15 C 85/2022-226 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že tato částka se sestává z částky , částka, , což jsou náklady účelně vynaložené na právní zastoupení v přestupkovém řízení a z částky , částka, , což je náhrada nemajetkové újmy za trestní stíhání. Žalobkyně uvedla, že oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne , datum, a ze dne , datum, a na něj navazující řízení jsou nezákonná. Přestupkové řízení bylo vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, u komise pro projednávání přestupků , adresa, . K zahájení přestupkového řízení došlo v rozporu se zákonem po té, co žalobkyně oznámila na služebně Městské policie , adresa, , že byla napadena. I přes nahrávky, které zachycují napadení žalobkyně, oznámila Městská policie v , adresa, podezření ze spáchání přestupku žalobkyní , adresa, – zdvižený prostředníček – a přestupková komise toto řízení zahájila. Městská policie dále oznámila , adresa, další skutek (křivé obvinění), kterého se měla žalobkyně údajně dopustit, a to pouze na základě podání vysvětlení jediné osoby. Přestupkové řízení bylo následně kvůli nedostatku důkazů zastaveno. Přestupkové řízení bylo výsledkem šikanózního jednání, kterému je žalobkyně ze strany města a jeho zaměstnanců vystavována. Dále žalobkyně uvedla, že se přestupková komise ani nepokusila o smírné řešení věci, i když jí to ukládá zákon.2. V podání ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že podanou žalobou žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy za nezákonné přestupkové řízení. Pochybení, kterých se dopustili strážníci Městské policie, slouží k dokreslení příběhu, jehož byla žalobkyně součástí a který jako celek utváří obraz o rozsahu žalobkyni způsobené újmy.3. Při prvním jednání ve věci dne , datum, žalobkyně upřesnila žalobu tak, že její nárok se týká nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy za nezákonné přestupkové řízení, když své nároky žalobkyně odvozuje z titulu nesprávného úředního postupu. Jedná se o projednávání přestupku, o němž se vedl přestupkový spis města , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, .4. Žalovaný uvedl, že žaloba není důvodná. Dále uvedl, že pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy nepostačí tvrdit přiměřenost nároku. Existence újmy a příčinná souvislost mezi ní a nesprávným úředním postupem musí být nejen tvrzena, ale i doložena. Správní orgán postupoval s právními předpisy, pokud proti žalobkyni zahájil z moci úřední přestupkové řízení, pokud městská policie tento přestupek správnímu orgánu oznámila. V dané věci nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí ani k nesprávnému úřednímu postupu.5. Soud I. stupně již ve věci jednou rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kdy žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.6. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.7. Městský soud v Praze ve svém výše uvedeném usnesení uvedl, že žalobkyně se domáhala nároku na náhradu vynaložených nákladů za právní zastoupení a dále zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout v důsledku zahájení přestupkového řízení vedeného městem , adresa, ve věci dvou přestupků proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, přičemž toto řízení neskončilo pravomocným odsouzením, avšak bylo zastaveno, neboť skutečnosti uvedené v jednotlivých oznámeních (posléze sloučených do společného řízení pod sp. zn. , Anonymizováno, ) nebyly prokázány.8. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že v předmětném přestupkovém řízení lze shledat paralelu s trestním stíháním osoby, která nebyla uznána vinnou, přičemž judikaturou je dovozeno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným s ohledem na výsledek trestního stíhání, jakkoliv nebylo formálně zrušeno. Městský soud shrnul, že závěr soudu prvního stupně, který ho vedl k zamítnutí žaloby, navozující dojem, že v rozporu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., v posuzovaném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, je nesprávný. Je tak na místě, aby se soud prvního stupně opětovně zabýval důvodností žalobkyní uplatněných nároků s vědomím, že první z atributů odpovědnostního vztahu, tj. nezákonné rozhodnutí, je dán. Je zřejmé, že žalobkyně své nároky dovozuje z toho, že vůbec bylo proti ní přestupkové řízení vedeno, tedy dle jeho výsledku je nutno dovodit odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí. Městský soud v Praze dále uvedl, že na soudu prvního stupně bude, aby, vázán vyloženým právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), postupoval v intencích tohoto rozhodnutí.9. V souladu se závěry Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud I. stupně vyzval žalobkyni usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , aby tvrdila, jaká nemajetková újma jí vznikla a z jakého titulu, zda z nezákonného rozhodnutí či z nesprávného úředního postupu, a jaká byla její intenzita, dále, zda nemajetková újma žalobkyni vznikla z důvodu, že vůbec proti ní bylo vedeno přestupkové řízení, či zda žalobkyně nároky dovozuje i z toho, že přestupkové řízení bylo vedeno na základě šikanózního jednání, jemuž byla žalobkyně ze strany města či jeho zaměstnanců vystavována, či zda přestupkové řízení bylo vůči žalobkyni vedeno šikanózním způsobem a dále, zda nemajetková újma vznikla žalobkyni tím, že byla vystavena šikanóznímu jednání jiných osob a zda se jednalo o osoby úřední či osoby jiné a k těmto tvrzením označila důkazy.10. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobu tak, že žalobkyni vznikla nemajetková újma z titulu nezákonného rozhodnutí, když se jedná o oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne , datum, . Nemajetková újma žalobkyni vznikla pouze z důvodu, že proti ní bylo vedeno (zahájeno) přestupkové řízení. Nemajetková újma nevznikla žalobkyni tím, že byla vystavena šikanóznímu jednání jiných osob.11. Žalovaný ve svém vyjádření k doplnění žaloby ze dne , datum, uvedl, že žalovaný setrvává na svých závěrech, které již uvedl ve svých podáních ze dne , datum, a ze dne , datum, . Žalovaný se neztotožňuje se závěry odvolacího soudu uvedenými v jeho usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Žalovaný si je vědom, že právním názorem odvolacího soudu bude soud prvního stupně vázán, avšak žalovaný s tímto právním názorem nesouhlasí a pokud Obvodním soudem pro , adresa, nebude identifikováno a prokázáno konkrétní pochybení správního orgánu, které lze dát správnímu orgánu při vedení přestupkového řízení za vinu, bude žalovaný proti tomuto právnímu názoru brojit.12. Soud provedl důkaz listinami, a to spisem správního orgánu – přestupkový spis města , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, , ze kterých zjistil:13. Dne , datum, oznámila žalobkyně na služebnu Městské policie , adresa, , že ten den byla napadena v prostoru pobočky , právnická osoba, v , adresa, v průběhu výběru hotovosti z bankomatu, kdy do vestibulu banky měl vstoupit neznámý muž ze služeb města , adresa, a žalobkyni napadnout tak, že ji uchopil za bundu pod krkem. Tento neznámý muž byl následně ztotožněn jako zaměstnanec Služeb města , adresa, pan , jméno FO, . Ten strážníkům Městské policie , adresa, k incidentu uvedl, že dne , datum, v dopoledních hodinách plnil úkoly uložené mu zaměstnavatelem, kdy na , Anonymizováno, náměstí v , adresa, odstrojoval ozdoby z vánočního stromu. Dále uvedl, že žalobkyni zná, chová se neurvale a verbálně napadá spoluobčany. Dále popsal incident, ke kterému mělo dojít v únoru , Anonymizováno, v prodejně potravin , Anonymizováno, ulici v , adresa, , kdy žalobkyně měla verbálně napadat obsluhu paní , jméno FO, hrubými a silně urážlivými narážkami. , jméno FO, se tehdy paní , jméno FO, zastal a od té doby měl s žalobkyní problémy i on sám. Téměř vždy, když se s žalobkyní setká, ukazuje na něj žalobkyně prostředníček. K samotnému incidentu pan , jméno FO, uvedl, že není pravdou, že by na žalobkyni pokřikoval. Žalobkyně měla na vozidlo technických služeb s panem , jméno FO, a panem , jméno FO, ukázat z budovy , právnická osoba, vztyčený prostředníček. Toto gesto žalobkyně dělala i v minulosti. Z tohoto důvodu pan , jméno FO, tentokrát zareagoval tak, že vstoupil do budovy , právnická osoba, zjednat nápravu a v budově , právnická osoba, tak došlo mezi panem , jméno FO, a žalobkyní k incidentu. Vysvětlení pana , jméno FO, podpořil svým vysvětlením svědek , jméno FO, . Městská policie zajistila dva videozáznamy z bezpečnostních kamer, a to z bezpečnostní kamery z prostoru pobočky , právnická osoba, a z bezpečnostní kamery snímající prostor , Anonymizováno, náměstí v , adresa, . Oba videozáznamy jsou barevné a nemají zvukovou stopu. Na videozáznamu kamery, která sn