67 C 273/2022-82 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení a) že jejich otec, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a zemřelý dne [datum] (dále jen zůstavitel) byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a b) že tyto nemovitosti spadají do pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce] (zůstaviteli) vedeného před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], soudní komisařkou, pověřenou Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě, jakož i v následných podáních, žalobci argumentovali tím, že účastníci řízení jsou zákonnými dědici zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], kdy žalobci jsou synem a dcerou z manželství uzavřeného s [jméno] [celé jméno žalované], žalovaná je dcerou z manželství s [jméno] [celé jméno žalované] (obě manželství zůstavitele byla rozvedena). Ačkoliv je v katastru nemovitostí (dále jen KN) aktuálně zapsáno vlastnické právo k uvedeným nemovitostem ve prospěch žalované, kdy nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne [datum] (s účinky vkladu k [datum]), žalobci mají za to, že žalovaná vlastníkem předmětných nemovitostí není z důvodu neplatnosti této smlouvy. Žalobu s požadavkem totožného určení projednal zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] tak, že ji rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítl. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítavý výrok soudu prvého stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, avšak na rozdíl od soudu 1. stupně odvolací soud důvod pro zamítnutí žaloby shledal v nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. Na straně žalující totiž vystupoval žalobce, na straně žalované [celé jméno žalované], tedy pouze dva ze tří dědiců (když [celé jméno žalobkyně] vystupovala pouze v části tohoto řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce). S ohledem na uvedené ve věci není dána překážka rei iudicatae. Žalobci dále argumentovali tím, že zůstavitel (jejich otec) byl hospitalizován od [datum] do [datum] (kdy zemřel) v hospicu [ulice], přičemž pro svůj zdravotní stav byl po dobu hospitalizace pod silnými psychofarmaky. Při přijetí zůstavitel, který žil sám, byl podle žalobců nucen uvést jako nejbližšího příbuzného kontakt na žalovanou, která jako jediná z jeho dětí bydlela v [obec]. Žalovaná před žalobci, stejně jako před dalšími příbuznými, účelově tajila zdravotní stav zůstavitele až do chvíle, kdy došlo k údajnému podpisu darovací smlouvy. O hospitalizaci zůstavitele se jako první dozvěděla jeho sestra [celé jméno svědkyně], která o tom informovala žalobce. Žalovaná fakticky okamžitě po zjištění, že je zůstavitel těsně před smrtí, zajistila přípravu darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou nechala prostřednictvím advokátky JUDr. [příjmení] [příjmení] zůstavitele dne [datum] podepsat. Žalobci namítli, že advokátka JUDr. [příjmení] je přítelkyní matky žalované a navštívila hospic [ulice] spolu se žalovanou, aniž by byla kýmkoliv kontaktována a musela se zapisovat do knihy návštěv. Zároveň si nevyžádala vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu zůstavitele (coby dárce) přihlížeje k bezúplatnému převodu nemovitostí. Žalobci přitom obdrželi od [celé jméno svědkyně] (své tety a sestry zůstavitele) informaci o tom, že záměrem zůstavitele bylo podělit své děti rovným dílem. V okamžiku, kdy se žalobce o hospitalizaci zůstavitele dozvěděl a chtěl se za ním dostavit, se mu v tom žalovaná snažila zabránit. S ohledem na uvedené žalobci soudu nabídli tři možné alternativy, na jejichž základě je zapotřebí posoudit předmětnou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene jako neplatnou, a to: -) zůstavitel darovací smlouvu nepodepsal vůbec, -) zůstavitel nebyl ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu schopen rozpoznat co podepisuje a -) zůstavitel podepsal listinu, aniž by byl řádně informován o jejím obsahu; předmětnou smlouvu nečetl, byl pouze nedostatečně, případně nepravdivě, informován o jejím obsahu a vytištěnou listinu bez vědomí toho, co podepisuje, pouze podepsal. 2. Z důvodu absolutní neplatnosti této darovací smlouvy byl zůstavitel ke dni svého úmrtí vlastníkem uvedených nemovitostí, které tak spadají do pozůstalostního řízení po něm. Jednání žalované je podle žalobců také v rozporu s dobrými mravy, když zůstaviteli předložila k podpisu darovací smlouvu, včetně zřízení služebnosti, zajištění jeho práva doživotního užívání bytu za situace, kdy jí bylo nutně známo, že se zůstavitel z hospicu již nevrátí. Tím byl zůstavitel z její strany rovněž uveden v omyl za účelem, aby tuto darovací smlouvu podepsal. Podle žalobců ze zápisů z hospicu [ulice] nevyplývá, že by zůstavitel dal s přijetím ke své hospitalizaci souhlas, navíc k jeho vědomí se od data jeho přijetí ([datum]) nevyjádřil lékař. Lékařský zápis sice k datu podpisu darovací smlouvy dne [datum] konstatuje, že pacient neuvádí žádné potíže, avšak zápisy ohledně podávání morfia činily pouze zdravotní sestry, bez vyjádření lékaře. Do [datum] není v záznamu jakákoliv zmínka o možné poruše vědomí. Žalobci dále argumentovali tím, že se žalovaná po dobu asi 10 let se se zůstavitelem nestýkala, účelově se o něj začala zajímat, až když po rozchodu s přítelem neměla kde bydlet. V poslední době jeho života se se zůstavitelem stýkala minimálně, spíše o něj jevila nezájem Naopak vztah zůstavitele a žalobců byl velmi dobrý do doby, než se žalovaná nastěhovala k zůstaviteli do jeho bytu o velikosti 1 + kk, a oni již za zůstavitelem jezdit nemohli, neboť neměli kde přespat. Naposledy byli se zůstavitelem (svým otcem) v kontaktu asi rok před jeho vážným onemocněním O zdravotním stavu zůstavitele se žalobkyně dozvěděla od tety (sestry zůstavitele) [celé jméno svědkyně] asi 2 týdny před jeho smrtí, obratem telefonicky kontaktovala žalobce. Žalobce zůstavitele v hospicu navštívil spolu s tetou [celé jméno svědkyně] dne [datum], žalobkyně asi o týden později, těsně před jeho smrtí. Podle žalobce byl zůstavitel při návštěvě ve velice špatném stavu, příliš nekomunikoval.“. Z důvodu nedostatečných (nekonkrétních) skutkových tvrzení doplněných po poučení soudem dle § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř., byl žalobce soudem vyzván při jednání dne [datum] k jejich upřesnění. Takto žalobce uvedl, že o hospitalizaci zůstavitele v [nemocnice] na [obec] před tím, než byl umístěn do hospicu [ulice], nevěděl, nemohl ho tedy navštívit. Závěr o tom, že byl zůstavitel po celou dobu jeho umístění v hospicu pod silnými psychofarmaky učinil žalobce na základě své domněnky, kterou nabyl při návštěvě dne [datum]. Zůstavitel se mu jevil při vyjadřování zpomalený,„ nebyl ve své obvyklé duševní formě“. 3. Žalovaná se žalobou vyslovila nesouhlas a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Poukázala na proběhnuvší pravomocně skončené řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a odkázala na v řízení vypracované posudky z oboru písmoznalectví (Mgr. [jméno] [příjmení]) a z oboru zdravotnictví (MUDr. [jméno] [příjmení]) se specializací na paliativní medicínu, kdy ani jeden z těchto posudků neprokázal tvrzení žalobců o tom, že by podpis na darovací smlouvě nebyl podpisem zůstavitele, anebo že by stav zůstavitele vylučoval jeho schopnost samostatně se rozhodnout, event. že by zůstavitel nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání a činů. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobkyně nabyla na základě darovací smlouvy z roku 2006 podíl zůstavitele ve výši ¼ k domu v [část obce] na adrese [adresa], stala se majitelkou id. 1/2 poloviny této nemovitosti a zavázala se za života dárce nezatížit nemovitost bez jeho výslovného písemného souhlasu. Vlastníkem druhé ½ této nemovitosti byl žalobce. Žalobkyně závazek nezatížit svůj podíl na nemovitosti nedodržela a o nemovitost přišla v insolvenčním řízení. Ačkoliv žalobci tvrdili, že jejich vzájemné vztahy byly dobré, žalobkyně byla nucena se z nemovitosti odstěhovat a až následně podíl žalobkyně na této nemovitosti odkoupil žalobce. O této skutečnosti se dozvěděl zůstavitel z dopisu vnučky [celé jméno svědkyně] v roce 2016, což ho velmi rozrušilo, neboť plánoval dožití na stáří v této nemovitosti. Se žalobci poté přerušil veškeré vztahy a rozhodl se pro celkovou změnu majetkového vypořádání mezi svými dětmi. Žalovaná kategoricky vyloučila, že by měla být JUDr. [příjmení] [příjmení], která připravila text darovací smlouvy a ověřila podpis zůstavitele na ní, přítelkyní její matky. Toto tvrzení žalobců, stejně jako tvrzení žalobce o tom, že by mu měla bránit, aby se mohl se zůstavitelem setkat, označila za absurdní a smyšlené, ničím nepodložené. Ohradila se i vůči dalšímu tvrzení žalobců o tom, že by byl zůstavitel nucen uvést při své hospitalizaci, jak v [nemocnice] na [obec], tak následně v hospicu [ulice], jako osobu blízkou právě žalovanou, neboť zůstavitel byl svéprávný a nikdo ho nenutil koho má uvést. Mohl uvést jakoukoliv osobu sobě blízkou, tedy jak žalobce, žalobkyn