22 C 260/2025-36 – Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 35 008,23 Kč s příslušenstvím. Dále uvedla, že dne 22. 5. 2021 uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které žalovanému aktivovala běžný účet č. , č. účtu, . Po kladném posouzení úvěruschopnosti žalovaného (žalobkyně posuzovala informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta), účastníci uzavřeli dne 19. 7. 2021 dodatek č. 1 k rámcové smlouvě – smlouvu o poskytnutí kontokorentu (dále jen „Smlouva“), na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat kontokorent do výše 50 000 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně dne 1. 10. 2025 k zesplatnění kontokorentu, a to dopisem ze dne 1. 10. 2025, který byl zároveň předžalobní upomínkou. Tímto dopisem vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu celkem ve výši 35 008,23 Kč, který byl tvořen jistinou nevráceného úvěru ve výši 35 008,23 Kč a úrokem od 1. 7. 2025 do 30. 9. 2025 ve výši 1 746,60 Kč. Žalovaný však žalobkyni tento dluh dosud neuhradil, a proto se žalobkyně dále domáhá po žalovaném úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 35 008,23 Kč od 1. 10. 2025 do 30. 10. 2025, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 35 008,23 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 35 008,23 Kč od 11. 10. 2025 do zaplacení.2. Podáním ze dne 16. 2. 2026, které bylo reakcí na výzvu soudu usnesením ze dne 23. 1. 2026, č. j. 22 C 260/2025-12 k doplnění tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů, žalobkyně sdělila, že posouzení úvěruschopnosti provedla na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní data ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. U každé žádosti o úvěrový produkt žalobkyně vznáší dotaz do Bankovního registru klientských informací, který obsahuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, kde jsou obsaženy údaje o žádostech o úvěry, čerpání jednotlivých produktů, platební morálce apod., a to včetně úvěrů již ukončených. Žalobkyně dále posuzuje informace z některých společností patřících do skupiny PPF a zároveň provádí dotaz do insolvenčního rejstříku, zda není ve věci žadatele vedeno insolvenční řízení či porovnává údaje žadatele s historickými dotazy od soudních exekutorů. Z úvěrové zprávy ze dne 13. 7. 2021 vyplývá, že žalovaný byl v Bankovním registru klientských informací nalezen bez aktivních produktů splátkových či nesplátkových produktů a bez kreditních karet. Žalovaný v žádosti o kontokorent nevyplnil žádné údaje o svých výdajích (na bydlení, jídlo, léky, dopravu či splátky dalších úvěrů), žalobkyně proto využila sofistikovaných modelů, tedy vycházela z výdajů ve výši 3 860 Kč, které interně vyhodnotila dle expertní analýzy (kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od ČSÚ a z výdajů, které uvedli v žádostech ostatní klienti - výdaje žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem, bydlištěm, věkovou skupinou a typem bydlení), jako částku potřebnou na výdaje žalovaného. Žalobkyně dále v rámci expertní analýzy pro stanovení schopnosti splácet vypočítává pro každého klienta tzv. maximální limit splátky. Ten vyjadřuje maximální měsíční splátku úvěru, kterou je schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a ostatní pravidelné měsíční platby a náklady. Žalovaný používal účet vedený žalobkyní, č. ú. , č. účtu, , na který mu byla zasílána mzda, žalobkyně si tedy informace uvedené v žádosti o úvěr ověřila i z uvedeného výpisu z účtu, na základě pohybů na jeho účtu. Současně na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností. V případě žalovaného žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a proto mu jej poskytla. Žalobkyně dále uvedla, že kontokorent je v široké škále bankovních produktů chápán jako úvěr sloužící k překlenutí momentální nepříznivé finanční situace, např. vyrovnání mimořádných výdajů mezi výplatami a zpravidla s nízkým úvěrovým rámcem, u žalobkyně maximálně do výše 50 000 Kč. Proto je s kontokorentem spojen požadavek na rychlost sjednávání a poskytnutí, podrobné posuzování podmínek poskytnutí kontokorentu by ve svém důsledku vedlo k dlouhým prodlevám mezi žádostí a samotným poskytnutím kontokorentu a popření účelu této formy úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že je bankou podléhající dohledu České národní banky, tedy subjektem odlišným od těch, proti jejichž excesům zákon o spotřebitelském úvěru míří. Aby žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a úvěruschopnost klienta posoudila s odbornou péčí, zaměstnává řadu zkušených odborníků, kteří se posuzováním úvěruschopnosti zabývají a jsou schopni vydávat přesné expertní analýzy, což potvrzuje zdravé portfolio poskytnutých nejen neúčelových spotřebitelských úvěrů, ale také spotřebitelských úvěrů určených na bydlení. Je i v zájmu žalobkyně, aby poskytovala úvěry pouze těm spotřebitelům, u kterých je zřejmé, že je budou splácet, a to z důvodu časové náročnosti a nemalých nákladů na vymáhání pohledávek i reputačního rizika. K doplnění žalobkyně přiložila přehled žádostí o úvěr, úvěrovou zprávu a výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 25. 5. 2021 do 19. 7. 2021.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Jelikož žalobkyně je právnická osoba se sídlem na území Česka, ale žalovaný je státním příslušníkem Uzbekistánu, na závazkový poměr účastníků, který je poměrem s mezinárodním prvkem, dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Žádná ze smluv uzavřených mezi Českem a Uzbekistánem neobsahuje kolizní normy pro určení pravomoci a rozhodného práva ve věcech s mezinárodním prvkem. Pravomoc zdejšího soudu k rozhodnutí této věci proto vyplývá z ust. čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého může být žalovaný, který je v závazkovém poměru mezi účastníky spotřebitelem, žalován pouze u soudů členského státu, na jehož území má bydliště. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa bydliště žalovaného, který je spotřebitelem, tedy české právo., právnická osoba, projednání věci soud nařídil jednání na den 14. 5. 2026. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila a zároveň souhlasila s rozhodnutím bez její přítomnosti a žalovaný se i přes řádně doručenou žalobu a předvolání k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud věc projednal podle ust. § 101 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků.6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:7. Dne 22. 5. 2021 podepsali zástupce žalobkyně a žalovaný rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které žalobkyně zřídila žalovanému účet č. , č. účtu, . Dne 19. 7. 2021 podepsali zástupce žalobkyně a žalovaný dodatek č. 1 (dále také jen „Smlouva“), na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat na účtu žalovaného kontokorent do limitu ve výši 50 000 Kč (viz rámcová smlouva, Smlouva).8. Žalobkyně v době před uzavřením Smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z negativní lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, v Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací, dále z transakcí provedených na běžném účtu žalovaného vedeném žalobkyní č.ú. , č. účtu, , kam mu měla být zasílána mzda a fiktivních výdajů vypočtených dle interní analýzy žalobkyně ve výši 3 860 Kč.9. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u žalobkyně za období od 22. 5. 2021 do 19. 7. 2021 soud zjistil, že příjmy žalovaného činily v tomto období částku ve výši 42 650 Kč, přičemž převážná část příjmů (ve výši 42 450 Kč) je tvořena osmi různě vysokými úhradami z účtu , právnická osoba, dne 25. 5. 2021 částkou ve výši 5 185 Kč, dne 1. 6. 2021 částkou ve výši 5 175 Kč, dne 8. 6. 2021 částka ve výši 4 880 Kč, dne 15. 6. 2021 částka ve výši 5 370 Kč, dne 25. 6. 2021 částkou ve výši 6 830 Kč, dne 29. 6. 2021 částkou ve výši 8 945 Kč, dne 8. 7. 2021 částkou ve výši 4 220 Kč a dne 13. 7. 2021 částkou ve výši 1 845 Kč. Výdaje žalovaného činily v tomto období částku ve výši 40 600 Kč (viz výpis z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, ).10. Z přehledu žádostí o úvěr soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o kontokorent ve výši 5 000 Kč dne 22. 5. 2021 a jeho žádost byla zamítnuta, naop