24 C 23/2020-72 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 13 798,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 13 798,45 Kč od [datum] do zaplacení a náhradou nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že dne 28. 6. 2019 zjistila, že na její nesvětelný označník byla kýmsi připevněna železná tabule s jízdními řády a tento označník byl natřen tmavou barvou. Proto žalobkyně přistoupila k odstranění zařízení, které provedla [právnická osoba] Náklady byly vyčísleny fakturou [číslo] následovně: cena za práci 3 325,30 Kč, náklady materiálu - tyč [anonymizováno] pozinkovaná průměr 60 mm v délce 4 m 1 379,31 Kč, jednolitá skříň na zastávkové jízdní řády velikosti M4 2 540 Kč, jednodílná skříň na zastávkové jízdní řády velikosti M6 2 720 Kč, 2 x významový symbol dopravního prostředku s C prof 1 643,68 Kč, záslepka na tyč 34,48 Kč, 4 x objímka dvojitá k upevňovacímu systému s C prof 128 Kč. Celkové materiálové náklady uvedení do původního stavu činily 10 473,15 Kč Celkem za práci a materiál při uvedení poškozeného označníku do původního stavu vynaložila žalobkyně 13 798,45 Kč. Protože jízdní řády umístěné na označník byly řády autobusových linek provozovaných žalovanou, byla žalovaná oslovena se žádostí o náhradu škody. Žalovaná v dopise doručeném žalobkyni dne [datum] uvedla, že je držitelem licence na linku vnitrostátní osobní dopravy se zastávkou v [obec], [zastávka] [zastávka] [zastávka]. Na této zastávce žalovaná umístila zařízení pro zveřejnění jízdního řádu na osamocené rezavé tyči trčící z chodníku, která je dle názoru žalované součástí pozemní komunikace a proto má žalovaná povinnost označník umístit a žalobkyně má povinnost ho strpět. Tím žalobkyně potvrdila, že zařízení na označník žalobkyně připevnila. Avšak označník zastávky není součástí ani příslušenstvím pozemní komunikace. Na výzvu k úhradě částky 13 798, 45 Kč žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] a [datum] uvedla, že nepoškodila ani neodstranila označník žalobkyně a nesouhlasí s nárokem žalobkyně. Nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že by na její zařízení, jež označuje jako nesvětelný označník výstupní zastávky, připevnila železnou tabuli s jízdními řády a označník natřela. Žalobkyně toto své tvrzení nijak neprokazuje, stejně jako neprokazuje, že na daném místě označník je a je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná jakožto dopravce dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, byla v předmětné době dne [datum] držitelem licence na linku vnitrostátní linkové osobní dopravy [číslo] jejíž zastávka je mimo jiné [obec], [zastávka]. Umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu na zastávce je nutnou podmínkou pro provozování veřejné linkové dopravy a žalovaná má v postavení dopravce právo a povinnost umístit zařízení pro zveřejnění jízdního řádu na zastávce [obec], [zastávka], což musí vlastník, správce pozemní komunikace i jakýkoliv jiný subjekt strpět. Umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu není zvláštním užíváním pozemní komunikace, pro které by dopravce musel mít rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu nebo jiný veřejnoprávní úkon orgánu veřejné moci. Na zastávce [obec], [zastávka] v [název] ulici měla žalovaná osazený nejprve jízdní řád, který byl opakovaně strháván, a proto následně žalovaná na tomto místě nainstalovala zařízení pro zveřejnění jízdního řádu, tj. plechovou uzavíratelnou skříň s jízdním řádem. Jízdní řád a následně zařízení pro zveřejnění jízdního řádu žalovaná nainstalovala na osamocené rezavé tyči trčící z chodníku, na níž byla pouze informativní tabulka s piktogramem autobusu. Tato tyč je součástí pozemní komunikace a nikoliv nesvětelným označníkem, za který ji žalobkyně vydává. Označník zastávky není součástí pozemní komunikace a dopravce uveřejňuje jízdní řád ve schválené podobě vyvěšením na označníku zastávky. Účelem označníku zastávky je tedy být hmotným nosičem pro zveřejnění jízdního řádu. Označník proto musí nést jízdní řád, jinak se o označník nejedná, ale jedná se o zařízení, které je součástí pozemní komunikace. Pokud nebyl na předmětném zařízení (tyči) umístěn jízdní řád žalobkyně, nemohlo se jednat o označník žalobkyně, nýbrž pouze o součást pozemní komunikace. Navíc žalobkyně neprokazuje, že se jednalo o její vlastnictví a jaký byl stav zařízení. Pokud jde o výši žalovaného nároku, tak po odstranění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu žalované se na tomto místě rozhodně nenachází označník obsahující pozinkovanou [anonymizováno] tyč o průměru 60 mm ani dvě jednodílné skříně ani objímky. Žalobkyně účtuje obsah nového označníku, ač žádný označník, natož s těmito účtovanými součástmi, se na daném místě nenachází. Žalovaná si nainstalovala vlastní zařízení pro zveřejnění jízdního řádu. Umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu, případně zveřejnění jízdního řádu na zastávce, je povinen vlastník a správce pozemní komunikace, a tím spíše i jakýkoliv jiný subjekt, strpět, jak vyplývá z § 20 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. Na základě tohoto zákonného ustanovení využívá žalovaná též na zastávce [obec], [zastávka] [zastávka] označník instalovaný ovládající osobou žalovaného (jednatele), též dopravcem, [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že tento označník byl v minulosti opakovaně odstraňován zdejším správcem pozemní komunikace, požádal tento dopravce [stát. instituce] o rozhodnutí o určení právního vztahu, přičemž rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo jednací] [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím o rozkladu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo pravomocně určeno právo dopravce mít umístěný označník na zastávce [obec], [zastávka] [zastávka]. Rozhodnutí výslovně uvádí, že [stát. instituce] právní úpravu vykládalo tak, že v případě nedohody mezi dopravci na využití společného označníku zastávky nelze situaci řešit jinak, než že druhý provozovatel dopravy na zastávku umístí vlastní označník. Dále uvádí, že ve smyslu popsaného konstantního výkladu [stát. instituce] tudíž bylo dopravcovou povinností a tedy i právem coby držitele licence a schválených jízdních řádů zřídit si na zastávkách označník vlastní a na něm vyvěsit předepsané informace. Této povinnosti a právu odpovídala povinnost správců či vlastníků pozemní komunikace umístění označníku strpět. V rozhodnutí o rozkladu je uvedeno, že dopravce měl za účelem splnění své povinnosti právo v zastávkách uvedených v licenci zřídit vlastní označníky a vlastník pozemku a správce měl povinnost toto jednání a umístění označníku strpět. Žalovaná stejným způsobem postupovala při umísťování svých zařízení pro zveřejnění jízdního řádu jako žalobkyně jako dopravce provozující veřejnou linkovou osobní dopravu nejméně na zastávce [obec], [zastávka] [zastávka], [obec], [zastávka] a [obec], [zastávka]. Dalším způsobem zveřejňování jízdního řádu je smluvní využití zařízení pro zveřejnění jízdního řádu jiného dopravce, přičemž na uvedené lince takto žalovaná činila na zastávce [obec], [nádraží] [nádraží]. V dalších zastávkách dané linky [číslo] má žalovaná zveřejněn jízdní řád vylepením v prostoru zastávky na různých veřejných místech ve vlastnictví měst či obcí, které úplatu ani smluvní vztah k vylepení jízdního řádu nepožadují. Naopak je to žalovaná, které protiprávní činností žalobkyně vznikla škoda. Žalobkyně bezdůvodně porušila vlastnické právo žalované odstraněním jejího zařízení pro zveřejnění jízdního řádu, aniž by jí k tomu opravňoval jakýkoliv právní titul. Žalované tak vznikla škoda ve výši odpovídající nákladům na pořízení a instalaci takového zařízení, kdy obvyklá výše těchto nákladů činí 7 999,5 Kč. Žalovaná vyzvala žalobkyni dopisem ze dne [datum] k vrácení předmětného zařízení na původní místo, načež bylo odpovězeno, že žalobkyně uplatňuje zadržovací právo. Žalovaná proto podává vzájemný návrh na úhradu částky ve výši 7 999,5 Kč společně s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradou nákladů řízení. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že nesporuje povinnost žalované umístit zařízení pro zveřejnění jízdního řádu. Podstatou označníku není vyvěšení jízdního řádu, ale označení zastávky, a to i výstupní. Nelze proto ze skutečnosti, že u zastávky určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné, dovozovat, že žalobkyně nemohla označník zřídit či že by se o označník nejednalo. Do vlastnického práva žalobkyně zasáhla žalovaná, když bez pokusu o dohodu umístila své zařízení na označník žalobkyně. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k vrácení demontované skříně, kdy následně byla žalovaná ze strany žalobkyně informována o uplatnění zadržovacího práva. Pohledávka vznikla tak, že žalovaná připevnila své zařízení pro vyvěšení jízdních řádů na označník žalobkyně tak, že jej přivařila a toto zařízení nešlo sejmout jinak, než jeho odříznutím z označníku, čímž došlo k úplnému zničení označníku, což odůvodňuje vyúčtované náklady žalobkyně. Do [datum] žalovaná neuplatňovala nárok na pořízení a instalaci nového zaříz