9 C 82/2022-73 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby bylo určeno, že smlouva o nájmu bytové jednotky uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými dne 9. 10. 2022, její,ž předmětem je nájem bytové jednotky [ulice a číslo], [číslo] jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí pro obec Libeň na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ jednotka“), přestala existovat ke dni 31. 1. 2022, a aby žalovaní zaplatili celkem částku 35 100 Kč spolu s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnila tím, že jako nájemce uzavřela s žalovanými, jako pronajímateli smlouvu na dobu určitou od 9. 10. 2021 do 30. 9. 2022, s nájemným 15 000 Kč a zálohami na služby 2 550 Kč měsíčně. Žalovaným složila zálohu 17 550 Kč. Dne 11. 10. 2021 žalobkyně odeslala žalovaným odstoupení od smlouvy, neboť se do jednotky nenastěhovaly paní [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], přičemž žalobkyně jednotku pronajímala za účelem ji pronajmout pro jmenované osoby. Žalované o tomto zpravila týž den také e-mailem, situaci se žalobkyně pokoušela řešit ukončením smlouvy a vrácením klíčů. Žalovaní na výzvy žalobkyně zareagovali dne 16. 10. 2021 dopisem, ve kterém nesouhlasili s odstoupením od smlouvy, tím, že odmítli k odstoupení připojit svůj podpis. Dne 18. 10. 2021 žalobkyně žalovaným zopakovala důvody odstoupení od smlouvy, a sdělila jim, že našla jiného zájemce o jednotku. Žalovaní e-mailem ze dne 19. 10. 2021 odkázali žalobkyni na čl. VI smlouvy upravující ukončení bytu. Žalobkyně dne 20. 10. 2021 žalovaným sdělila, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda o možnosti žalobkyně shánět jiného potencionálního nájemce bytu. Dne 22. 10. 2021 zaslanou dohodu o odstoupení odmítli žalovaní podepsat. Dne 29. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovaným výpověď smlouvy, v níž odkazovala na důvody uvedené v e-mailové a telefonické komunikaci. Výpovědní doba (pozn. soudu – v žalobě nesprávně uvedeno lhůta) počala běžet 1. 11. 2021, žalovaní přesto nárokovali na žalobkyní dlužné nájemné. Na základě mimosoudního jednání účastníků žalobkyně uhradila žalovaným dne 21. 2. 2022 částku 70 200 Kč jako nájemné za listopad, prosinec, leden, včetně nadto v dobré víře připočtené částky 17 550 Kč. Žalovaní odmítli přistoupit na zahájení jednání o ukončení smlouvy. Žalobkyně proto žalovaným zaslala předžalobní výzvu s tím, že odstoupením od smlouvy došlo k ukončení nájmu, pročež vyzvala žalované k vydání kauce a částky 17 550 Kč, kterou žalovaná zaslala v dobré víře. Žalovaní odstoupení nepovažovali za výpověď, dle nich byla smlouva stále platná. Nároky žalované neuznali. Trvání nájmu bylo pro žalobkyni z finančního hlediska téměř likvidační. Naléhavý právní zájem žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaní odmítli uznat ukončení smlouvy k 31. 1. 2022. Na základě tohoto si žalovaní nárokují nájemné a zálohy na služby za další a další měsíce. Žalobkyně byla přesvědčena, že po 31. 1. 2022 neměli žalovaní právo na úhradu nájemného a záloh na služby. Práva žalobkyně tak byla ohrožena. Neexistence právního poměru mezi žalobkyní a žalovanými pak zakládala na jejich straně bezdůvodné obohacení. Jednání žalovaných shledávala žalobkyně nepoctivým a šikanózním. Žalobkyně se snažila sehnat jiného nájemce, organizovala prohlídky bytu, avšak žalovaný 1) toto odmítal, požadoval, ať nájem hradí nadále žalobkyně. 3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že smlouva s žalobkyní byla uzavřena dne 9. 10. 2021, předmětem byl pronájem bytové jednotky, smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne 9. 10. 2021 do dne 30. 9. 2022. Žalobkyně se zavázala měsíčně hradit nájemné 15 000 Kč a zálohy na služby 2 550 Kč, v souladu s čl. IV složila kauci 17 550 Kč. Jednotka byla žalované předána dne 9. 10. 2021. Ve čl. V smlouvy ujednali, že s žalobkyní budou byt užívat dvě další osoby. Žalovaní dali žalobkyní ústní souhlas s tím, že pokud v bytě nebudou ve smlouvě uvedené osoby bydlet, může žalobkyně sehnat jiné osoby. Dne 11. 10. 2021 žalobkyně požádala o krácení nájemného a kauce s tím, že„ holky to budou mít daleko do práce“. Dne 12. 10. 2021 doručila žalovaným přípis s názvem odstoupení od smlouvy, obsahem se však jednalo o návrh dohody o ukončení smlouvy s podpisem žalobkyně. S tímto žalovaní nesouhlasili, žalobkyni vyrozuměli. Žalovaní trvali na řádném plnění smlouvy. Žalobkyně dne 29. 10. 2021 doručila žalovaným návrh dohody o odstoupení od smlouvy, ani tato dohoda nebyla uzavřena. Dne 16. 11. 2021 doručila žalobkyně žalovaným přípis bez podpisu označený jako výpověď. Dne 21. 2. 2022 žalobkyně uhradila 70 200 Kč jako dluh a opětovně požadovala ukončení smlouvy. Žalobkyní učiněné výpovědi neobsahovaly zákonem předpokládané náležitosti, případně se jednalo pouze o návrhy na uzavření dohody. K uzavření těchto dohod nikdy nedošlo. Změna okolností nadto nebyla tak zásadní, aby zakládala možnost žalobkyně od nájemní smlouvy odstoupit, ev. nájem vypovědět. Výpověď smlouvy navíc nebyla žalovaným doručena. Ze smlouvy mělo vyplývat, že byt má užívat s dalšími dvěma osobami i žalobkyně. Žalovaní dále namítali, že žalobkyně neměla na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť žaloba nemohla plnit preventivní funkci a odvrátit budoucí spory účastníků. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou státními příslušníky Ruské federace, zabýval se soud otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Mezinárodní pravomoc soud dovodil z čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Rozhodné právo soud určil v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Pro úplnost soud doplňuje, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 95/1983 Sb., na uvedenou problematiku nedopadá. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 6. Ze smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 9. 10. 2021 včetně protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 9. 10. 2021, informací o jednotce a fotografií soud zjistil, že žalovaní vlastnili ve společném jmění manželů jednotku, kterou pronajali žalobkyni. Nájem byl sjednán na dobu od 9. 10. 2021 do 30. 9. 2022. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 15 000 Kč, a zálohy za služby 2 550 Kč, obojí splatné k 20. dni měsíce předcházejícího měsíci, na který se nájemné a zálohy platí. Žalobkyně se zavázala složit kauci 17 550 Kč. Podle čl. V odst. 4 smlouvy bylo ujednáno, že„ (n) ájemce je oprávněn předmět nájmu užívat pro účely (dlouhodobého) rodinného bydlení. Pronajímatel bere na vědomí, že spolu s nájemci budou předmět nájmu užívat“ [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno]. V případě změn počtu osob užívajících jednotku byla žalobkyně povinna tuto skutečnost oznámit písemně do 14 dnů od této změny. Nájem podle čl. VI odst. 1 smlouvy mohl zaniknout (i.) uplynutím doby, (ii.) písemnou dohodou mezi účastníky, (iii.) písemnou výpovědí pronajímatele pro podstatné porušení smlouvy, nebo (iv.) odstoupením od smlouvy v případě, kdy by žalobkyně jednotku poškozovala jednotku i přes předchozí upozornění, nebo by žalovaným vznikala škoda nebo by jim hrozil vznik značné škody. Jednotka byla žalované předána dne 9. 10. 2021 (pozn. soudu – v protokolu o předání písařskou chybou uvedeno 9. 10. 2001). 7. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 9. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně uhradila kauci 17 550 Kč. 8. Z listiny nazvané„ Odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky“ ze dne 10. 10. 2021 soud zjistil, že v této listině žalobkyně, s gramatickými chybami, uvedla, že byt ještě neobývaly, nebyly nastěhované, byt rády předají ve stejném stavu jako při převzetí a vrátí klíče. V čl. I odst. 3 listiny bylo uvedeno, že„ (t) ato smlouva se pořizuje ve 2 vyhotoveních s platností originálu, z nichž pronajímatel i nájemce obdrží po jednom stejnopisu.“ Listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Listinu podepsala pouze žalobkyně. 9. Z podacího lístku ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že listinu odstoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky ze dne 10. 10. 2021 žalobkyně doručila žalovaným dne 12. 10. 2021. 10. Z listiny nazvané„ Dohoda o dostoupení od smlouvy nájmu bytové jednotky“ ze dne 22. 10. 2021 soud zjistil, že v této listině žalobkyně označuje listinu ze dne 10. 10. 2021 jako dohodu o odstoupení od nájemní smlouvy. V listině ze dne 22. 10. 2021 žalobkyně uvedla, že se snažila kontaktovat žalovaného 1) telefonicky, že zajistila nového vážného zájemce o pronájem jednotky. V čl. I odst. 7 listiny bylo uvedeno, že„ (t) ato smlouva se pořizuje ve 2 vyhotoveních s platností originálu, z nichž pronajímatel i nájemce obdrží po jednom stejnopisu.“ Listina obsahovala místa pro podpis žalovaných, a pro podpis žalobkyně. Listinu podep