40 C 126/2020-73 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 2 372,26 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovaným na úkor žalobce, tím, že v období od [datum] do [datum] (dále jen žalované období) užívali bez právního důvodu pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Pozemek“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je od [datum] výlučným vlastníkem Pozemku, kdy žalobce [příjmení] nabyl originárním způsobem, na základě usnesení soudního exekutora o příklepu ve veřejné dražbě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů (dnes zaniklém) rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalované], který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ Dům“). Dům je připojen na zdroj pitné vody prostřednictvím stavby vodovodní přípojky, jejíž část - úsek o délce 1,86 m je umístěn pod povrchem Pozemku bez řádného soukromoprávního titulu, kdy vnější průměr potrubí vodovodní přípojky je 40 mm. Dům je odkanalizován prostřednictvím sdružené vodovodní přípojky, jejíž část - úsek o délce 13,46 m je umístěn pod povrchem Pozemku bez řádného soukromoprávního titulu, kdy vnější průměr potrubí kanalizační přípojky je 200 mm. Vodovodní přípojka a kanalizační přípojka byly v žalovaném období součástí společného jmění žalovaných. Mezi žalobcem a žalovanými není uzavřena žádná smlouva o bezplatném umístění staveb vodovodní a kanalizační přípojky v Pozemku a na straně žalovaných tak dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za bezesmluvní umístění vodovodní a kanalizační přípojky v Pozemku v období od [datum] do [datum] ve výši 2 372,26 Kč. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že se ze strany žalobce jedná o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žalobce nabyl příklepem ve veřejné dražbě Pozemek, kdy Pozemek představuje obslužnou komunikaci vybudovanou v letech 2000 2001 v rámci projektu výstavby developerem [právnická osoba] pro přilehlé parcely s rodinnými domy. Pozemek je součástí celé ulice [ulice]. Pozemek, včetně umístěných staveb, měl být po skončení této fáze projektu předán do užívání Městské části [část obce], stejně jako tomu bylo u ostatních obslužných komunikací projektu [právnická osoba], avšak k danému nedošlo. Na Pozemku byla developerem v rámci projektu vystavěna stavba silnice a jsou na/v něm umístěny inženýrské sítě, tedy vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, elektrické vedení. Vše je řádně zkolaudováno a evidováno příslušnými úřady. [příjmení] staveb je Hlavní město Praha, popř. některá z jejích organizací. Nabytí předmětného pozemku ve veřejné dražbě bylo zcela evidentně spekulativní, kdy v rámci dražební vyhlášky byly výše uvedené skutečnosti týkající se účelu pozemku a staveb inženýrských sítí prezentovány případným zájemcům. Ještě před účastí v dražbě bylo možno dovodit, že Pozemek není možné užívat k jinému než určenému účelu. Žalobce se po nabytí vlastnického práva snažil podněty k odstranění stavby vodovodu a kanalizace přimět Hlavní město Prahu k odkoupení Pozemku s výrazným profitem. 3. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Vodovodní a kanalizační přípojka žalovaných k jejich domu na adrese [adresa žalovaného a žalované], je umístěna pod povrchem Pozemku bez soukromoprávního titulu a na straně žalovaných tak dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno. Pod jednu ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, a to plnění bez právního důvodu, lze podřadit i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka, bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu, a v takovém případě prospěch vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil a jehož majetkový prospěch se tudíž nezmenšil, ačkoliv by se tak za obvyklých okolností stalo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4250/2014, 28 Cdo 4558/2014, 28 Cdo 2509/2012, nález Ústavního soudu III. ÚS 3822/2015). V daném případě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu, když žalobce je vlastníkem Pozemku, i pasivní legitimace žalovaných, kdy kanalizační a vodovodní přípojky umístěné pod [příjmení], byly v žalovaném období součástí jejich společného jmění manželů. Současně má soud za prokázané, že neexistuje smlouva o umístění stavby kanalizační a vodovodní přípojky mezi žalovanými a žalobcem, případně jeho právním předchůdcem, ani neexistuje jiný soukromoprávní titul k umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky. Okolnosti nabytí vlastnického práva žalobcem v rámci veřejné dražby, jsou pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení bez právního významu. Shora uvedené přípojky byly v žalovaném období ve vlastnictví žalovaných, jsou pod povrchem Pozemku žalobce umístěny bez existence titulu k umístění těchto staveb, a na straně žalovaných je tak dána pasivní legitimace ve sporu, když žalovaní užívají Pozemek žalobce, aniž by jim svědčil právem aprobovaný titul k užívání. Odpovědnost z bezdůvodného obohacení je odpovědností objektivního charakteru a předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád reprobuje. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku pak dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1405/2005, 28 Cdo 408/2019). Jestliže tedy žalovaní vlastnili v žalovaném období vodovodní a kanalizační přípojky umístěné pod povrchem Pozemku ve vlastnictví žalobce, získávají bezesmluvním užíváním pozemku na úkor žalobce majetkový prospěch, který jsou povinni žalobci vydat jakožto bezdůvodné obohacení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2155/2012). Lichá je námitka žalovaných, že došlo k vydržení věcného břemene, které žalovaní zřídili na základě ústní smlouvy s právním předchůdcem žalobce, jehož obsahem bylo bezplatné užívání předmětných přípojek. Předpokladem vydržení je mj. nutnost prokázat právní důvod (titul), který by jinak vedl k získání vlastnictví. Žalovaní tvrdí, že tímto právním důvodem (titulem) má být ústně uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene k nemovité věci, zákon však vyžaduje písemnou formu u zřízení věcného břemene k nemovitosti (viz § 151o odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 29. 6. 2001 – žalovaní tvrdili, že k uzavření smlouvy o věcném břemeni došlo v roce 2001). Takové smlouva uzavřená v zákonem požadované formě tedy neexistuje a proto žalovaným ani nesvědčí právní důvod (titul), na základě kterého by mohlo k vydržení předmětného práva dojít. Soud se s ohledem na námitku žalovaných zabýval otázkou, zda výkon práva žalobce je souladu s dobrými mravy. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená„ nastoupení cesty nalézání spravedlnosti“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3467/2016, 26 Cdo 2539/2017, 28 Cdo 2480/2019, nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 299/18, II. ÚS 1344/2019). V daném případě žalovaní poukazovali na okolnosti nabytí vlastnického práva žalobce a na jím uplatněné nároky vůči dalším subjektům. V samotné skutečnosti, že žalobce nabyl předmětný pozemek v rámci veřejné dražby, nelze rozpor s dobrými mravy spatřovat, kdy žalobce nabyl pozemek řádně, originárním způsobem a pokud se v jiných řízení domáhá svých práv (vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k dalším vlastníkům vodovodních a kanalizačních přípojek), tak tímto jen realizuje svá vlastnická oprávnění. V dané věci soud tak uzavřel, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebyl uplatněn v rozporu s dobrými mravy a nejsou naplněny důvody pro odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2 odst. 3, § 6 zák. č. 89/20