67 C 299/2017-441 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 14 740 287 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podáním ze dne [datum] v rámci doplnění skutkových tvrzení vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 532 513 Kč s příslušenstvím a předmětem řízení tak zůstal její nárok na zaplacení částky 13 207 774 Kč s příslušenstvím. Soud usnesením ze dne 14. 11. 2022, č.j. 67 C 299/2017-354 řízení co do částky 1 532 513 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zastavil, když žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas dne [datum]. V závěrečném návrhu ze dne [datum] (doplněném podáním z [datum] o specifikaci příslušenství) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět i co do částky 3 551 258,48 Kč s příslušenstvím a domáhala se zaplacení zbylé částky 9 656 515 Kč s příslušenstvím. S tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila žalovaná souhlas podáním ze dne [datum]. 2. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 daného ustanovení, odstavec 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 3. S ohledem na dispozitivní úkon žalobkyně (částečné zpětvzetí žaloby) a souhlasné stanovisko žalované s tímto úkonem soud postupoval ve smyslu § 96 odst. 2 o.s.ř., a rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 4. V žalobě a ve svých následných podáních žalobkyně odvodila svůj nárok z vadného plnění žalované za dobu od září 2014 do října 2015, kdy žalobkyni vznikla škoda jednak vadným plněním žalované, jednak vynaložením nezbytných nákladů na zjištění příčin výskytu opakovaných a soustavných vad předmětu plnění. Poukázala na to, že u žalované opakovaně uplatňovala bez zbytečného odkladu své právo z vadného plnění na odstranění vady dodáním nové věci bez vady a že jí žalovaná dodala na základě reklamací nejméně 1 140 kusů nových datových nosičů. Poté, co ve věci rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 4. 2022, č. j. 16 Co 116/2022-283 o odvolání žalované proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 7. 12. 2021, č.j. 67 C 299/2017-259 (jednalo se o mezitímní rozsudek, kterým zdejší soud rozhodl o tom, že základ žalobního návrhu je po právu a o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto v rozsudku konečném) tak, že tento rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, změnila žalobkyně svá skutková tvrzení. Uvedla, že se nedomáhá práva na odstranění vady datových nosičů dodáním nové věci bez vady, ani náhrady nákladů na odstranění vad datových nosičů, ale domáhá se náhrady vícenákladů, které musela vynaložit z důvodu dodání vadných datových nosičů žalovanou, na odstranění poruch v provozu lakovny [právnická osoba] v [obec] a na zajištění bezporuchového provozu této lakovny. Původně žalobkyně učinila předmětem žaloby nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku vadného plnění žalovanou, kdy jí v souvislosti se snahou identifikovat příčiny výskytu vad a jejich následným odstraňováním vznikly mimořádné náklady, a tím majetková újma, jejíž náhrady se i přes výraznou disproporci mezi hodnotou vadného plnění a výší škody na straně žalobkyně domáhá. Tyto náklady byly totiž podle žalobkyně vynaloženy účelně ve snaze odvrátit mnohem větší škodu, která hrozila uplatněním smluvních sankcí ze strany [právnická osoba] a případným možným uplatněním náhrady škody, jež by mohla [právnická osoba] uplatnit z titulu nedodání nového identifikačního systému karosérií pro lakovnu v závodě [obec] a rovněž škodu, která by vznikla ztrátou důvěry žalobkyně u [právnická osoba] Podle žalobkyně byl vztah mezi účastníky řízení založen jednak na základě její objednávky [číslo] ze dne [datum] a objednávky [číslo] ze dne [datum], jednak na základě společné účasti účastníků řízení v projektu [právnická osoba] na nový identifikační systém karosérií pro lakovnu v jejím závodě [obec]. V jeho rámci se žalovaná zavázala dodat žalobkyni [příjmení] systém (jeho komponenty) a žalobkyně je měla integrovat do řídícího systému lakovny v závodě [obec]. Na základě tohoto ujednání zaslala žalovaná žalobkyni formou e-mailu ze dne [datum] první nabídku RFID komponentů (datových nosičů), které opětovně žalobkyni nabídla dne [datum] s ohledem na technické zadání [právnická osoba] pro použití ve dvou nabízených variantách. V první variantě žalovaná nabídla v kombinaci se čtecí/zapisovací hlavou [anonymizováno], [příjmení] [jméno] [číslo], čtecí/zapisovací vzdálenost („ r/w vzdálenost“) do 100 mm a procesorem [anonymizováno], [příjmení] [jméno] [číslo], ve druhé variantě uvedla r/w vzdálenost až do 200 mm. V době předkládání nabídek žalovaná znala minimální požadavky žalobkyně na vlastnosti předmětných datových nosičů, mimo jiné na odolnost vůči chemickým látkám používaným v lakovně. Na základě toho žalovaná dne [datum] předložila žalobkyni finální nabídku, ve které mimo jiné nabídla prodej 745 kusů datových nosičů, 32 kusů čtecích/zapisovacích hlav, r/w vzdálenost až do 200 mm a 32 kusů procesorů. Na základě této nabídky zaslala žalobkyně dne [datum] žalované objednávku [číslo] na dodání 745 kusů datových nosičů. Zboží bylo žalobkyni dodáno v pozdějším než ujednaném termínu dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované další písemnou objednávku [číslo] na 205 kusů datových nosičů, zboží žalobkyni bylo dodáno dne [datum]. Žalovaná čtecí/zapisovací vzdálenost do 200 mm u předmětných datových nosičů nabízela a garantovala, přičemž žalobkyně s vědomím těchto žalovanou deklarovaných vlastností datové nosiče od žalované koupila a následně je všechny nasadila v lakovně [právnická osoba] a.s. do zkušebního provozu. U dodaného zboží se však začaly objevovat vady spočívající v nadměrné chybovosti při čtení a zápisu, proto žalobkyně dne [datum] u žalované reklamovala 60 kusů dodaných datových nosičů z důvodu změny čtecí/zapisovací vzdálenosti. Na to žalovaná žalobkyni dodala 745 kusů nových datových nosičů dne [datum]. Také v následném období od [datum] do [datum] žalobkyně uplatňovala u žalované další reklamace nových datových nosičů, na jejichž základě žalovaná žalobkyni dne [datum] dodala 380 kusů nových datových nosičů a v předávacím protokolu z téhož data uvedla, že provedla jejich úpravy. Po výměně nově dodaných datových nosičů v období od [anonymizováno] do [datum] byl již dne [datum] zjištěn první vadný datový nosič z nové dodávky, což téhož dne žalobkyně oznámila žalované a požadovala řešení dodávkou nových datových nosičů. Žalovaná dne [datum] dodala 20 kusů nových datových nosičů, když v období od [datum] do [datum] žalobkyně uplatnila reklamaci vad dalších 17 kusů datových nosičů. [právnická osoba] sdělila žalobkyni na společném jednání dne [datum], že žalovanou dodané datové nosiče jsou nespolehlivé a požadovala po žalobkyni návrh nového řešení. Znalecký ústav [anonymizováno] v [obec], [anonymizována dvě slova] vyhotovil na žádost žalobkyně dne [datum] znalecký posudek [číslo]. Z jeho závěrů vyplynulo, že 23 z celkového počtu 85 testovaných datových nosičů neodpovídá jakostí údajům uvedeným v datovém listu zaslaném žalovanou dne [datum], ani v její nabídce ze dne [datum] a ani technickým specifikacím uvedeným v e-mailech ze dne [datum] a [datum] z důvodu poklesu čtecí/zapisovací vzdálenosti pod hodnotu 200 mm po krátkém vystavení vlivům prostředí a že jejich stupeň krytí neodpovídá stupni krytí deklarovanému v datovém listu výrobce. Žalobkyně byla nucena vyvinout program pro detekci a identifikaci poruch RFID systému, na jehož vývoji se podíleli jak její zaměstnanci, kteří vykonávali svou práci i přesčas, tak z důvodu opakujícího se vadného plnění ze strany žalované i další firmy, s nimiž žalobkyně uzavírala další smlouvy o dílo. Počet pracovních hodin zaměstnanců žalobkyně byl vynaložen pouze na činnosti související s výskytem vad datových nosičů v celé lakovně a na zajištění bezporuchového provozu. Rovněž tak externí dodavatelé (externí programátoři) poskytovali plnění na základě smluv uzavřených se žalobkyní za účelem odstraňování poruch v důsledku vad datových nosičů po celé lakovně, přičemž vykonávali stejné činnosti jako zaměstnanci žalobkyně a zajišťovali bezporuchový provoz lakovny. Konkrétně žalobkyně uvedla, že v souvislosti se snahou identifikovat příčiny výskytu vad a jejich následným odstraněním jí vznikly mimořádné náklady (vícenáklady) za září 201