29 C 1/2019-204 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 21 514 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl účastníkem dopravní nehody, kdy do jeho jednostopého vozidla [anonymizována tři slova], rz [anonymizováno] [číslo] při stání na parkovišti nacouval pojištěný [jméno] [příjmení] vozidlem Renault Laguna, rz [anonymizováno] [číslo]. Odpovědným z nehody byl na základě shodného prohlášení obou stran uznán pojištěný, když nevěnoval dostatečnou pozornost řízení a naboural stojící vozidlo. Shodné prohlášení stran má pak oporu v zákoně. Pojištěný je pojištěn u žalované a z titulu povinného ručení tak žalobce očekával úhradu škody. Žalobce nechal vozidlo opravit v autorizovaném servisu, kde bylo zjištěno, že došlo k oděrkám na blatníku vozidla a dále k poškození zavěšení předního kola. Celková cena opravy byla 21 514 Kč Cenu opravy žalobce namístě uhradil. Žalovaná ukončila likvidaci škody na majetku žalobce tak, že nehodový děj nebyl prokázán a samotné souhlasné prohlášení nepostačuje k výplatě náhrady škody. Žalobce neporušil žádné právní předpisy ve věci uplatnění náhrady škody, když Policii ČR k nehodě přivolal, ta však odmítla s poukazem na výši škody přijet a nehodu šetřit, jak vyplývá ze záznamu o nehodě. Nehodě byl přítomen svědek, který však nebyl identifikován. Celkem má tedy žalobce nárok na úhradu částky 21 514 Kč za opravu vozidla, kterou byl nucen vynaložit k uvedení do stavu před nehodou. V souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobce nárok na úrok z prodlení, který počítá ode dne zamítnutí nároku na výplatu náhrady škody (přípis pojišťovny ze dne [datum]). Výzva k úhradě v souladu s § 142a o.s.ř. byla žalované zaslána dne [datum], na tuto výzvu žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uplatněný nárok neuznala, když dále uvedla, že není pravdou žalobcovo tvrzení, že by se mělo obracet důkazní břemeno v případě, že údajný škůdce a údajný poškozený vyplní formulář o nehodě. Tato povinnost nadále tíží žalobce, když obrácení důkazního břemene není žádným právním předpisem podloženo. Žalované byla skutečně dne [datum] oznámena škodní událost, podle které dne [datum] mělo při couvání nebo otáčení z parkoviště na veřejnou komunikaci dojít ke střetu ze strany [jméno] [příjmení] (vozidlo BMW) do vozidla žalobce. [příjmení] nebyla šetřena policií. V oznámení škodné události i uplatnění nároku bylo uvedeno, že pojištěné vozidlo nacouvalo do zaparkovaného motocyklu. Dokumentace z místa nehody chybí. Policie volána nebyla. V záznamu o dopravní nehodě se však uvádí, že poškozeným bylo voláno na policii ČR, kde bylo účastníkům doporučeno, aby sepsali záznam o dopravní nehodě. Jako svědek je uváděn řidič autobusu bez bližší specifikace. Žalovaná rovněž ohledala pojištěné vozidlo, kde nebyly nalezeny stopy po střetu s motocyklem. Žalovaná proto odmítla na uvedenou škodní událost cokoliv plnit. 3. Žalobce v replice konstatoval, že v jeho prospěch hovoří vyvratitelná domněnka a mechanismus nehody je tak prokázán. Z doložených fotografií pořízených po nehodě jednoznačně vyplývá, že ke kontaktu vozidla žalobce a pojištěného došlo, když na nárazníku vozidla [příjmení] je vidět pruh čistého místa odpovídající svou šíří pneumatice motocyklu žalobce. Tvrzení, že nebylo nalezeno poškození na vozidle pojištěného, je nejen možné, ale i vysoce pravděpodobné, když nárazem do gumové části jen těžko dojde k poškrábání laku. Srovnáním výšky nárazníku s výškou motocyklu pak jednoznačně dojdeme k závěru, že místo střetu vozidel je právě nárazník vozidla a přední pneumatika motocyklu. 4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] byl sepsán Záznam o dopravní nehodě, ke které mělo dojít téhož dne v 10:48 hodin na parkovišti u vlakového nádraží v [obec], kdy mělo při couvání vozidla Renault [příjmení], rz [anonymizováno] [číslo], řízeném p. [jméno] [příjmení], dojít k poškození motocyklu žalobce BMW [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], a to v rozsahu odřeného blatníku a vůle řízení. Dle záznamu bylo voláno na Policii ČR, kterou bylo sděleno, ať účastníci dopravní nehody sepíší záznam o dopravní nehodě. V Záznamu p. [jméno] [příjmení] uznal vinu, že při vycouvání z parkoviště nacouval do poškozeného motocyklu (prokázáno Záznamem o dopravní nehodě). Dne [datum] byla nahlášena předmětná škodní událost žalované (prokázáno Oznámením škodné události – povinné ručení a Uplatněním nároku – povinné ručení). V Zápisu o poškození vozidla – motocyklu BMW byl jako poškozený díl označen přední blatník, způsob opravy byl stanoven výměnou, dále bylo označeno uložení předního pérování – vůle s poznámkou II. prohlídka (prokázáno Zápisem o poškození vozidla ze dne [datum]). Motocykl žalobce byl dne [datum] opraven v servisu [právnická osoba], [IČO], kdy došlo k výměně blatníku a k opravě zavěšení předního kola; cena opravy činila částku 21 514 Kč vč. DPH (prokázáno fakturou [číslo] vystavenou a splatnou dne [datum]). Cenu opravy žalobce uhradil servisu dne [datum] (prokázáno účtenkou z téhož dne). Žalovaná ukončila šetření škodní události dne [datum] bez výplaty pojistného plnění s odůvodněním, že na základě prohlídky poškozeného motocyklu, vozidla„ škůdce“ a zvážení deklarovaného nehodového děje dospěla k závěru, že žalobcem uplatněný rozsah a charakter poškození neodpovídá uvedenému nehodovému ději (prokázáno Sdělením o důvodech ukončení pojistného šetření škodné události). 5. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že k dopravní nehodě došlo na parkovišti u vlakového nádraží v [obec]. Žalobci zvonil telefon, přijel na ono místo dopravní nehody, tam zastavil, položil helmu na nádrž a následně ucítil náraz od couvajícího auta. Co se týče okamžiku od doby zastavení motocyklu do doby nárazu, mohlo se jednat o pár sekund. Na první pohled byl na motocyklu patrný odřený blatník a dále tam byla vůle v řízení. Co se týče poškození couvajícího vozidla, byla vidět na nárazníku šmouha (nárazník se promáčkl a pak se vrátil do svého původního tvaru a tedy po tomto zůstala na nárazníku šmouha). Byl sepisován záznam o dopravní nehodě, žalobce vyplňoval údaje ohledně svého motocyklu. Dále žalobce volal na pojišťovnu, z té přijel likvidátor z [obec] a ten potvrdil odřený blatník, a že je vůle v řízení a odkázal žalobce na autorizovaný servis. Žalobce nevolal Policii ČR, neboť uvažoval, že je to škoda do 100 000 Kč. 6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k dané dopravní nehodě došlo tak, že svědek vycouvával z parkoviště, nevšiml si motocyklu a nacouval do něj. Bylo to na nádraží, couval rychlostí cca [číslo] km/hod. a od doby začátku couvání do doby nárazu se jednalo o vzdálenost cca 5 m. Na svém vozidle si svědek škody nevšiml, pouze viděl, že na blatníku má špínu od gumy motocyklu. Poškození motocyklu si svědek nevšiml, zajímal se především o to, zda byl žalobce v pořádku. Střepy ani žádné úlomky v místě dopravní nehody neviděl. Nevolali policii, sepsali protokol a svědek potom pokračovat v jízdě domů. 7. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] ve spojení s jeho Dodatkem [číslo] výslechem znalce soud zjistil, že došlo ke kontaktu mezi přední pneumatikou motocyklu a zadním nárazníkem vozidla [příjmení] na zadní části. Na předložené fotodokumentaci poškození předního blatníku je zřetelné dření na přední střední části. Dření je ve směru příčném, tedy příčné osy motocyklu. Směr rázu je tedy ve směru podélné osy motocyklu a vozidla. V nákresu je vyznačeno, že vozidlo vyjíždělo z parkoviště zprava. Nelze tedy vyloučit šikmý pohyb. Motocykl nemá žádnou parkovací brzdu, lze tedy usuzovat, že při působení energie od vozidla bude motocykl puzen směrem vzad, tedy ve směru působení síly a kola se budou po povrchu komunikace odvalovat. S ohledem na rychlost couvání vozidla [příjmení] a hmotnost motocyklu s posádkou, znalec dospěl k závěru, že na motocykl při daném nehodovém ději bude působit stejná hybnost, jako kdyby se pohyboval po komunikaci rychlostí cca 47,5 km/h. Pokud by byl motocykl odstaven na bočním stojánku, tedy nakloněn šikmo nalevo a motocyklista bude na motocyklu sedět, pak vlivem nárazu vozidla dojde k sunutí motocyklu směrem zpět a stojánek zanechá dřecí stopu. Veškerá poškození, která vznikla na vozidle i na motocyklu, vycházela z pohybové energie vozidla, tedy z jeho hybnosti. Při normální jízdě působí od hmotnosti motocyklu, šikmo v ose vidlic, na komunikaci síla a síla, která je ve styku pneumatiky s komunikací. Ta síla je přímo úměrná rychlosti a hmotnosti, to znamená hybnosti. Při vyjádření v síle, je třeba vydělit gravitačním zrychlením, to je 9,81. Motocykl je koncepčně uzpůsoben na rychlost např. 150 km/h, ta hybnost, která působila od toho vozidla na ten motocykl, odpovídá normální jízdě motocyklu rychlosti 56,5 km v hodině. To znamená, že daná síla, co působila při nehodovém ději, nemůže způsobit poškození přední vidlice jako takové. Údaj o zvětšení vůli, je naprosto netechnický, velikost vůle