22 C 194/2018-298 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu [datum] se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 7 782 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 782 060 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě dále uvedla, že se žalovanou a sestrou žalované [jméno] [příjmení], narozenou [datum] uzavřela dne [datum] mandátní smlouvu (dále také jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou a její sestru provádět následující činnosti: a) zajistit projednání a vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] (otci žalované), a to včetně nemovitostí, pozemek parcelní [číslo] parcelní [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále také jen„ Nemovitosti“), respektive soudní ochranu majetku žalované a její sestry a b) zařídit změnu územního plánu upravující účel Nemovitostí na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území (v pořadí podle priorit). Za to se žalovaná a její sestra zavázaly uhradit žalobkyni odměnu podle článku V odst. 1 Smlouvy ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, a to podle článku V odst. 3 Smlouvy se splatností do patnáctého dne, kdy žalovaná obdrží kupní cenu za prodej Nemovitosti bez daní a jiných výdajů. Žalobkyně svůj závazek ze Smlouvy splnila, když na základě projednání a vypořádání dědictví po zesnulém otci žalované a její sestry [jméno] [příjmení] bylo v dědickém řízení vydáno dne [datum] usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, číslo jednací 37 D 217/2013-51, na základě kterého byly následně zapsány žalovaná a její sestra jako spoluvlastnice Nemovitostí, každá se spoluvlastnickým podílem ve výši jedné poloviny a následně na základě podané žádosti žalobkyně byl dne [datum] zastupitelstvem obce Vestec schválen nový územní plán a předmětné plochy byly tímto územním plánem zařazeny do zastavitelných ploch. Byť se schválení územního plánu [územní celek] pozdrželo, bylo to bez zavinění žalobkyně a žalobkyně tak provedením všech činností splnila svůj závazek ze Smlouvy a vznikl jí tak nárok na úhradu odměny ze strany žalované a její sestry. Žalobkyně se pak touto žalobou domáhá zaplacení odměny ze Smlouvy pouze po žalované, když po její sestře [jméno] [příjmení], respektive po její smrti jejím manželovi jako jejím právním nástupci, se domáhá zaplacení uvedené odměny samostatnou žalobou. Žalobkyně po splnění jejího závazku ze Slouvy opakovaně vyzývala žalovanou a její sestru, zda se rozhodly předmětné Nemovitosti prodat, případně aby jí sdělily osobu znalce za účelem zjištění tržní ceny Nemovitostí. Na tyto výzvy však žalovaná a její sestra reagovaly prostřednictvím jejich právní zástupkyně tak, že se necítí zavázány ze Smlouvy a osobu znalce za účelem ocenění tržní hodnoty Nemovitostí nenavrhly. Přesto dne [datum] žalovaná a dědic po zemřelé [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] podali ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha, návrh na zápis změn do katastru nemovitostí, kdy na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] přistoupili k prodeji Nemovitostí, respektive prodali uvedené Nemovitosti novým vlastníkům, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], celkem za částku ve výši 51 880 400 Kč. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] pak žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedla, že nárok neuznává. Z důvodu návrhu na mimosoudní řešení věci nabídla žalobkyni částku 800 000 Kč, tato je však pro žalobkyni zcela neakceptovatelná. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení 15 % z částky 51 880 400 Kč, tedy částky ve výši 7 782 060 Kč. 2. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť považuje žalobu za vykonstruovanou a nedůvodnou. Připustila sice, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou a její sestrou [jméno] [příjmení] Smlouvu podle ustanovení § 724 a následující občanského zákoníku, žalobkyně se v ní však zavázala, že zařídí změnu územního plánu upravujícího účel Nemovitostí na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území (v pořadí podle priorit), ale Smlouva byla uzavřena na dobu dvou let od jejího podepsání, tedy do [datum], případně mohla být prodloužena o další dva roky až do [datum], v případě, že žalobkyně nezařídí závazek, tedy změnu územního plánu upravující účel Nemovitostí do původně stanoveného termínu. Za splnění takového závazku žalobkyni náležela odměna ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, pouze za však za podmínek, že žalovaná a paní [jméno] [příjmení] budou mít potvrzení jejich spoluvlastnictví Nemovitostí a současně bude dosaženo po dobu trvání Smlouvy změny účelu užívání v územním plánu upravující účel Nemovitostí. Podle žalované je zřejmé, že závazek žalobkyně ze Smlouvy nebyl po dobu platnosti a účinnosti této Smlouvy splněn, když do [datum], respektive ani do [datum], nedošlo ke změně účelu užití Nemovitostí z orné půdy na čistě obytné území, respektive všeobecně obytné území, respektive smíšené území. K prodloužení platnosti a účinnosti mandátní smlouvy z [datum] na [datum] potom ani nemohlo dojít, neboť žalobkyně ještě po uvedeném datu [datum] činila kroky k zařízení změny územního plánu upravující účel Nemovitostí. Pokud tedy žalobkyně převzala závazek a zavázala se jej splnit ve lhůtě stanovené ve Smlouvě, skutečnost, že v uvedené lhůtě tento závazek nesplnila, nelze přenášet na další osoby, a to ani na žalovanou. Pokud tedy žalobkyně prováděla nějakou činnost pro žalovanou v období po [datum], tato nebyla nijak dohodnuta, ani žalovanou, ani paní [jméno] [příjmení] požadována, a proto žalobkyně nemá nárok na částku ve výši 7 782 060 Kč. 3. V závěrečném návrhu pak žalobkyně rekapitulovala, že splnila své povinnosti ze Smlouvy, když vykonala činnosti, ke kterým se ve Smlouvě zavázala a vznikl jí proto nárok na odměnu podle Smlouvy. Žalobkyně pro žalovanou podle Smlouvy zajistila projednání pozůstalosti po jejím zemřelém otci [jméno] [příjmení] a zajistila rovněž změnu územního plánu, když vypracovala potřebnou dokumentaci a ve lhůtě stanovené Smlouvou podala obci [obec] řádný a úplný návrh na změnu územního plánu a zařazení předmětných pozemků do zastavitelných ploch, přičemž podle Smlouvy bylo závazkem žalobkyně zajistit uvedené činnosti, nikoliv výsledek těchto činností, neboť to nebylo v silách žalobkyně, ale záviselo to na projednání nového územního plánu jeho pořizovatelem [územní celek]. Podle žalobkyně pak skutečnost, že k zamýšlené změně územního plánu došlo později, není možné dávat žalobkyni k tíži a nemůže to pak mít vliv na nárok žalobkyně na odměnu ze Smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že původní postoj žalované se změnil, když ještě v e-mailu ze září 2014 se žalovaná hlásí ke své povinnosti uhradit žalobkyni odměnu podle Smlouvy ve výši 30 % z tržní ceny Nemovitostí, následná změna jejího postoje souvisí podle názoru žalobkyně s vlivem jejího syna pana [jméno] [příjmení], přičemž i v případě, že by si smluvní strany dojednaly další prodloužení smlouvy po [datum], bylo by to pouze z účelu, aby žalobkyně mohla pro žalovanou monitorovat další vývoj věci, neboť nic dalšího již nemohla pro žalovanou v předmětné záležitosti zařídit ani ovlivnit. Podle žalobkyně pak Smlouva je smlouvou příkazní, když tomu svědčí odkaz uvedený přímo v záhlaví smlouvy, přímo na ustanovení § 724 občanského zákoníku a výklad žalované této smlouvy jako smlouvy o obstarání věci je nesprávný, přičemž nesprávný je i závěr žalované, že příkazní smlouva je v zásadě bezúplatná. V tomto případě se však žalovaná zavázala za výše uvedenou činnost žalobkyni uhradit odměnu. Skutečnost, že to bylo navázáno na vykonání činností žalobkyně, nikoliv na pravomocné dosažení změny užívání Nemovitostí svědčí podle žalobkyně i článek V odst. 3 poslední věta smlouvy, podle které se žalovaná zavázala Nemovitost prodat, pokud budou splněny podmínky v článku I odst. 1 a odst. 1 písm. b) smlouvy. Podle občanského zákoníku pak platí, že příkazce je dle příkazní smlouvy povinen příkazníkovi poskytnout odměnu, když výsledek nenastal, a tak se stalo i v tomto případě, kdy veškeré činnosti dle příkazní smlouvy byly ze strany žalobkyně splněny a proto jí prodejem pozemků vznikl nárok na zaplacení sjednané odměny. Žalobkyně činila veškeré činnosti podle Smlouvy bezodkladně a dokonce dvojkolejně, když podala návrh na změnu územního plánu u příslušného orgánu územního plánování dne [datum], tedy ještě v době, než bylo projednáno dědictví po zemřelému [jméno] [příjmení], k čemuž došlo až [datum], a to i proto, že žalovaná a její sestra měly podle Smlouvy poskytnout žalobkyni součinnost, tedy zajistit úmrtní list po svém otci, to však nesplnily, a proto žalobkyně iniciovala řízení o prohlášení za mrtvého. Žalovaná dále původně tvrdila, že jedná výslovně jako laik v oboru bez pomoci rad profesionálů, přitom z dokazování vyplynulo, že do věci aktivně zasahoval nejenom syn žalované pan [jméno] [celé jméno žalované], tedy developer působící přímo v [obec], ale že žalovaná byla zastoupena i právním zástupcem, který byl s celou věcí detailně obeznámen, se