19 C 328/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 21 447,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyni byla postoupena pohledávky společnosti [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), která s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu [číslo] o spotřebitelském úvěru. Před podpisem smlouvy byla schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet ze strany původního věřitele posouzena s odbornou péčí, když věřitel vycházel mimo jiné z informací získaných z nebankovních registrů, z registru SOLUS a prověřil žalovanou prostřednictvím dalších registrů a databází. Původní věřitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, doložené skutečnosti o jejích příjmech konfrontoval s dostupnými údaji o jejích výdajích a dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalované. Žalované tak byla poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 13 278 Kč, který byl tvořen úrokem se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatkem za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku ve výši 23 278 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 100 týdenních splátkách po 230 Kč. Žalovaná následně celkem uhradila částku 5 900 Kč. Vzhledem k tomu, že své povinnosti splácet neplnila řádně a včas, původní věřitel uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, která byla kapitalizována ke dni [datum] a po žalované požadována pouze ve výši 5 000 Kč. Dále původní věřitel požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných splátek ve výši 517,44 Kč. Původní věřitel dále požadoval sankční poplatky ve výši 2 800 Kč jako poplatky spojené se zahájením vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek a poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná přes upomínky dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Před nařízení ústního jednání zástupce žalobkyně podáním došlým soudu dne [datum] rozebral otázku posouzení úvěruschopnosti žalované s tím, že dle jeho názoru byla tato řešena právním předchůdcem žalobkyně správně. 3. K ústnímu jednání konanému dne 21. 2. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitel posuzoval schopnost žalované splatit úvěr, když podle zákaznické karty zjistil, že žalovaná je svobodná, je trvale hlášena k pobytu na ohlašovně a fakticky bydlí v azylovém domě, má jednu vyživovací povinnost a kromě rodičovského příspěvku ve výši 8 100 Kč měsíčně nemá jiné příjmy a je nemajetná. Celkové výdaje byly žalovanou odhadnuty na 3 500 Kč. Podle zákaznické karty žalovaná předložila k prokázání svých příjmů dvě poštovní poukázky. Její výdaje nebyly nijak prokázány (zákaznická karta). Na základě posouzení úvěruschopnosti žalované byla s žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 278 Kč ve 100 týdenních splátkách po 233 Kč. Poplatek spojený s poskytnutím úvěru se skládal z úroku ve výši 3 064 Kč, který představuje úrokovou sazbu 29 % ročně, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 150 Kč a částky zavedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 064 Kč. Podle smluvních podmínek, které tvořily nedílnou součást smlouvy, pro případ prodlení se splátkou bylo stanoveno, že původní věřitel má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Původní věřitel měl rovněž právo na účelně vynaložené náklady, které mu v důsledku zákazníkova prodlení vzniknou, ve formě poplatků za zaslanou upomínku a za zahájením vymáhání dluhu ve výši 300 Kč za jednu upomínku. V případě týdenního režimu splácení nemůže podle smluvních podmínek celkový počet zpoplatněných upomínek překročit u sjednané doby trvání zápůjčky na 100 týdnů 16 upomínek (smlouva, informace o zápůjčce). Žalovaná celkem na pohledávku uhradila svými platbami 5 900 Kč (přehled předepsaných a zaplacených plateb). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem z [datum], kterým žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě pohledávky ve výši 22 477,16 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy (oznámení o postoupení pohledávky – předžalobní upomínka). 5. Na základě učiněných zjištění má soud za prokázané, že původní věřitel a žalovaná měli v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dle příslušných ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Podle § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele úvěru posoudit schopnost klienta, zda úvěr bude schopen splácet. 7. V daném případě má soud za to, i když žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet velmi široce rozebrala, z jejího podání, stejně jako z provedeného dokazování vyplývá, že v tomto konkrétním případě bylo u žalované zjištěno pouze to, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč, je svobodná a nemajetná, nemá jiné příjmy než tento rodičovský příspěvek, má jednu vyživovací povinnost. [příjmení] rodičovského příspěvku byla ze strany žalované doložena dvěma poštovními poukázkami. Původní věřitel se však v žádném případě dostatečně dle názoru soudu nezabýval otázkou výdajů žalované, které žalovaná uvedla ve výši 3 500 Kč měsíčně. Výdaje žalované nebyly žádným způsobem doloženy. Nejenom z rozhodovací činnosti, ale také z veřejně dostupných informací je soudu známo, že částka 3 500 Kč nemůže stačit na hrazení veškerých nákladů a to nejen na výživu žalované, ale zejména na výživu a uspokojování dalších potřeb nezletilého dítěte, náklady bydlení, případně další výdaje jako léky, hygienické potřeby apod. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Soudní judikatura dovodila, že pokud věřitel řádně schopnost klienta úvěr splácet nezkoumal a smlouvu o úvěru uzavřel, činí nedostatek takového posouzení uzavřenou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou. 12. Soud uzavřel, že původní věřitel zcela nedostatečně zjistil poměry žalované, resp. takto zjištěné poměry nesprávně zhodnotil že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splatit. Smlouva o úvěru tak dle názoru soudu je absolutně neplatná a nárok, který žalobkyně v žalobě proti žalované uplatnila, jí nelze přiznat. 13. Soud však rovněž uzavřel, že vzhledem k tomu, že žalované byla původním věřitelem poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti, na kterou žalovaná uhradila pouze částku 5 900 Kč, obohatila se tímto na úkor původního věřitele, potažmo na úkor žalobkyně částkou 4 100 Kč, kterou by podle zásad o bezdůvodném obohacení, měla žalobkyně vydat. 14. Soud s ohledem na skutečnost, že považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, poučil zástupce žalobkyně podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. o tom, že nárok žalobkyně může být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů pro takové posouzení. Žalobkyně další návrhy ve věci neměla a spokojila se s tím, že jí bude přiznána částka 4 100 Kč jako bezdůvodné obohacení, jehož se žalované dostalo plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 15. Soud tedy rozhodl, tak, že žalované přiznal částku 4 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy uběhla sedmidenní lhůta k plnění dle výzvy zaslané žalované právním zástupcem žalobkyně. Úrok z prodlení v zákonné výši byl žalobkyní přiznán v souladu s § 1970 o. z. 16. Ohledně dalších nároků žalobkyně na zaplacení částky 17 397,20 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 3 072,91 Kč od [datum] do zaplacení, ohledně úroku ve výši 29 % ročně, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy. 17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalované, která měla ve věci úspěch z větší části, soud náklady řízení nepřiznal, neboť jí žádné náklady nevznikly.