7 C 28/2021-81 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne 27. 1. 2021 se žalobkyně domáhá proti žalovanému vyslovení povinnosti vydat jí byt č. jednotky [číslo] a podíl na společných částech domu ve výši 351/7622 stojící v ulici [ulice] [číslo popistné] v [obec a číslo] - [katastrální území]. Žalobu pak odůvodňuje tím, že v průběhu manželství s [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení], [datum narození] (zemřelého 3. 2. 2018 – pozn. soudu) byl získán byt (tehdy obecní) shora identifikovaný. Tohoto bytu se nikdy nevzdala, i když byla nucena jej se synem opustit vzhledem ke špatným vztahům s bývalým manželem a vyhrocující se vzájemné nesnášenlivosti. Po rozvodu manželství tento byt bývalý manžel prodal, aniž by žalobkyni o věci informoval a porušil tak ujednání účastníků, že byt bude napsán na jejich společného syna. Žádnou informaci o prodeji neměla, ale ani nežádala, má za to, že v době prodeje bytu, a to i bývalému manželu – měla k bytu právo nájmu a osud bytu tak měl být řešen i s ní, což se však nestalo. Žalobkyně dále uvedla, že jí není jasné, jak se jejímu bývalému manželu podařilo byt koupit, neboť veškeré originály k bytu si sebou odnesla ještě za trvání manželství před rozvodem, aby měla jistotu, že o něj nepřijde. Náhodně pak až počátkem roku 2010 našla na internetu inzerát s nabídkou bytu a žádala následně ihned Katastr nemovitostí, aby zde byla uvedena také jako vlastnice a dokumenty k bytu i doložila. O toto žádala již 22. 2. 2010, žalovaný byt koupil 28. 6. 2010 a musel tedy vědět, že je zde problém a neměl byt kupovat. Další podání katastru zasílala žalobkyně marně dne 7. 5. 2018, 17. 10. 2018, 14. 11. 2018 a 7. 1. 2019, promlčení tak podle jejího názoru nepřipadá v úvahu. Její bývalý manžel zemřel 3. 2. 2018 a ona do tří let od jeho úmrtí podala tuto žalobu. Pokud by šlo o vydržení, pak se účinnost zákona počítá od účinnosti nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 a co bylo před účinností tohoto zákona nelze sčítat, takže nemohlo k nabytí vlastnictví dojít žádným vydržením. Vydržení se totiž počítá od účinnosti nového občanského zákoníku, tj. od 1. 1. 2014 a dne 27. 1. 2021 podala žalobkyně žalobu, takže vydržení nemohlo nastat. 2. Žalovaný navrhoval žalobu v plném rozsahu zamítnout, nárok žalobkyně není dán a jemu samému svědčí k nemovitosti výlučné vlastnické právo. Byt nabyl tak, že dne 28. 6. 2010 uzavřel s [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení], [datum narození] spolu se svou tehdejší manželkou [titul] [jméno] [příjmení] smlouvu o převodu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] vymezené a nacházející se ve druhém nadzemním podlaží budovy v [katastrální území a dvě čísla popisná] na pozemku parc. [parcelní číslo a parcelní číslo] v kat. území [katastrální území] a obci [obec], včetně odpovídajícího spoluvlastnického podílu. Právní účinky vkladu vlastnického práva pro kupující na základě této kupní smlouvy nastaly k 28. 6. 2010. Výlučné vlastnické právo k předmětné bytové jednotce dříve nabyl [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] jako kupující od Městské části [obec a číslo] jako od prodávajícího, a to na základě smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne 10. 6. 2004. Právní účinky vkladu vlastnického práva pro kupujícího na základě této smlouvy nastaly k 29. 7. 2004. Dále pak na základě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů mezi manželi [příjmení žalovaného] ze dne 21. 4. 2016 se stal žalovaný výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky a právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly k 21. 4. 2016. V kupní smlouvě ze dne 10. 6. 2004 bylo uvedeno, že tato je uzavírána výhradně s [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] jako kupujícím s tím, že v části týkající se jeho identifikace je uvedeno, že je„ rozvedený“. [Celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] v době uzavření smlouvy nebyl ve stavu manželském s žalobkyní, a proto [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] nabyl jednotku do svého výlučného vlastnictví, když nebyla součástí společného jmění manželů. 3. Zejména však žalovaný vznáší i námitku promlčení, neboť pokud by byla neplatná kupní smlouva ze dne 28. 6. 2010 a žalobkyně by se domáhala relativní neplatnosti této smlouvy podle ustanovení § 40a obč. zák., a to z toho důvodu, že byla uzavřena bez jejího vědomí jako manželky, pak je toto její právo již promlčeno ve tříleté promlčecí lhůtě podle ustanovení § 101 obč. zák. Domáhat se relativní neplatnosti žalobou bylo možno dnem podepsání smlouvy, tj. dnem 28. 6. 2010, tříletá promlčecí doba tedy uplynula 28. 6. 2013, žaloba byla podána žalobkyní dne 27. 1. 2021. Podle ustanovení § 40a obč. zák. platí, že jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák., stanoví, že obvyklou správu majetku náležející do společného jmění manželů, může vykonávat každý z manželů, v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů a jinak je právní úkon neplatný. Žalobkyně v promlčecí tříleté době námitku neplatnosti nevznesla, neuplatnila žádným způsobem a její nárok je promlčen. 4. Žalovaný dále namítá, že vlastnické právo k předmětné bytové jednotce vydržel, když kupní smlouvu uzavřel dne 28. 6. 2010 v dobré víře, že prodávající [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] je výlučným vlastníkem této bytové jednotky dle kupní smlouvy ze dne 10. 6. 2004. Podle údajů ve smlouvě uvedených byl rozvedený, nemohlo tedy existovat eventuální společné jmění manželů, žalobkyni nevyjímaje. Žalovaný drží předmětnou bytovou jednotku jako vlastník již od 28. 6. 2010, kdy byla uzavřena kupní smlouva a kdy nastaly i právní účinky vkladu, žalovaný jednal v dobré víře ve veřejný seznam, tedy v údaje uvedené v katastru nemovitostí a s bytovou jednotkou nakládá jako vlastník od 28. 6. 2010 až do 27. 1. 2021, kdy byla podána žaloba, tj více jak 10 let. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující: -) z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 1987 sp. zn. [spisová značka], že bezpodílové spoluvlastnictví [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) vzniklé uzavřením manželství dne 26. 10. 1979 se zrušuje. Z tohoto rozsudku dále soud zjistil, že [celé jméno žalobkyně] se z bytu odstěhovala, když vztahy mezi účastníky jsou velmi napjaté a bude podán návrh na rozvod manželství. Soud dále konstatoval, že je nerozhodné, za jaké situace se [celé jméno žalobkyně] z bytu odstěhovala a za situace, kdy žádný z účastníků nemá zájem na zachování manželství, společně nebydlí a nehospodaří, bylo bezpodílové spoluvlastnictví manželů zrušeno. -) z rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 11. 1988 sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 15. 5. 1989 bylo zjištěno, že manželství [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], uzavřené dne 26. 10. 1979 bylo rozvedeno. Z odůvodnění soud zjistil, že účastníci spolu déle jak rok před rozvedením manželství spolu nežijí a nevedou ani společnou domácnost. Poslední společné bydliště bylo v obvodu [obec a číslo], manželka se z bytu v březnu 1987 odstěhovala a odvezla si i veškeré věci. Odpůrkyně vypověděla, že se odstěhovala s tím, že doufala, že postupem doby navrhovatel přijde k rozumu, uvědomí si, že rodina je důležitější a k rodině se vrátí, nicméně se toto nestalo. Soud konstatoval, že účastníci ve společné domácnosti nežijí od března 1987, tj. od doby, kdy se odpůrkyně ze společné domácnosti odstěhovala, nicméně i před tímto datem bylo jejich manželství nefunkční. Od doby svého odstěhování sama manželka nijak neprojevila zájem o udržení manželství a nepokoušela se tedy manželské soužití obnovit. -) z výpisu [úřad] a jeho archivu má soud za prokázané, že žalobkyně po rozvodu s [celé jméno bývalého manžela žalobkyně] [příjmení] uzavřela druhé manželství s [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. Trvalé bydliště má od 17. 12. 1979 dosud na adrese [adresa, přechodné bydliště pak bylo od 23. 1. 1980 do 31. 12. 1985 na] adrese [ulice a číslo popisné] v [obec] – [katastrální území] a od 25. 10. 1985 do 31. 12. 1990 na adrese [ulice a číslo popisné jednotky] v [obec a číslo] Poslední přechodné bydliště bylo v době od 20. 2. 1996 do 31. 12. 2001 na adrese [obec a číslo popisné] v okrese [okres]. -) z katastru nemovitostí vedeného [katastrálním úřadem, kat.] [anonymizována tři slova] [část Prahy]. území [katastrální území] na [list vlastnictví] je zapsán [celé jméno býalého manžela žalobkyně] [příjmení], [datum narození] jako vlastník bytové jednotky [číslo] v budově [číslo popisné a číslo popisné] v [katastrální území] na parcele [parcelní číslo a parcelní číslo] s podílem na těchto pozemcích ve výši 531/7622, nabývacím titulem je pak kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného předkupního práva ze dne 10. 6. 2004, právní účinky vkladu práva vznikly ke dni 29.