19 C 132/2020-88 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal návrhem podaným u soudu dne [datum] na žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 837,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že od [datum] je žalobce výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce]. Předmětný pozemek žalobce nabyl na základě usnesení soudního exekutora o příklepu ve veřejné dražbě ze dne [datum]. Žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví rodinný dům na adrese [adresa], který je zapsán na [list vlastnictví], k.ú. [část obce]. Dům je připojen na zdroj pitné vody vodovodní přípojkou, jejíž část o délce 3,58 metru je umístěna pod povrchem předmětného pozemku ve vlastnictví žalobce, a to bez řádného soukromoprávního titulu. Dům je dále odkanalizován prostřednictvím kanalizační přípojky, jejíž část o úseku 7,78 metru je rovněž umístěna pod povrchem předmětného pozemku ve vlastnictví žalobce, a to bez řádného soukromoprávního titulu. Vodovodní i kanalizační přípojky jsou v osobním výlučném vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným není uzavřena žádná smlouva o bezplatném umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky, dochází na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení vůči žalobci, které žalobce za období od [datum] do [datum] vyčíslil částkou 24 Kč za každý metr délky vodovodní přípojky za rok, což při přepočtu na celkový počet dnů předmětného období – 1 016 dnů, činí 239,16 Kč. Za každý metr délky kanalizační přípojky žalobce požadoval 120 Kč ročně, za uvedené období pak bezdůvodné obohacení v tomto případě činí 2 598,73 Kč. Přestože žalobce vyzval žalovaného k úhradě této částky, ze strany žalovaného úhrada provedena nebyla. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť žalobce podle něj zneužil práva a takové jednání nepožívá právní ochrany. Žalovaný učinil nesporným, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] žalovaný, že je vlastníkem domu [adresa] v k.ú. [část obce]. Dále žalovaný nezpochybnil, že pod pozemkem ve vlastnictví žalobce se nachází vodovodní a kanalizační přípojka o rozměrech, jak jsou uvedeny v žalobě, které jsou vlastnictvím žalovaného, aniž by tento stav byl upraven nájemní smlouvou nebo jiným způsobem. Podle žalovaného žalobcem vlastněný pozemek představuje obslužnou komunikaci pro přilehlé parcely s rodinnými domy. I když žalobce nabyl pozemek ve veřejné dražbě, jednalo se o nabytí spekulativní. V rámci dražební vyhlášky byly skutečnosti týkající se účelu pozemku a staveb inženýrských sítí jasně prezentovány případným zájemcům. Žalovaný užívá svou nemovitost i přípojky v dobré víře a řádné držbě. Pokud žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, své požadavky měnil a sama žaloba obsahuje pouze laický odhad bezdůvodného obohacení. Žalobu žalovaný považoval za rozpornou s dobrými mravy. 3. Na návrh obou stran sporu soud řízení přerušil dle § 110 o.s.ř., neboť u zdejšího soudu probíhala i další řízení, kde se žalobce ze stejného titulu domáhal vydání bezdůvodného obohacení za stavby vodovodních a kanalizačních přípojek umístěných pod předmětným pozemkem, jejichž vlastníky jsou rovněž majitelé sousedních pozemků. V některých řízeních bylo za účelem zjištění výše bezdůvodného obohacení provedeno dokazování znaleckým posudkem. Mezi účastníky tohoto řízení k dohodě nedošlo. 4. Provedeným dokazováním a shodnými tvrzeními účastníků má soud za prokázané, že usnesením Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou, Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo nařízeno elektronické dražební jednání na den [datum], kdy předmětem dražby byl pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], způsob využití – ostatní komunikace. Věcná břemena, výměnky, nájemní, pachtovní nebo předkupní práva, která by se vztahovala k vodovodním a kanalizačním přípojkám umístěným pod povrchem tohoto pozemku, nebyla zjištěna. Oznámeno bylo právo bezplatného užívání účelové komunikace na tomto pozemku. Usnesením téhož soudního exekutora z [datum] byl žalobci jako vydražiteli udělen příklep ke shora citovanému pozemku (usnesení soudního exekutora). Pod pozemkem ve vlastnictví žalobce je umístěna vodovodní a kanalizační přípojka pro dům ve vlastnictví žalovaného (tvrzení účastníků, situační výkres délky vodovodních a kanalizačních přípojek, zaměření skutečného provedení vodovodu a kanalizace). Žalobce několikrát vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisy ze dne [datum], [datum] a zaslal mu předžalobní výzvu z [datum] (korespondence). 5. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že částka bezdůvodného obohacení za umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky pod pozemkem ve vlastnictví žalobce, která je ve vlastnictví žalovaného, za období od [datum] do [datum] činí 2 400 Kč. S ohledem na tuto skutečnost vzal žalobce žalobu zpět co do částky 437,89 Kč s příslušenstvím a v tomto rozsahu soud řízení zastavil podle § 96 odst. l a 2 o.s.ř. 6. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Dle ust. § 2291 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Z uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno. 9. S ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (srovnej např. rozhodnutí 28 Cdo 4250/2014, 28 Cdo 4558/2014, nález Ústavního soudu III. ÚS 3822/2015), je možné za jednu ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení považovat i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. 10. V daném případě se soud zabýval tím, zda na straně žalobce je dána aktivní legitimace ve sporu a na straně žalovaného pak pasivní legitimace a uzavřel, že ano. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, když žalovaný je vlastníkem kanalizační a vodovodní přípojky umístěných pod předmětným pozemkem. Tuto skutečnost pak účastníci v průběhu řízení učinili nespornou a ohledně tohoto pak nebylo třeba provádět další dokazování (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.). Účastníci v řízení učinili rovněž nesporným, že neexistuje smlouva o umístění stavby kanalizační a vodovodní přípojky mezi žalovaným a žalobcem, případně jeho právním předchůdcem, neexistuje jiný soukromoprávní titul k umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky. K otázce vlastnického práva žalobce soud uvádí, že způsob nabytí vlastnického práva (nabytí v rámci veřejné dražby), je skutečností pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení zcela nerozhodná. Uvedené přípojky jsou ve vlastnictví žalovaného, jsou pod povrchem předmětného pozemku ve vlastnictví žalobce umístěné bez existence titulu k umístění těchto staveb a na straně žalovaného je tak dána pasivní legitimace ve sporu, když žalovaný užívá pozemek žalobce, aniž by mu svědčil právem předvídatelný důvod k jeho užívání. Na tomto místě soud musí uvést, že odpovědnost z bezdůvodného obohacení je odpovědností objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného, ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád předpokládá. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku pak dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, a to bez ohledu na to, jakým způsobem se vlastnické právo ke stavbě realizuje (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 408/2019). Jinak řečeno, pokud žalovaný vlastní vodovodní a kanalizační přípojky umístěné pod povrchem předmětného pozemku, který je ve vlastnictví žalobce, získá bezesmluvním užíváním pozemku na úkor žalobce majetkový prospěch, který je povinen žalobci vydat jakožto bezdůvodné obohacení (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 2155/2012). 11. Soud se dále v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda výkon vlastnického práva žalobce vůči žalovanému není v rozporu s dobrými mravy, když zásada souladu práv, respektive jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje změnit tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Pojem dobré mravy nelze pak vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená„ nastoupení cesty nalézání spravedlnosti“ (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 3467/2016, 26 Cdo 2539/2017, nález Ústavního soudu II. ÚS 1344/2019). V