27 C 26/2018-240 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Ve věci jde o zaplacení části ceny díla, které žalobkyně zhotovila pro žalovanou. 2. Tvrzení žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná si v červenci 2014 u žalobkyně objednala dílo a že žalobkyně objednávku akceptovala. Objednávka spočívala v povinnosti žalobkyně vyrobit a provést montáž stavebně truhlářských prvků pro rodinný dům na adrese [adresa] (dále jen„ rodinný dům“), a pro showroom na adrese [adresa] (dále jen„ showroom“). Povinností žalované bylo za provedení díla zaplatit cenu v celkové výši 1 271 081 Kč. 3. Žalobkyně svou povinnost řádně a včas vyrobit a namontovat uvedené prvky splnila. Žalovaná uhradila část ceny díla ve výši 525 000 Kč jako zálohu. Dále žalovaná uhradila část ceny díla ve výši 300 000 Kč podle faktury č. 14 296, kterou žalobkyně vyúčtovala výrobu a montáž stavebně truhlářských prvků pro showroom. 4. Práce pro rodinný dům byly provedeny dne 25. 9. 2014. Žalobkyně vyúčtovala žalované výrobu a montáž stavebně truhlářských prvků pro rodinný dům ve výši 446 081 Kč fakturou č. 14327, která byla splatná 30. 1. 2015. 5. Žalovaná nezaplatila žalobkyni zbývající částku 446 081 Kč. Nezaplatila ji ani přes výzvy ze dne 6. 11. 2015 a ze dne 18. 1. 2018. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 446 081 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 31. 1. 2015 do zaplacení. 6. Žalobkyně v průběhu řízení svá tvrzení změnila. Žalobkyně začala tvrdit, že žádná objednávka pro showroom nebyla, že jednání probíhala výhradně ohledně rodinného domu a že dílo pro showroom se nikdy nerealizovalo. Začala také tvrdit, že žalovaná nezaplatila žalobkyni zálohu ve výši 525 000 Kč a část díla ve výši 300 000 Kč. Žalobkyně místo toho tvrdila, že žalovaná jí zaplatila jen 500 000 Kč dne 1. 7. 2014 a 225 000 Kč dne 8. 7. 2014. 7. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Učinila nesporným, že účastnice spolu ústně uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž stavebně truhlářských prvků pro rodinný dům a pro showroom. 8. Žalovaná shodně se žalobkyní (než žalobkyně změnila svá tvrzení) tvrdila, že zaplatila žalobkyni 525 000 Kč a 300 000 Kč. Žalovaná však namítala, že nadto žalobkyni zaplatila dalších 500 000 Kč dne 1. 7. 2014 a 225 000 Kč dne 8. 7. 2014. 9. Žalovaná dále – shodně s pozdějším tvrzením žalobkyně – tvrdila, že dílo pro showroom nebylo realizováno. Žalobkyni proto nemohl vzniknout nárok na zaplacení díla podle faktury č. 14 327, protože ten vzniká až dokončením a předáním díla, což se kvůli nedokončení díla pro showroom nestalo. 10. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Tvrdíc, že mezi stranami nebyla sjednána splatnost ceny díla, začala po dokončení a předání díla běžet promlčecí doba. Dílo pro rodinný dům bylo předáno dne 25. 9. 2014. Žalobkyně podala žalobu až v lednu nebo únoru 2018, takže uplatněný nárok je podle § 629 o. z. promlčen. 11. Žalovaná z uvedených důvodů navrhla, aby soud žalobu zamítl. 12. Zjištěné skutečnosti. Soud vzal za své skutkové zjištění shodná tvrzení účastnic, že žalobkyně pro žalovanou nezhotovila a neprovedla montáž stavebně truhlářských prvků pro showroom. 13. Mezi účastnicemi nakonec nebylo sporu, že žalovaná žalobkyni zaplatila 500 000 Kč dne 1. 7. 2014 a 225 000 Kč dne 8. 7. 2014 Tyto skutečnosti byly i prokázány kopiemi diáře s potvrzením o převzetí těchto částek ve spojení s výpověďmi A. [celé jméno účastníka], J. [celé jméno svědka] a J. [celé jméno svědka]. 14. Soud má za prokázané, že účastníce si nesjednaly splatnost ceny díla. Podle výpovědí vyslechnutých osob se jednání o zhotovení díla účastnili předseda představenstva žalobkyně A. [celé jméno účastníka] a jednatelka žalované J. [celé jméno účastnice] se zaměstnancem žalované J. [celé jméno svědka]. a) [celé jméno účastníka] při výslechu vypověděl, že splatnost dělají pro stavební firmy od 30 do 90 dnů. Se žalovanou pak„ jako že to bude obecně, že to bude kolem 30 dnů“. Z jeho výpovědi však plynulo, že hovoří o splatnosti faktur, ne o splatnosti ceny díla (v čemž je rozdíl). b) [celé jméno účastnice] při výslechu řekla, že se domlouvali tak, že A. [celé jméno účastníka] si říkal o zálohy, které mu žalovaná platila v hotovosti. Splatnosti nebyly domluvené. Dohodli se na zálohách, které průběžně platili. c) [celé jméno svědka] při výslechu vypověděl, že po první schůzce následovala rychlá záloha a že platby měly chodit na základě rozpracovanosti jednotlivých děl. Hned po první schůzce byla provedena první zálohová platba, pak podle potřeby. Na základě rozpracovanosti se domlouvaly platby. d) Průběžné placení ceny díla vyplývá i z faktury ze dne 11. 11. 2014 č. 14 229, z faktury ze dne 30. 12. 2014 č. 14 327, z příjmového pokladního dokladu ze dne 1. 12. 2014 a z nesporných skutečností, že žalovaná žalobkyni zaplatila 500 000 Kč dne 1. 7. 2014 a 225 000 Kč dne 8. 7. 2014. e) Žalobkyně prokazovala existenci dohody o splatnosti ceny díla opakovaným výslechem A. [celé jméno účastníka] a J. [celé jméno svědka] Tyto opakované výslechy však tvrzení žalobkyně neprokázaly, protože A. [celé jméno účastníka] opět hovořil spíše o splatnosti faktur, než o splatnosti ceny díla, a J. [celé jméno svědka] nebyl přítomen jednáním o platebních podmínkách smlouvy o dílo. 15. Z výše citovaných výpovědí, z faktur, z příjmového pokladního dokladu a z úhrad ze dne 1. a 8. 7. 2014 plyne, že účastníce si splatnost ceny díla nedohodly, že žalovaná na cenu díla platila průběžně, přičemž závěrečné zúčtování účastnice předem neřešily. 16. Část díla, jež spočívala v dodávce pro rodinný dům, byla dokončena a předána 25. 9. 2014. a) Tuto dobu předání žalobkyně tvrdila v žalobě s odkazem na předávací protokol ze dne 25. 9. 2014 a dále v podání ze dne 6. 2. 2020 a v dalším nedatovaném podání (č. l. 105). Žalovaná tvrdila, že dílo bylo předáno 25. 9. 2014, jak plyne z předávacího protokolu; (pak) pouze docházelo k odstraňování nějakých vad. b) Skutečnost, že dílo pro rodinný dům se předalo dne 25. 9. 2014, prokazuje kopie„ Předávacího protokolu č. 1419-001“ ze dne 25. 9. 2014, e-mailové zprávy z doby od 30. 6. 2014 do 15. 9. 2014 a z kopie stavebního deníku z doby od 22. 7. do 22. 9. O provádění díla v pozdější době není žádný důkaz. 17. Soud nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že žalovaná objednala dílo jen pro rodinný dům (a ne také pro showroom), a to z následujících důvodů. a) Především žalobkyně v žalobě tvrdila, že dohoda se týkala jak rodinného domu, tak showroomu. Na tomto tvrzení žalobkyně založila uplatněný nárok (výši žalované částky). Poté, co se žalobkyně seznámila s námitkami žalované, začala žalobkyně tvrdit, že se dohoda týkala výhradně rodinného domu. Toto, – společně s dalšími změnami tvrzení žalobkyně a nesrovnalostmi, – výrazně ubírá na věrohodnosti tvrzení žalobkyně. b) Proti tvrzení žalobkyně svědčí účastnická výpověď jednatelky žalované J. [celé jméno účastnice]. Jednatelka s předsedou představenstva žalobkyně A. [celé jméno účastníka] sjednávala podmínky zhotovení díla. Jednatelka vypověděla, že zakázka byla sjednávána jako celek, – jak pro showroom, tak pro rodinný dům; cena byla sjednána za obě části díla. c) Proti tvrzení žalobkyně stojí výpověď svědka J. [celé jméno svědka]. Tento svědek je zaměstnanec žalované, jenž byl u sjednávání podmínek smlouvy. Svědek vypověděl, že při jednání byla jasně specifikována dodávka prvků – jak pro rodinný dům, tak pro showroom. d) Proti tvrzení žalobkyně svědčí faktura ze dne 11. 11. 2014 [číslo] kterou žalobkyně vystavila žalované za dílo pro showroom. Pokud by předmětem dohody nebyl showroom, taky by nebyl důvod showroom zmiňovat, natož ohledně showroomu vystavovat fakturu. e) Proti tvrzení žalobkyně svědčí rovněž e-mail od J. [celé jméno svědka] ze dne 19. 11. 2014 20:39 ve spojení s výpovědí předsedy představenstva žalobkyně A. [celé jméno účastníka]. Odesílatel zprávy prosí v e-mailu M. [celé jméno svědka] o vystavení faktury na„ výrobu truhlářských prvků pro showroom [ulice a číslo]“ . A. [celé jméno účastníka] v účastnické výpovědi řekl, že dostali e-mail od [jméno] [celé jméno svědka], že mají vystavit fakturu na showroom na 300 000 Kč, a že v té době se domlouvali, že se showroom při této zakázce bude dělat. Z e-mailu a z uvedené výpovědi, která potvrzuje obsah e-mailu, plyne, že předmětem dohody bylo i dílo pro showroom. f) Proti tvrzení žalobkyně svědčí faktura ze dne 30. 12. 2014 č. 14 327, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované dílo pro rodinný dům. Žalobkyně v této faktuře od„ ceny dohodou“ ve výši 1 271 081 Kč odpočítává 300 000 Kč podle„ dílčí fa 14 296“, kterou žalobkyně vystavila žalované za showroom. Kdyby předmětem dohody nebyl showroom, nebyl by důvod zahrnovat vyúčtování díla pro showroom do vyúčtování díla pro rodinný dům. g) Proti tvrzení žalobkyně stojí dopis jejího zástupce ze dne 6. 11. 2015. Zástupce v tomto dopisu uvádí, že žalobkyně podle objednávky z července 2014 pro žalovanou vyrobila a provedla montáž stavebně truhlářských prvků pro rodinný dům a pro showroom, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na 3