17 C 98/2020-37 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce v žalobě došlé soudu dne [datum] oproti žalované uplatnil z titulu konkurenční doložky nárok na přiměřené peněžité vyrovnání za měsíc 04 roku 2020 ve výši 20 604 Kč, jakož i nárok na příslušný úrok z prodlení. Toto řízení bylo nejprve samostatně vedeno pod sp.zn. 17 C 98/2020. 2. Žalobce pak v žalobě došlé soudu dne [datum] oproti žalované uplatnil z titulu konkurenční doložky nárok na přiměřené peněžité vyrovnání za měsíce 05 a 06 roku 2020 ve výši celkem 41 208 Kč (2* 20 604 Kč), jakož i nárok na příslušný úrok z prodlení. Toto řízení bylo nejprve samostatně vedeno pod sp.zn. 17 C 140/2020. 3. Vzhledem k tomu, že se shora uvedená řízení týkala totožných účastníků, jakož i spolu skutkově souvisela, bylo tato spojena ke společnému projednání pod sp. zn. 17 C 98/2020 (usnesení ze dne 21.9.2020, č.j. 17 C 98/2020 – 22, které nebylo právní moci dne [datum]). Dané řízení je proto dále vedeno co o nároku na zaplacení částky celkem 61 812 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení. 4. Žalobce tvrdil, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl od [datum] zaměstnán u žalované jako vedoucí prodejny. V uvedené pracovní smlouvě byla účastníky sjednána konkurenční doložka. Týdenní pracovní doby žalobce činila v období měsíců 01 až 03 roku 2020 40 hodin týdně. V měsíci 01 roku 2020 žalobce odpracoval celkem 176 hodin a bylo mu k výplatě na hrubé mzdě zúčtováno 47 000 Kč. V měsíci 02 roku 2020 žalobce odpracoval celkem 160 hodin a bylo mu k výplatě na hrubé mzdě zúčtováno 47 000 Kč. V měsíci 03 roku 2020 žalobce odpracoval celkem 160 hodin a bylo mu k výplatě na hrubé mzdě zúčtováno 35 175 Kč. Průměrný měsíční výdělek žalobce za dané období tak činil 41 208 Kč. Pracovní poměr účastníků byl ke dni [datum] rozvázán dohodou ze dne [datum]. Žalobci pak za období od [datum] vznikl nárok na peněžité vyrovnání ve výši 20 604 Kč měsíčně, které bylo splatné vždy do 15. dne následujícího měsíce. Žalovaná nezaplatila ničeho a to ani na základě žalobcem učiněné předžalobní výzvě. 5. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná k tomuto tvrdila, že mezi žalobcem a žalovanou jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo dne [datum] ústně ujednán zánik konkurenční doložky. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nepředepisuje pro dohodu o zániku konkurenční doložky písemnou formu, byla měla taková dohoda být platně uzavřena dle obecné úpravy zákoníku občanského. Ústní dohoda o zániku konkurenční doložky pak měla být podmínkou toho, aby pracovní poměr účastníků byl rozvázán dohodou ze dne [datum]. 6. Žalobce k tvrzením žalované uvedl, že žádnou ústní dohodu o zániku konkurenční doložky dne [datum] neuzavřel. Žalobce pak současně namítal neplatnost takové dohody, neboť u této nebyla zachována zákonem stanovená písemná forma. 7. Mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva. Na základě této smlouvy mezi účastníky vznikl pracovní poměr, který trval až [datum], kdy zanikl dohodou účastníků. Žalovaná na základě konkurenční doložky neplnila ničeho. 8. Mezi účastníky pak bylo sporné, zda konkurenční doložka sjednaná v pracovní smlouvě byla platně ukončena či nikoliv. Dále byla sporná výše měsíčního peněžitého vyrovnání, resp. výše průměrného výdělku žalobce. 9. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění: 10. Z listiny označené jako„ pracovní smlouva ze dne [datum]“ bylo zejména zjištěno, že mezi účastníky bylo ujednáno, že se žalobce zavázal zdržet se po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti žalobce, nebo jiné činnosti, který by měla vůči němu soutěžní povahu (čl. 6). Současně se žalovaná zavázala poskytnout žalobci po dobu plnění uvedeného závazku peněžní vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku žalobce (čl. 6), když splatnost byla sjednána vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce (čl. 6). Konečně bylo sjednáno právo žalované kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru od konkurenční doložky písemně odstoupit (čl. 6). 11. Z listiny označené jako„ dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]“ bylo zjištěno, že pracovní poměr účastníků byl rozvázán ke dni [datum]. Z dané listiny pak nijak nevyplývá, že by účastníky bylo ujednáno o ukončení jejich konkurenční doložky, jakož ani že by snad tato byla jednostranně ukončena ze strany žalované, či snad ze strany žalobce. 12. Z listiny označené jako„ vnitřní předpis zaměstnance k pozici vedoucí prodejny“ bylo zjištěno, že pracovní doby žalobce byla stanovena na 40 hodin týdně. 13. Z listiny označené jako„ výplatní lístky za období měsíců 01 až 03/ 2020“ bylo zjištěno, že žalobce v měsících 01 až 03 roku 2020 odpracoval 176 hodin, 160 hodin a 160 hodin, tj. celkem 496 hodin. Dále bylo zjištěno, že žalovaná v měsících 01 až 03 roku 2020 zúčtovala na hrubé mzdě žalobce částky 52 462 Kč (základní mzda 47 000 Kč + osobní ohodnocení 5 000 Kč), 54 462 Kč (základní mzda 47 000 Kč + osobní ohodnocení 3 000 Kč + plány či provize 4 000 Kč) a 35 175 (základní mzda), tj. celkem 142 099 Kč. 14. Z listiny označené jako„ dopis ze dne [datum]“ bylo zjištěno, že žalovaná nárok žalobce z titulu konkurenční doložky neuznala a odmítla čehokoliv zaplatit. 15. Z dalších za řízení provedených listin (potvrzení pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti a výpis z účtu žalobce) nebyly zjištěny žádné z hlediska řízení relevantní skutečnosti. 16. Pokud jde o důkazní návrh učiněné žalovanou (mzdový výměr ze dne [datum] a účastnický výslech jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení]), tak jejich provedení bylo soudem zamítnuto, neboť tyto byly navrženy k prokázání údajného uzavření ústní dohody o ukončení konkurenční doložky. Vzhledem k tomu, že taková ústní dohoda účastníků, i kdyby její uzavření účastníky bylo prokázáno, by z důvodu absence písemné formy byla neplatná, dospěl soud k závěru, že dokazování žalovanou navrženými důkazními prostředky je neúčelné a v rozporu s principem procesní ekonomie. 17. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 18. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, přičemž v jejím rámci byla sjednána konkurenční doložka. Obsahem této konkurenční doložky byl závazek žalobce nekonkurovat žalované po dobu jednoho roku od rozvázání pracovního poměru, jakož i závazek žalované zaplatit žalobci za uvedené období peněžní vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku žalobce. Splatnost peněžního vyrovnání byla sjednána do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Pracovní poměru účastníků do [datum], kdy byl rozvázán dohodou účastníků ze dne [datum]. 19. Vzhledem k tomu, že pracovní doba žalobce v předchozím kalendářním čtvrtletí (v měsících 01 až 03 roku 2020) činila 40 hodin týdně, jakož i vzhledem k tomu, že žalobce v předchozím kalendářním čtvrtletí odpracoval celkem 496 hodin, za což mu žalovaná na hrubé mzdě vyúčtovala celkem 142 099 Kč, činil průměrný hodinový výdělek žalobce za předchozí čtvrtletí celkem 286,49 Kč/hodinu (tj. 142 099 Kč: 496 hodin). Průměrný měsíční výdělek žalobce za předchozí kalendářní čtvrtletí pak činil celkem 49 826,34 Kč (tj. 286,49 Kč / hodinu * 40 * 4,348). Žalobci tak dle ujednání obsaženém v konkurenční doložce vznikl nárok na peněžní vyrovnání ve výši 24 913,17 Kč měsíčně (tj. 49 826,34 Kč: 2). 20. Žalovaný na peněžním vyrovnání za měsíce 04 až 06 roku 2020 nezaplatil ničeho a to ani na základě žalobcem učiněných předžalobních výzev. 21. Po právní stránce soud věc posuzoval jako právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tedy jako pracovněprávní vztah řídící se speciální úpravou zákoníku práce (§ 1 písm. a/ a § 4 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dále jen„ ZP“), přičemž subsidiárně byla aplikována obecná úprava zákoníku občanského (zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“), a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. 22. Samotnou dohodu účastníků o„ konkurenční doložce“ soud posoudil jako platnou (§ 310 ZP), neboť tato byla účastníky uzavřena písemně (§ 310 odst. 6 ZP), přičemž se touto zaměstnanec (žalobce) zavázal, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele (žalované) nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, jakož i se zaměstnavatel (žalovaná) zavázala, že zaměstnanci (žalobci) poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku (§ 310 odst. 1 věta prvá ZP). Rovněž ujednání účastníků ohledně splatnosti peněžního vyrovnání bylo shledáno jako platné (§ 310 odst. 1 věta druhá ZP). 23. Na tomto základě soud nárok žalobce na přiměřené peněžité vyrovnání za měsíce 04 až 06 roku 2020 shledal co do základu důvodným (§ 310 odst. 1 ZP), když se dále zabýval konkrétní výší takového peněžního ho vyrovnání. Je pak na místě