27 C 63/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou dne 18. 2. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 31 000 Kč spolu s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobce odůvodnil žalobu tak, že dne 22. 2. 2019 uzavřel jako objednatel se žalovanou smlouvu o rozpracování webového portálu„ Informační panel“ (dále jen Smlouva), který měla následně žalovaná, jako dodavatel, umístit na hosting žalobce. Za tímto účelem žalobce žalované složil zálohu ve výši 31 000 Kč, žalovaná nicméně zadanou práci nesplnila a žalobce dne 29. 1. 2021 jednostranně ukončil smlouvu a vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaná však neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 26. 3. 2021, kdy s žalobou vyjádřila nesouhlas. Žalovaná uvedla, že provedla práce v hodnotě celkem 16 000 Kč dle ceníku prací v čl. 4 Smlouvy, a to: 1) individuální design, 2) HTML rozvržení webových stránek, které zaslala žalobci dne 26. 11. 2019 E-mailem ze dne 1. 3. 2019 pak žalovaná zaslala návrh loga. Žalovaná tak uvedla, že žalobce má nárok na vrácení částky zálohy pouze ve výši 15 000 Kč. Žalovaná dále namítla, že žalobcem požadované příslušenství - úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně - je nekonkrétní a nejasný, když není patrné, z jakého právního titulu žalobce tento nárok požaduje, z jaké částky by měl být počítán a za jaké období. Žalovaná k tomu dále namítla, že termín dle čl. 2 byl splněn, neboť design hlavní stránky webu byl žalobci zaslán již 26. 2. 2019. Žalovaná tak navrhla zamítnout žalobu pro částku 16 000 Kč. 3. V rámci repliky žalobce dne 13. 8. 2021 uvedl, že po ročním prodlení žalovaná skutečně realizovala část práce v podobě designu webového portálu, avšak dle Smlouvy měla zpracovat webový portál a umístit jej na hosting žalobce, což neučinila, rozdělení prací na několik částí není dle Smlouvy možné a zpracovaný individuální design je žalobci k ničemu. Dne 8. 9. 2021 žalobce k výzvě soudu dále doplnil žalobu, a to tak, že doplnil svá tvrzení k požadovanému příslušenství. Žalovaná měla dle čl. 2 Smlouvy do 5 pracovních dnů od obdržení zálohy poskytnout ke schválení design hlavní stránky webu. Žalovaná toto splnila, dále splnila své povinnosti vyplývající z čl. 2 Smlouvy, avšak k dokončení veškeré práce a dokončení celého díla nikdy nedošlo. K dokončení práce mělo dle čl. 2 Smlouvy dojít do 30 pracovních dnů od 24. 3. 2019, tedy do 3. 5. 2019, žalovaná však pouze e-mailem dne 26. 11. 2019 zaslala žalobci veškerou předchozí práci. Požadovaný smluvní úrok z prodlení vychází z čl. 6 Smlouvy a je počítán ve výši 0,1 % z uhrazené částky 32 000 Kč (myšleno 31 000 Kč – pozn. soudu) za každý den prodlení od 4. 5. 2019 do zaplacení. V doloženém překladu Smlouvy pak dle žalobce došlo k chybě překladatele, když je uvedené (chybně) označeno jako smluvní pokuta a nikoli (správně) jako úrok z prodlení. 4. Duplikou ze dne 20. 1. 2022 žalovaná reagovala na repliku žalobce. Uvedla, že žalobce fakticky uznal, že žalovaná odvedla práci v již dříve namítané částce 16 000 Kč, když to jsou práce vyplývající z čl. 2 a 2.3 Smlouvy Smluvní pokutu dle čl. 6 Smlouvy pak žalobce dle žalované nemůže požadovat, neboť výše uvedené práce byly provedeny, ustanovení Smlouvy je nesrozumitelné a neplatné a žalobce ukončil Smlouvu k 29. 1. 2021, tudíž nemůže žádat pokutu po tomto datu. 5. U ústního jednání konaného dne 21. 1. 2022 žalobce nad rámec již uvedeného doplnil svá tvrzení v tom smyslu, že rozčlenění celkové částky v čl. 4 Smlouvy nelze brát jako rozčlenění prací na dílčí kusy, jak je interpretováno žalovanou, když toto ustanovení sloužilo k průběžné kontrole provádění prací ze strany žalobce. Žalobce opětovně nezpochybnil, že částečně plněno bylo, nicméně bez významu pro žalobce. K požadovanému příslušenství pak žalobce v rámci závěrečného návrhu výslovně znovu uvedl, že se nejedná o smluvní pokutu, ale o úrok z prodlení. Žalovaná u tohoto ústního jednání také doplnila své procesní stanovisko, tak, že smyslem Smlouvy sice bylo vyvinutí celého webového portálu, nicméně ze Smlouvy žádným způsobem nevyplývá, že by za částečné plnění neměla obdržet odpovídající odměnu, jak vyplývá z částek dle čl. 4 Smlouvy ve spojení s formulací v čl. 1, jakož i slovního spojení„ rozpracování webového portálu“. 6. Soud v dané věci vzal z vyjádření účastníků za nesporné, že účastníci uzavřeli dne 22. 2. 2019 předmětnou Smlouvu, kdy žalobce ještě téhož dne zaplatil zálohu ve výši 31 000 Kč. Žalovaná vyhotovila a zaslala žalobci 1) individuální design, 2) HTML rozvržení webových stránek. Další práce již žalovaná neprovedla a žalobce tak dne 29. 1. 2021 po právu odstoupil od Smlouvy. 7. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění, významná pro rozhodnutí ve věci. Z úředního českého překladu Smlouvy [číslo] ze dne 22. 2. 2019 a obrazové části původního znění téže Smlouvy soud zjistil zejména následující skutečnosti. Předmětem Smlouvy je„ plnění práce“ spočívající v „ rozpracování webového portálu Informační panel“ žalovanou - dodavatelem a jeho následující umístění na hosting (server) žalobce -objednatele (čl. 1). Projekt nese označení [webová adresa], technické úkoly spočívaly ve vytvoření prototypu webu, design webu ve 2-3 barevných odstínech, hlavní stránky a struktury designu a analogické sítě webového příkladu (čl. 1). Do 5 pracovních dní od obdržení zálohy byla žalovaná povinna poskytnout ke schválení, žalobci design hlavní stránky ve 2-3 barevných odstínech včetně loga (čl. 2). V průběhu 5 pracovních dní ode dne obdržení designu hlavní stránky webu byl žalobce povinen jej schválit nebo zadat korekci (čl. 2). V průběhu 5 pracovních dní byla žalovaná povinna podat ke schválení design ostatních stránek webu (čl. 2). V průběhu 30 pracovních dní byla žalovaná povinna provést veškeré práce týkající se rozvržení a programování webu, žalobce byl povinen přijímat práci dle algoritmu v čl. 2 (čl. 2). Celková výše služeb dle Smlouvy činila 62 000 Kč, s rozpisem ceny jednotlivých služeb, mj. individuální design v ceně 8 000 Kč dle položky č. 2 a dále rozvržení webu v ceně 8 000 Kč dle položky č. 3 (čl. 4 včetně tabulky). Platby byly rozděleny na dvě části po 31 000 Kč, z nichž jedna měla být hrazena v průběhu 5 pracovních dní od podepsání Smlouvy a konečná kalkulace měla být provedena až po přenosu na hosting žalobce a provedení testování (čl. 4 .2.1, 4.2.2). V případě nedodržení lhůt dle čl. 2 Smlouvy byla žalované stanovena povinnost uhradit žalobci„ pokutu“ ve výši 0,1 % z uhrazené částky za každý den prodlení (čl. 6). Pro případ zdržení prací delších 14 dní než je stanoveno v čl. 2, byl žalobce oprávněn jednostranně zrušit Smlouvu (čl. 6). Tato Smlouva, v tomto ustanovení označená jako„ smlouva o vytvoření systému“, nabyla platnosti podpisem stran (čl. 8). Veškeré dodatečné přílohy a dohody k této Smlouvě, zde označené jako„ smlouva o vytvoření webu“, mají obligatorně písemnou formu a musí být podepsány oběma stranami (čl. 8). 8. K důkazu soud následně provedl fakturu dodavatel - žalované ze dne 22. 2. 2019, [číslo] ze které soud zjistil, že tato byla vystavena pro odběratele - žalobce na částku 31 000 Kč. Dále soud provedl k důkazu příjmový platební doklad ze dne 22. 2. 2019, [číslo] ze kterého vzal za zjištěné, že žalobce shora uvedenou částku žalované zaplatil dne 22. 2. 2019 jakožto zálohu. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 1. 2021, včetně odstoupení od Smlouvy a včetně doručenky do datové schránky žalované, soud vzal za prokázané, že tohoto dne seznámil žalobce žalovanou se svým pohledem na právní vztahy vyplývající ze Smlouvy, od této odstoupil ve smyslu čl. 6 a specifikoval svůj nárok na vrácení nyní žalované částky, včetně požadovaného příslušenství, v této výzvě popsané jako smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 31 000 Kč za každý den prodlení. Toto plnění pak žalobce požadoval uhradit nejpozději do 8. 2. 2021 9. Soud ještě k důkazu provedl úřední překlady tří e-mailů a to z 26. 2. 2019, 24. 3. 2019 a 26. 11. 2019, ze kterých je patrné, že dne 26. 2. 2019 zaslala žalovaná žalobci komunikaci ohledně úvodní stránky webu, dne 24. 3. 2019 komunikaci ohledně technického zadání k obeznámení a dne 26. 11. 2019 komunikaci ohledně výchozích materiálů celého projektu. Soud rovněž provedl k důkazu grafické prvky návrhu pro webové prezentace [webová adresa] včetně návrhu loga, tak, jak jsou založeny v přílohové obálce žalované, ze kterých zjistil, že tyto návrhy existují a dále zjistil jejich podobu. 10. Soud k důkazu neprováděl listiny v ruském jazyce, když účastníci tyto k důkazu nenavrhli, resp. tyto důkazní návrhy vzali zpět. 11. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednan