9 C 20/2020-144 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 5. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 98 370 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj nárok žalobce odvozoval z bolestného za vážná zranění, které utrpěl při dopravní nehodě ze dne 12. 5. 2015, následkem kterých se žalobce stal plně invalidním. V důsledku mnohočetných zranění byl žalobce hospitalizován od 12.5.2015 do 4.6.2015 a dále od 13.9.2015 do 21.9.2015, když bolestné bylo celkem 1628 body. Jelikož viník autonehody byl v její době pojištěn u žalované, uplatnil žalobce přímo u ní svůj nárok na bolestné, nicméně ta jeho nárok plně neuspokojila, když žalobci neodškodnila ztrátu šesti zubů v hodnotě 84 507 Kč a některé další léčebné výlohy, jež žalobce označuje jako náklady spojené s léčením, a to župan v hodnotě 1 890 Kč, elektrický zubní kartáček [příjmení] v hodnotě 2 808 Kč, dentální hygienu a dostavbu korunkové části dvou zubů dohromady za 3 000 Kč a nakonec cenu za materiál na fixní aparát (rovnátka) ve výši 3 665 Kč. Žalobce v průběhu řízení rozšířil svůj žalobní návrh o dalších 63 179 Kč v souvislosti s dalším zdravotním zákrokem v roce 2017, nicméně toto své rozšíření vzal zpět ještě předtím, než o něm soud stihl rozhodnout. Předmětem tohoto řízení proto zůstává pouze bolestné vzniklé v roce 2015 a náklady léčení z téhož roku. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nároky žalobce neuznává, a to ani zčásti. Žalovaná má za to, že nároky žalobce vyplývající z bolestného plně odškodnila a doplatek bolestného požadovaný žalobou je tak nedůvodný. Současně upozornila na to, že koupi županu a zubního kartáčku nepovažuje za náklad související s léčením a uvedla, že ohledně skutečných nákladů léčení tyto nebyly žalobcem dostatečně doloženy. Na závěr žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť z účtenek za výlohy na náklady léčení a z podstoupených lékařských zákroků lze dovozovat, že nárok na bolestné a náklady léčení bylo možno uplatnit u soudu již v září roku 2015, zatímco žaloba byla doručena až 13. 5. 2019, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. 3. Rozsudkem ze dne 25.6.2020 č.j. 9C 20/2020-52 soud žalobu zamítnul z důvodu promlčení nároku. Toto rozhodnutí bylo zrušeno a vráceno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3.12.2020 č.j. 16Co 363/2020-71 s tím, že žaloba nebyla podána po uplynutí objektivní promlčecí lhůty dle § 626 zák.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a soud proto musí zkoumat běh lhůty subjektivní. 4. Usnesením ze dne 30.8.2021 č.j. 9C 20/2020-89 soud zastavil řízení o částku 6 665 Kč, neboť žalovaná uhradila žalobci 1 200 Kč za dentální hygienu, 1 800 Kč za korunky a 3 665 Kč za rovnátka. Předmětem řízení tak zůstala částka 91 705 Kč s příslušenstvím. 5. Soud provedl všechny stranami navržené listinné důkazy a dále provedl výslech znalce MUDr. [celé jméno znalce]. Po provedeném dokazování dospěl ke skutkovým zjištěním, že dne 12. 5. 2015 došlo k dopravní nehodě mezi řidičkou vozidla značky CITROEN, která v době nehody řídila vozidlo pojištěné u žalované, a dalšími vozidly, mezi nimi též motocykl, který řídil žalobce, přičemž žalobce při nehodě utrpěl těžké zranění, pro která byl do 30. 5. 2015 plně upoután na lůžko (prokázáno usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 9. 12. 2015, č. j. [číslo jednací]). V souvislosti s dopravní nehodou musel žalobce podstoupit několik hospitalizací, a to konkrétně první od 12. 5. 2015 do 4. 6. 2015 (prokázáno dvěma na sebe navazujícími závěrečnými zprávami Fakultní nemocnice [obec]) a další od 17. 9. 2015 do 21. 9. 2015 (prokázáno závěrečnou zprávou ze dne 21. 9. 2015). Faktura za elektronický zubní kartáček ze dne 20.8.2015 byla vystavena na [jméno] [příjmení] (prokázáno faktury [číslo] dodavatele [právnická osoba] ze dne 20. 8. 2015). Faktura za koupi županu [anonymizováno] v ceně 1 890 Kč byla vystavena dne 13. 9. 2015 (prokázáno účtenkou [číslo]). Z vyjádření k poranění žalobce MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že MUDr. [příjmení] se dne 12. 11. 2015 vyjadřoval k ohodnocení bolestného a vyplacením odškodnění pojišťovnou (prokázáno uvedeným vyjádřením). Žalobce byl hospitalizován od 12.5.2015 do 4.6.2015, dále od 17.9.2015 do 21.9.2015 a posléze od 12.4.2017 do 13.4.2017. Bolestné v případě jednotlivých hospitalizací žalobce bylo možné stanovit vždy za každou hospitalizaci, přičemž definitivní a kompletní stanovení bolestného za dopravní nehodu včetně reoperací bylo možné stanovit k datu 23. 11. 2017 (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] MUDr. [celé jméno znalce] a jeho výslechem). Žalobci byly při operaci 14. 9. 2015 extrahovány čtyři zuby 76 a 67, což je zachyceno v operačním protokolu ze dne 14. 9. 2015. Blíže se znalec nemohl vyjádřit ke ztrátě zubů, neboť není specialista z oboru stomatologie, nicméně k jinému závěru by tento nemohl dojít, protože chybí zdravotnická dokumentace (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] MUDr. [celé jméno znalce] a jeho výslechem). Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění. 6. Lze učinit skutkový závěr, že žalobce byl v souvislosti s dopravní nehodou dne 12.5.2015 hospitalizován od 12.5.2015 do 4.6.2015, dále od 17.9.2015 do 21.9.2015 a posléze od 12.4.2017 do 13.4.2017. 7. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 620 odst. 1 o.z., dle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. 8. Podle § 626 o. z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. 9. Podle § 635 odst. 2 o. z. právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. 10. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 11. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. 12. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. 13. Podle ustálené judikatury vyšších soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019) u práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Obě dvě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Slovo„ nejpozději“ v ustanovení § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. 14. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1654/2019 dále vyplývá, že počátek běhu subjektivní promlčecí doby se odvíjí od okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Poškozený se dozví o škodě, jakmile zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích) a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně (např. na základě odborného posudku). Znalost poškozeného o osobě škůdce se pak váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, který konkrétní subjekt je za škodu odpovědný (srov. např. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1440/2010). 15. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud po zohlednění relevantní judikatury uzavřel, že nárok žalobce je promlčen. V posuzovaném případě počala promlčecí lhůta podle ustanovení § 626 odst. 1 a 3 o. z. běžet 13. 5. 2016 (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem 13. 5. 2019, kdy však již byla žaloba podá