14 C 239/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 4 915 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v roce 2019 byl vlastníkem domu [číslo popisné] v ulici [ulice] v [obec a číslo], [katastrální uzemí], a žalovaná je nájemcem bytu [číslo] v uvedeném domě na základě smlouvy ze dne 23. 9. 2019 uzavřené na dobu neurčitou. Žalované vznikl nedoplatek ve výši 4 915 Kč z vyúčtování služeb za rok 2019 splatný dne 15. 9. 2020. Uvedenou částku žalovaná nezaplatila ani přes upomínku ze dne 8. 4. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobce s takovým postupem souhlasil již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Na základě písemných důkazů předložených žalobcem soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce přenechal žalované do užívání k zajištění její bytové potřeby na dobu neurčitou od 23. 9. 2019 byt [číslo] o velikosti 4+1 a podlahové ploše 85,98 m2 s ústředním vytápěním všech obytných místností v 8. podlaží domu [číslo popisné], ulice [ulice], v městské části [obec a číslo], [katastrální uzemí]. Byt se skládal z kuchyně o podlahové ploše 10,24 m2, předsíně o podlahové ploše 11,32 m2, 4 pokojů o podlahové ploše 12,88 m2 , 10,8 m2 , 8,1 m2 a 20,44 m2, WC o podlahové ploše 1,03 m2, koupeny o podlahové ploše 2,85 m2, lodžie o podlahové ploše 3,77 m2, sklepní kóje o podlahové ploše 2 m2 a jiného prostoru mimo byt o podlahové ploše 2,55 m2. Žalobce se zavázal poskytovat žalované prostřednictvím dodavatelů a [právnické osoby] [anonymizováno] služby ústředního vytápění, dodávky teplé vody, dodávky vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání výtahu, úklid společných prostor v domě, osvětlení společných prostor v domě, užívání domovní prádelny, kontrolu a čištění komínů, odvoz a likvidaci komunálního odpadu a vybavení bytu zařízením pro příjem televizního a rozhlasového signálu, vše v závislosti na vybavení domu, a [právnická osoba] [anonymizováno] byla oprávněna vyúčtovat žalované skutečnou výši nákladů na tyto služby. Žalovaná byt převzala dne 10. 10. 2019. Ve 4 pokojích a v kuchyni bylo po 1 radiátoru dálkového topení (zjištěno ze smlouvy č. [číslo] [číslo] [rok] a z protokolu o převzetí bytu). Žalobce prostřednictvím [právnické osoby] [anonymizováno] vyúčtoval žalované dne 31. 5. 2020 náklady na poskytnuté služby spojené s užíváním předmětného bytu v období od 10. 10. 2019 do 31. 12. 2019 s nedoplatkem ve výši 4 915 Kč, z toho 1 Kč jako vodné a stočné, 3 778 Kč za teplo po odečtení zálohy ve výši 530 Kč, 545 Kč za teplou vodu, 133 Kč za úklid, 211 Kč za odvoz odpadu, 172 Kč za výtah a 75 Kč za společnou elektřinu (zjištěno z vyúčtování služeb). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení uvedeného nedoplatku dopisem ze dne 20. 4. 2022 (zjištěno z evidence předpisu a plateb a z upomínky ze dne 20. 4. 2022). Zástupce žalobce vyzval žalovanou k plnění dopisem ze dne 8. 4. 2021 (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne 8. 4. 2021 včetně vrácené obálky s dodejkou). 5. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu bytu podle § 2201 a § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kterou přenechal žalované k zajištění její bytových potřeb byt. Žalobce zajišťoval plnění spojená s užíváním bytu a s ním související služby podle § 2247 o. z. Za období od 10. 10. 2019 do 31. 12. 2019 žalobce vyúčtoval žalované podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, náklady na tyto plnění a služby s nedoplatkem ve výši 4 915 Kč a splatností podle § 2252 odst. 2 o. z. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalobcem požadovanou částku zaplatila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci rovněž příslušenství pohledávky tvořené úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č 351/2013 Sb., neboť nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení, a tím jí vznikla povinnost zaplatit žalobci též úrok z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 915 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.