67 C 271/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 68 642 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr společně se sjednaným úrokem ve výši 120,38 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 3 754 Kč, splatných vždy k 20. dni každého měsíce, počínaje měsícem dubnem 2019. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek, když uhradila žalobkyni pouze částku 45 048 Kč (dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 554 Kč, dne [datum] částku 708 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč a dne [datum] částku 3 000 Kč), dále již neuhradila ničeho. Dle bodu 6. 1 smluvních ujednání náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient dostane do prodlení o 30 dnů. V daném případě tak smluvní pokuta činí částku 3 493 Kč (7 splátek x 499 Kč). V důsledku prodlení žalované došlo dne [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru (bod 6.3. smluvních ujednání). Podle bodu 6.4. smluvních ujednání smlouvy přitom platí, že při zesplatnění úvěru se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře staly součástí nové jistiny úvěru, která v daném případě činila částku 54 549,64 Kč. Tuto novou jistinu úvěru byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den následující po dni, kdy k tomuto zesplatnění úvěru došlo, tedy nejpozději do [datum]. Žalobkyni v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží novou jistinu úvěru ve výši 54 549,64 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 3 493 Kč a smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 8 400,70 Kč (od [datum] do dne [datum]). Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila, přestože byla předžalobně upomenuta. K námitce žalované ohledně neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu vysokých úroků žalobkyně uvedla, že je třeba vzít v potaz, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěrů, přičemž ve sféře těchto poskytovatelů je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. 2. Žalobou uplatněný nárok žalovaná podáními ze dne [datum] a dne [datum] zcela neuznala. Namítla neplatnost úvěrové smlouvy, a to především s ohledem na sjednanou úrokovou sazbu ve výši 120,38 % ročně, která zcela odporuje dobrým mravům a jedná se o lichevní ujednání. Žalovaná dále uvedla, že dle statistických údajů činila v únoru 2019, tj. ke dni sjednání úvěrové smlouvy, obvyklá roční úroková sazba 8,86 % (domácnosti-na spotřebu) a 23,99 % (domácnosti-úročený úvěr z kreditních karet). Z pohledu žalované žalobkyni vzniká pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy by žalované měla být uložena povinnost k vrácení částky 50 000 Kč, přičemž je zapotřebí zohlednit žalovanou poskytnuté platby v souhrnné výši 41 949 Kč. Žalobkyni by tak tedy náležel nárok na vydání bezdůvodného obohacení v této výši, avšak žalovaná vznesla námitku započtení, když v bodě 14 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 2. 2021, č.j. 14 C 242/2020-50 bylo konstatováno jako obiter dictum, že žalovaná měla žalobkyni vrátit pouze to, co jí bylo půjčeno, tj. částku 39 000 Kč, avšak žalovaná žalobkyni zaplatila částku 70 697 Kč. Z tohoto titulu má žalovaná za žalobkyní pohledávku ve výši 31 697 Kč, vůči které započítává nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 506 Kč, a proto by měla být žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou jako klientem uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Společně s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru ve výši 120,38 % ročně, to vše v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 3 754 Kč. V čl. 6 smlouvy si strany ujednaly, že zpozdí-li se klient s úhradou měsíční splátky o 30 dnů, náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku s tím, že maximální výše těchto smluvních pokut může za kalendářní rok činit částku 2 999 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou splátky o 65 dnů, dojde k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy dojde-li k zesplatnění celého úvěru, stávají se doposud nesplacené splátky součástí nové jistiny úvěru, přičemž tuto je klient povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5. smlouvy v případě, že nebude nová jistina uhrazena vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], předsmluvní formulář ke smlouvě o úvěru, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (výpis záznamů z registru [příjmení], pracovní smlouva žalované ze dne [datum], výplatní páska za prosinec 2018 a leden 2019, ověření a výpis z nebankovního registru klientských informací). Žalovaná byla informována o schválení úvěru dopisem ze dne [datum] a současně jí byl zaslán splátkový kalendář (oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], splátkový kalendář, formulář hodnocení klienta). Žalované byl úvěr ve výši 50 000 Kč vyplacen dne [datum] převodem na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná dne [datum] žalobkyni oznámila využití ochranné doby v souvislosti s pandemií COVID-19. Žalobkyně vzala oznámení žalobkyně na vědomí dne [datum] a žalované sdělila, že ochranná doba začíná dnem [datum] a končí dnem [datum] a současně jí zaslala nový splátkový kalendář (oznámení o využití ochranné doby ze dne [datum], dopis žalobkyně adresovaný žalované dne [datum], upravený splátkový kalendář). Žalovaná dne [datum] uhradila částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč, dne [datum] částku 3 554 Kč, dne [datum] částku 708 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 754 Kč, dne [datum] částku 3 754 Kč a dne [datum] částku 3 000 Kč, tj. částku v celkové výši 45 048 Kč ([příjmení] klienta). Žalovaná byla opakovaně vyzývaná k zaplacení následujících dlužných měsíčních splátek a rovněž byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum]). Dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a současně byla vyzvána k okamžitému zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 60 242 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Právní zástupkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky v celkové výši 60 242 Kč dopisem ze dne [datum], přičemž jí byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění 15 dnů od data odeslání této výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu z téhož dne). 5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. 6. Podle § 1 odst. 2 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti. 7. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům. 9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátk