10 C 186/2022 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že účastníci uzavřeli dne [datum] dle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvu o podnikatelském úvěru [anonymizována dvě slova], dle které byl žalovanému jako podnikateli poskytnut úvěr, na který se nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb. K uzavření smlouvy došlo postupem uvedeným v čl. 2 smlouvy o úvěru, a to v okamžiku připojení jedinečné elektronického SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho verifikovaný mobilní telefony, přičemž SMS kód připojený na smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému smluvní dokumentaci na verifikovaný email ve formátu PDF, ve kterém byl systémem vygenerovaný automaticky čas připojení SMS kódu a samotný SMS kód. K ověření totožnosti žalovaný žalobkyni zaslal fotokopii dokladu totožnosti. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr 5 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet] sjednaný ve smlouvě, a to [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do [datum] společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a úrokem (čl. 1 a [číslo] Smlouvy o úvěru). Žalovaný svůj závazek nesplnil, dostal se do prodlení. Žalobkyně tak má nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru dle čl. 1 smlouvu ve výši 2 163 Kč, neboť v důsledku prodlení žalovaný ztratil nárok na úhradu poplatku za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a dále na úrok z úvěru ve výši 137 Kč. V důsledku prodlení má žalobkyně dále právo na 1/ smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatku za sjednání a čerpání úvěru a úroku ve výši 2 163 Kč od [datum] do [datum], 2/ smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatku za sjednání a čerpání úvěru a úroku ve výši 2 163 Kč od [datum] do zaplacení, 3/ paušální poplatek ve výši 2 000 Kč za čtyři upomínky odeslané k 5.,10.,15. a 20. dni trvání prodlení. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum] a ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Skutkový stav: 3. Smlouvou o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum], žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum], kopií občanského průkazu žalovaného a výpisem z účtu žalovaného obsahujícího ověřovací platbu ze dne [datum] ve výši 1 Kč má soud za prokázané, že strany uzavřely úvěrovou smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako podnikateli bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč na dobu 20 dní s tím, že datum splatnosti úvěru bylo [datum]. Poplatek za sjednání a čerpání úvěru činil 2 163 Kč a po uplatnění slevy 863 Kč. Úrok z úvěru činil 50% ročně, neboli 137 Kč za dobu trvání úvěru. Podle čl. 4 odst. 2 v případě, že si strany sjednaly jakoukoliv slevu na příslušenství úvěru, je tato sleva sjednána s rozvazovací podmínkou, kdy v případě, že úvěr nebude uhrazen řádně a včas, práva o povinnosti vyplývající z ujednání o slevě zanikají. Podle čl. 5 smlouvy po dobu prvních 90 dnů prodlení klienta se splatností úvěru nebo jeho části, bude klient povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5% denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku, dále od 91. dne prodlení ve výši 0,1% denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku, a to do jejich úplného uhrazení. Podle čl. 5 smlouvy nebude-li úvěr uhrazen do data splatnosti, je žalobkyně oprávněna nárokovat paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5.,10.,15. a 20. dni trvání prodlení. Podle čl. 5 smlouvy v případě prodlení klienta s plněním jakékoliv povinnosti dle smlouvy je žalobkyně mimo jiné oprávněna předat vymáhání externí agentuře, přičemž paušální poplatku za přípravu k předání vymáhací agentuře a poplatku, který je společnost povinna uhradit vymáhací agentuře činí 15% z celkově dlužné částky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku připojením zaslaného elektronického SMS kódu ze strany žalovaného na návrhu smlouvy, což má soud za prokázané přehledem komunikace vztahující se k telefonnímu číslu [tel. číslo]. 4. Z potvrzení o provedení platby na č.l. 19 ve spojení se sdělením [právnická osoba] ze dne [datum] a výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalobkyně převedla dne [datum] na shora uvedený účet žalovaného částku 5 000 Kč. 5. Žalobkyně poslala žalovanému v období od [datum] do [datum] celkem čtyři upomínky, což má soud za prokázané podacími lístky k doporučeným zásilkám ze den [datum], [datum] [datum] a [datum] a dále předmětnými upomínkami. 6. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě doporučeným dopisem ze dne [datum], což má soud za prokázané tímto dopisem a poštovním podacím archem k doporučeným zásilkám ze dne [datum]. Právní posouzení: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ust. § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 shora citovaného ustanovení se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. 10. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 16.3.2021 sp.zn. 23 ICdo 56/2019 dovodil mimo jiné následující závěry: Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, na jejímž základě žalovanému tuto částku dne [datum] vyplatila, a to převodem na jeho bankovní účet. Soud se nicméně domnívá, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 588 o.z. Sjednanou výši poplatku za poskytnutí úvěru na dobu dvaceti dní ve výši 863 Kč (což odpovídá 17% z poskytnutého úvěru), který se navyšuje byť i za jeden den prodlení s úhradou na částku 2 163 Kč (což odpovídá 43% z poskytnutého úvěru) v kombinaci s celou řadou smluvních poplatků za úkony, jejichž jediným smyslem je navýšení dlužné částky (paušálním poplatkem ve výši 500 Kč za každou ze čtyř upomínek zasílanou v rozmezí 15 dnů či 15% poplatkem z celé dlužné částky za předání pohledávky vymáhací agentuře) a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky (tedy nejen z jistiny, ale i z poplatku) považuje soud za nemravnou. Soud si je vědom, že hranice jednání, které lze považovat za neakceptovatelné z důvodu rozporu s dobrými mravy je v případě vztahu dvou podnikatelů méně přísná, než v případě, kdy by se jednalo o vztah podnikatele a spotřebitele, nicméně v případě žalobkyně má soud za to, že má své podnikání v podstatě postaveno na obchodním modelu, kdy již od samotného začátku počítá s tím, že úvěr nebude