29 C 143/2020 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se (po změně žaloby) domáhala zaplacení částky 998 154 Kč. Uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o půjčce (dále jen„ smlouva“), na základě které si od žalované zapůjčila částku 500 000 Kč a zavázala se k vrácení částky 1 363 440 Kč, tedy k plnění v hrubém nepoměru. Smlouva je tak absolutně neplatná, neboť naplňuje znaky lichvy. Žalovaná zneužila značné tíživé finanční situace žalobkyně, které si byla vědoma. Žalobkyně se v roce 2016 dostala do neschopnosti splácet úvěr u [obec] [anonymizováno] a [anonymizováno], které řešila půjčkami u [anonymizováno]. Poté nalezla v poštovní schránce leták žalované pojednávající o možnosti refinancování závazků a možnosti dostat se z tíživé finanční situace. Žalobkyně žalovanou zkontaktovala telefonicky, byla nasměrována k internetovému dotazníku, bylo jí sděleno, že z důvodu, že je v registru dlužníků, je jedinou možností„ Americká hypotéka“. Žalobkyně se s manželem dne [datum] zúčastnila schůzky, která trvala cca 20 minut, žalovaná rozložila před žalobkyni a jejího manžela štos papírů a nedala jim prostor k jejich prostudování. Původně měl být dlužníkem manžel, což bylo poté bez dalšího vysvětlení změněno a do smlouvy bylo zahrnuto i IČO žalobkyně, aby mohla být smlouva prezentována jako podnikatelský úvěr. Pod tíhou životní situace žalobkyně tuto nevýhodnou smlouvu uzavřela, avšak odmítá, že se jednalo o podnikatelský úvěr. Smlouva je v rozporu s dobrými mravy a naplňuje znaky lichvy a je absolutně neplatná. 2. Prostředky získané zápůjčkou chtěla žalobkyně použít na úhradu závazků u [právnická osoba], které sama žalovaná vyplatila částku 250 100 Kč, dále u [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalobkyně byla ujištěna, že finanční prostředky bude moci čerpat ihned, avšak k jejich vyplacení došlo až [datum], v důsledku čehož došlo k nárůstu dluhů, v mezidobí byla žalobkyně nucena vzít si další půjčky. Žalovaná začala žalobkyni účtovat smluvní pokuty do výše 150 000 Kč, což vyústilo v exekuce a insolvenční řízení. V něm žalovaná uplatnila pohledávku ze smlouvy navýšenou o úroky a smluvní pokuty, kdy zapůjčená částka se do té doby téměř ztrojnásobila. Žalovaná i přes odpor žalobkyně docílila v insolvenčním řízení prodeje nemovitosti žalobkyně. Průběh insolvenčního řízení byl nestandardní, insolvenční správce odmítal věc týkající se žalované řešit a žalobkyni sdělil, že pokud chce, nechť si žalobu podá sama. Je pravdou, že žalobkyně se vzdala práva na odvolání proti usnesení o vyplacení výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, avšak z důvodu, že byla nucena opustit s manželem vydraženou nemovitost, neměla finanční prostředky na zajištění jiného bydlení a nutně potřebovala, aby jí byly vyplaceny prostředky z dražby nemovitosti, které přesahovaly dlužnou částku. 3. Žalobkyně použila prostředky získané od žalované na úhradu dluhů u [jméno] [příjmení], který je synem žalobkyně a jejího manžela a který jim počátkem roku 2016 půjčil částku 100 000 Kč Tyto prostředky byly použity na běžný provoz domácnosti a byly synovi vráceny v hotovosti dne [datum]. Dále je žalobkyně použila na umoření dluhů u [obec] [anonymizováno], jednalo se o několik dluhů v rozmezí 10 000 Kč – 30 000 Kč ze smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] ze dne [datum] a [číslo] [číslo] ze dne [datum]. Platby na účet věřitele byly provedeny v září 2016. Dále žalobkyně umořila dluh u [anonymizována dvě slova] v částce cca 20 000 Kč ze smlouvy o úvěru [číslo] dluh splácela ve splátkách od srpna 2016 do března 2017, zbývající část uplatnila [anonymizována dvě slova] v insolvenčním řízení. Dále žalobkyně umořila dluh u [jméno] [příjmení] ve výši 14 500 Kč na základě ústní zápůjčky ze dne [datum] k úhradě nákladů na pohřeb jejího otce. Ten zemřel [datum] a náklady na pohřeb ve výši 29 003 Kč si žalobkyně dělila se svou sestrou rovným dílem. Dluh V. [příjmení] žalobkyně uhradila dne [datum] po obdržení zálohy od žalované, V. [příjmení] dne [datum] zemřel. Dále byl uhrazen dluh u [právnická osoba] ve výši 250 100 Kč ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], částka byla věřiteli uhrazena přímo žalovanou. Zbylé prostředky použila na dluhy u dalších drobných věřitelů, a to [právnická osoba], [právnická osoba], kdy tyto pohledávky byly postoupeny na [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] a uplatněny v insolvenčním řízení, dále dluhy u [právnická osoba] a [právnická osoba] Část prostředků obdržela od žalované bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] vedený na jejího manžela, což rovněž dokládá, že nešlo o podnikatelský úvěr. 4. S ohledem na neplatnost smlouvy z důvodu lichvy požadovala žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi součtem částek 1 352 465 Kč (výtěžek zpeněžení zajištěné nemovitosti vyplacený žalované v insolvenčním řízení) a 91 186 Kč (žalobkyní uhrazené splátky) a částkou 445 497 Kč, kterou po podpisu smlouvy obdržela žalobkyně od žalované. 5. Žalovaná nárok sporovala. Uvedla, že po podání žaloby na sebe žalobkyně podala insolvenční návrh u Krajského soudu v Ústí nad Labem, které je vedeno pod sp.zn. [insolvenční spisová značka], dne [datum] bylo vydáno usnesení o zjištění úpadku spolu s povolením oddlužení. Žalovaná v insolvenčním řízení uplatnila zajištěnou pohledávku ze smlouvy o úvěru, která byla insolvenčním správcem i žalobkyní uznána a poté uspokojena z výtěžku z prodeje zajištěné nemovitosti. Žalobkyně tak nevyužila popěrného práva a vzdala se práva odvolání proti usnesení o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli. Žalovaná má tak za to, že je dána překážka věci rozsouzené, neboť řádně uplatnila pohledávku plynoucí ze smlouvy v insolvenčním řízení, kde byla uznána mj. insolvenčním správcem, který je orgánem veřejné moci; k tomu žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu Pl.ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2020. 6. Pokud jde o tvrzení, že smlouva naplňuje znaky lichvy, žalobkyně podepsala dokument„ Prohlášení žadatele“, v němž mj. prohlásila, že se necítí být v rozrušení a tísni a že se cítí být způsobilá k uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem. Smlouva byla uzavřena a úvěr byl poskytnut pro účely podnikání, smlouva je označena jako„ Money Bussiness“ a její součástí jsou obchodní podmínky úvěrujícího pro poskytování podnikatelských úvěrů ze dne 1. 9. 2014. Žalobkyně je podnikatelkou od roku 2012, součástí úvěrové dokumentace je výpis z živnostenského rejstříku. Skutečnost, že žalobkyně měla část vyplacených prostředků použít na úhradu jiných závazků spotřebitelské povahy není žalované znám a na věci nic nemění. Nelze se tak dovolat neplatnosti z důvodu lichvy ve smyslu § 1796 o.z. <b>7. Soud zjistil z provedených důkazů tento skutkový stav:</b> 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ([anonymizována dvě slova]) ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako úvěrujícím a žalobkyní označenou mj. rodným číslem a IČO jako úvěrovaným. Smlouva stanoví, že její část je určena obchodními podmínkami úvěrujícího pro poskytování podnikatelských úvěrů. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnout žalobkyni úvěr do výše 500 000 Kč, část bude použita na úhradu závazku úvěrovaného u [anonymizováno] do výše 250 000 Kč, výplata úvěrového rámce bude provedena poté, co bude žalované doručen originál výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], s tím, že pokud bude jako první v pořadí zapsáno omezení vlastnického práva (zejm. zástavní právo) ve prospěch jiné osoby než žalované, je žalovaná oprávněna ponížit výplatu úvěrového rámce o 20 %, minimálně o 30 000 Kč. Žalobkyně se zavázala vrátit poskytnutou částku ve splátkách dle splátkového kalendáře. Úroková sazba byla sjednána na 21,4 % p.a., smlouva stanoví, že pohledávka z ní je zajištěna zástavním právem a že úvěr se poskytuje jako podnikatelský. Žalobkyně se dále zavázala zaplatit žalované smluvní odměnu 5 % z poskytnutého úvěru, poplatek za správu úvěru 349 Kč měsíčně, poplatek 3 000 Kč za využití služby„ Uzavření smlouvy mimo sídlo úvěrujícího“, poplatek 4 % z úvěrového rámce za využití služby VIP (zvýhodněná úroková sazba 11,4 % p.a.), poplatek 2 000 Kč za návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Žalobkyni tak měla být po odpočtu poplatků vyplacena částka 453 000 Kč Smlouva je za žalovanou podepsána [jméno] [jméno] a [celé jméno svědka]. 9. Ze splátkového kalendáře vztahujícího se ke smlouvě soud zjistil, že úvěrový rámec činil 500 000 Kč, úroková sazba 11,4 % ročně, při řádném splácení měl být úvěr splácen 239 měsíců po 5 681 Kč měsíčně, 240. splátka ve výši 4 785,31 Kč. 10. Ze zástavní smlouvy soud zjistil, že byla podepsaná žalobkyní a [jméno] [příjmení] jako zástavci a žalovanou jako zástavním věřitelem za účelem zajištění pohledávky zástavců z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a dále veškerých budoucích pohledávek žalované, které jí mohou vzniknout až do [datum], předmětem zástavního práva je bytová jednotka [číslo] v [obec] (dále jen„ byt [číslo]“). V případě porušení povinnosti ze smlouvy (povinnosti zpřístupnit byt za účelem jeho prohlídky, porušení zákazu zástavců zástavu zcizit, apod.) jsou zástav