22 C 187/2017-287 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soud dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem osobního motorového vozidla tovární značky [anonymizována dvě slova], model [anonymizována dvě slova], barva vozidla modrá, rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] (dále také jen„ Vozidlo“). V žalobě dále uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci – Vozidlu (viz dále také jen„ Smlouva“), a to na základě účastníky uzavřené dohody o přistoupení k části dluhu ve výši 1 800 000 Kč také ze dne [datum] (viz dále také jen„ Dohoda“). Smlouvou o přistoupení k části dluhu žalobkyně přistoupila k dluhu, který mají vůči žalovanému [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], [rodné číslo], bytem [adresa], z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] v celkové výši 7 000 000 Kč (viz dále také jen„ Smlouva o zápůjčce“). Splatnost závazku, k jehož části žalobkyně přistoupila, byla dne [datum], předtím však žalobkyně zjistila nové skutečnosti, které mají vliv na platnost Smlouvy. Především, že závazek ve výši 7 000 000 Kč je fiktivní a neexistující a tedy žalobkyně přistoupila k části neexistujícího fiktivního závazku proto, že ji žalovaný uvedl v omyl. 2. Žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně neuznává a navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že Vozidlo nabyl na základě Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci, přičemž převod vlastnického práva byl podmíněný, a to až do uplynutí dodatečné náhradní pětidenní lhůty k zaplacení částky 1 800 000 Kč žalobkyní, tedy do [datum], kdy se stal nepodmíněným. Žalobkyně sice posléze od Smlouvy odstoupila, takové jednostranné odstoupení je však bez právního významu, přesto mu žalobkyně [příjmení] po uvedeném datu nepředala a naopak [datum] zjistil, že Vozidlo je nabízeno k prodeji společnost invelt na základě komisionářské smlouvy [číslo] ze dne [datum], kterou s uvedenou společností uzavřela žalobkyně, přestože nebyla vlastníkem předmětného Vozidla. Žalovaný se domnívá, že činnost jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] a jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], respektive podaná žaloba je především účelovým motivovaným pokusem o zamlžení skutkových okolností spojených s trestnou činností [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 3. Podáním ze dne [datum] žalovaný vznesl vzájemný návrh vůči žalobkyni, kterým se domáhal určení, že Smlouva je platná. Návrh odůvodnil tím, že T. [příjmení] vůči němu má bez jakékoliv pochyby dluh v uvedené výši, byť tento původně vyplývá z jiného právního titulu. Z rozhodnutí v související věci vedené u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka] pak vyplývá, že se T. [příjmení] s ním jednala nečestně, snažila se jej uvést v omyl a získat čas, aby mohla pokračovat v páchání závažné majetkové trestné činnosti a má za to, že spolu s jejím přítelem, jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení], jednali ve shodě, aby mu znemožnili domoci se byť i jen částečného plnění jeho pohledávek. Jednostranné odstoupení žalobkyně od Smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k vozidlu je zcela bez právního významu, s výjimkou pravděpodobného pokusu o spáchání trestného činu zpronevěry ze strany [jméno] [příjmení]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalovaný spatřoval v tomu, že mu Policie ČR, která vozidlo zajistila v trestním řízení proti [jméno] [příjmení], mu jej dosud odmítala vydat, s tím, že mu tím vzniká škoda na vozidle, neboť toto rychle ztrácí na hodnotě a nemůže jej užívat. 4. Podáním ze dne [datum] pak žalovaný vzal svůj vzájemný návrh zpět a zároveň vznesl vzájemný návrh nový, kterým by soud určil, že vlastnické právo k movité věci - Vozidlu, nabyl dne [datum] žalovaný, jak bylo pravomocně rozhodnuto Městským soudem v Praze v řízení spisové značky [spisová značka] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2021, spisové značky [spisová značka]. Tento svůj návrh odůvodnil tím, aby nedošlo ke kolizi mezi rozhodnutím v této věci a rozhodnutím v související trestní věci vůči [jméno] [příjmení] o vlastnickém právu k předmětnému vozidlu. 5. Žalobkyně závěrem uvedla, že z provedených důkazů vyplývá, že jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] při podpisu Smlouvy o zajišťovacím převodu práva jednal pod nátlakem bez svobodné vůle a že byl ze strany žalovaného uveden v omyl, respektive, že žalovaný při podpisu uvedené smlouvy nejednal v dobré víře, a proto je uvedená Smlouva neplatná. 6. Žalovaný závěrem uvedl, že z provedeného dokazování i z rozhodnutí v souvisejícím řízení [spisová značka] je zřejmé, že Smlouva o zápůjčce i smlouva o postoupení pohledávky na žalovaného jsou platné, tedy jsou platné i Dohoda o přistoupení žalobkyně k dluhu a Smlouva o zajišťovacím převodu práva. Poukázal na skutečnost, že odvolací soud v související věci konstatoval, že účelem uvedeného řízení bylo vytváření důkazů pro trestní řízení, což je nepřípustné a pro toto řízení to platí obdobně. Navíc poukázal na rozsudek v trestní věci vůči [jméno] [příjmení] a závěry z něj vyplývající, tedy že na trestné činnosti [jméno] [příjmení] se podílel i jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] a na skutečnosti, že na základě trestního rozsudku bylo vydáno usnesení, kterým bylo předmětné vozidlo vydáno žalovanému, když z rozsudku trestních soudů a uvedeného usnesení o vydání věci jednoznačně vyplývá, že k převodu vlastnického práva Vozidla na žalovaného došlo, a právě proto bylo toto vozidlo žalovanému vydáno. Ze všech tvrzení jednatele žalobkyně v této věci je pravdivé pouze tvrzení, že se snažil získat podpisem uvedených smluv čas, ale to nikoliv proto, aby zjistil skutečný stav věci, ale aby mohlo být pokračováno v trestné činnosti a zdůraznil, že pokud se [jméno] [příjmení] pokoušel Vozidlo prostřednictvím společnosti invelt v září 2017 prodat, přestože již věděl, že patří žalovanému, dopouštěl se tím trestné činnosti. 7. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je bulharský státní příslušník, a proto poměr mezi účastníky je poměrem s mezinárodním prvkem, na který dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Pravomoc zdejšího soudu k rozhodnutí je v této věci dána s ohledem na bydliště žalovaného v České republice podle ust. čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2015 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem v této věci je právo české, a to na základě dohody účastníků v čl. VIII. odst. 4. Smlouvy podle ust. čl. 3 odst. 1 i podle ust. čl. 10 odst. 1 a 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 8. Protože žalovaný vzal zpět podáním ze dne [datum] svůj vzájemný návrh na požadovaném určení, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k movité věci uzavřená dne [datum] mezi převodcem/dlužníkem [právnická osoba] s.r.o. a nabyvatelem/věřitelem [celé jméno žalovaného], kterou převodce [právnická osoba] s.r.o. převedla na [celé jméno žalovaného] vlastnické právo k movité věci vozidlu [anonymizována tři slova], [registrační značka] je platná a žalobkyně se zpětvzetím souhlasila, soud řízení o tomto vzájemném návrhu žalovaného zastavil (výrok I.). 9. Přestože soud řešil otázku platnosti Smlouvy o zápůjčce již v řízení vedeném pod spisovou značkou 22 C 204/2017, kde však žalobu zamítl, a proto rozhodnutí v uvedené věci netvoří překážku věci rozhodnuté pro toto řízení, soud však v této věci dospěl ke stejným skutkovým závěrům. 10. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 11. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] a T. [příjmení] jsou partneři (viz výpověď svědkyně [příjmení] a J. [příjmení]). 12. T. [příjmení] v létě 2017 požádala žalovaného, aby se pokusil vyřešit spor mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (viz výpověď T. [příjmení], M. [příjmení], D. [příjmení], L. [příjmení]). L. [příjmení] totiž„ investoval do projektu tzv. kotlíkových dotací“ formou zápůjčky poskytnuté T. [příjmení] mj. částku ve výši 7 020 000 Kč, z toho však částka ve výši 6 600 000 Kč byla finančními prostředky D. [příjmení], který o předání peněz L. [příjmení] neměl žádné potvrzení či smlouvu a obával se, že mu L. [příjmení] peníze nevrátí (viz výpověď D. [příjmení], L. [příjmení] a žalovaného). Celková„ investice“ L. [příjmení] [jméno]. [příjmení] činila cca 18 mil. Kč, přičemž částku ve výši 7 020 000 Kč poskytl L. [příjmení] [jméno]. [příjmení] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] na částku ve výši 5 700 000 Kč a na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] na částku ve výši 1 320 000 Kč, přičemž tyto finanční prostředky se T. [příjmení] zavázala vrátit nejpozději do [datum] (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum] a [datum]). L. [příjmení] však podá