9 C 161/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 28 003,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla dne [datum] žalované spotřebitelský úvěr. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem úvěru ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Termín splatnosti úvěru byl [datum], žalovaná však ničeho neuhradila. Dluh žalované stával z částky 25 315,35 Kč, složené z jistiny a úroků úvěru, a ze smluvní pokuty ve výši 2 688 Kč, kdy se jednalo o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum]. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě výzvy zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání dne [datum] se žalovaná nedostavila, leč byla řádně a včas předvolána, neúčast neomluvila, odročení jednání nenavrhla. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.); vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč. Tento se žalovaná zavázala vrátit spolu úrokem z úvěru 0,9 % denně, do 180 dnů, v 6 splátkách. Byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně. Celkem měla žalovaná uhradit 25 315,35 Kč RPSN bylo 1732,08 %. Roční úroková sazba byla 328,5 % Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, z nichž soud nezjistil ničeho rozhodného pro rozhodnutí ve věci. 5. Z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že finanční prostředky byly žalované odeslány dne [datum]. Žalovaná měla úvěr uhradit v 6 splátkách splatných dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. 6. Z listiny„ Bank statement data“ soud zjistil, že na účtu žalované č. [bankovní účet] měla žalovaná v říjnu 2021 výdaje 18 916,10 Kč, vklady 24 930,40 Kč. Mzda žalované byla 21 628 Kč. V září 2021 měla příjmy 44 763 Kč, výdaje 43 411,03 Kč. Mzda žalované byla 27 763 Kč. V srpnu 2021 příjmy žalované byly 40 668,40 Kč, výdaje 40 550,69 Kč. Mzda žalované byla 22 382 Kč. 7. Z dotazníku na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně vycházela z příjmů žalované 25 000 Kč, měsíčních výdajů na úvěry 2 000 Kč, běžných měsíčních výdajů 5 000 Kč. 8. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně vyplatila na účet žalované [bankovní účet] částku 12 000 Kč. 9. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dluhu, a to jistiny 12 000 Kč, úroků z úvěru 13 315,35 Kč, smluvní pokuty 2 688 Kč, a kapitalizovaného úroku z úvěru 873,04 Kč. Z potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty soud zjistil, že dopis byl podán na poště [datum]. 10. Z fotokopie mobilní obrazovky zobrazující výpis z účtu žalované [bankovní účet] soud nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci. 11. Na základě shora provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 12. Žalované byl dne [datum] poskytnut úvěr 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu úrokem z úvěru 0,9 % denně (328,5 % ročně), do 180 dnů, v 6 splátkách splatných dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] RPSN bylo 1 732,08 % Celkem měla žalovaná uhradit 25 315,35 Kč. Pro případ prodlení s úhradou byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. 13. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 1. 9. 2021 (dále jen„ o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 1. 9. 2021 (dále jen„ z.s.ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o.z., § 2 odst. 1 z.s.ú.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr 12 000 Kč a žalovaná se zavázal tento vrátit spolu s úrokem 0,9 % denně v 6 měsíčních splátkách tak, že celkem měla uhradit 25 315,35 Kč. Tuto smlouvu však soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o.z.). 21. Soud při závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vycházel z toho, že žalovaná měla zaplatit více než dvojnásobek jistiny úvěru (25 315,35 Kč / 12 000 Kč = 2,11). RPSN činilo 1 732,08 % a úroková sazba 0,9 % denně, resp. 328,5 % ročně. 22. Jak vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem (dostupné z: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang), byla výše úvěrů v době od srpna 2021 do října 2021 následující: Období; UK1 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu, bydlení a ostatní - celkem; UK2 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - celkem; UK3 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - floating a fixace sazby do 1 roku včetně; UK4 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně; UK5 Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - fixace sazby nad 5 let 10/ 2021; 3,55; 7,45; 9,16; 7,13; 7,49 9/ 2021; 3,47; 7,59; 10,69; 7,13; 7,64 8/ 2021; 3,34; 7,67; 10,26; 7,48; 7,66 23. V konkrétním případě se jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli s fixní úrokovou sazbou na dobu 36 měsíců. Průměrná úroková sazba pak by odpovídala hodnotě uvedené v tabulce výše pod UK3, tedy 9,16 % ročně. V posuzovaném případě se nejednalo o kontokorent, ani o úvěr z kreditních karet, ani úvěr související s podnikáním žalované. 24. Žalobkyní uplatněná úroková sazba 328,5 % ročně je pak více než pětatřicetinásobná, než činila průměrná úroková sazba v září 2021 (328,5 / 9,16 = 35, 86245). Jedná se tak o úrokovou sazbu, jež zcela jednoznačně odporuje dobrým mravům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 25. Z uvedených důvodů soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o.z.). Soud doplňuje, že zde nebyla možnost pro aplikaci § 577 o.z., neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Obdobně opakovaně rozhodl Městský soud v Praze i v případech, kdy roční úroková sazba byla o mnoho nižší než ve věci samé, tj. jako neplatnou posoudil smlouvu, v níž úvěrující požadoval úrok z úvěru okolo 60 % ročně (srovnej například rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019 – 99, ze dne 19. 11. 2021, č. j. 62 Co 320/2021 – 57, ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 – 40, ze dne 27. 4. 2022, č. j. 19 Co 102/2022 – 61). Úrok požadovaný žalobkyní ve věci samé je zcela nepřiměřený, nemravný. 26. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaná se měla obohatit tím, že získala majetkový bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o.z.). Žalobkyně žalované poskytla částku 12 000 Kč, bez právního důvodu. Žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. K vrácení celé částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum], podaným na poště [datum]. Dluh se tak stal splatným [datum] (§ 573 o.z.). Do prodlení se žalovaná dostala dnem [datum]. 27. S ohledem na uvedené tak soud žalované uložil žalobkyni zaplatit částku 12 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalované taktéž povinnost k úhradě úroků z prodlení od [datum] (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 28. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak žalobu žalobkyně ve zbytku zamítl. 29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla více procesně úspěšná žalovaná (úspěch žalované 57,15 %, úspěch žalobkyně 42,85 %). Žalobkyně by tak