98 C 146/2023-74 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 225 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřená smlouva o nájmu prostoru určeného k podnikání (nebytových prostor) přízemí domu [adresa] v ulici [ulice] v obci [obec a číslo] – [část obce], zapsaný na [list vlastnictví]. Žalovaný se v této smlouvě (čl. III. nájemné a úhrada za poskytované služby) zavázal platit nájemné ve výši 35 000 Kč měsíčně a za služby ve výši 2 500 Kč. Úhrada nájemného a služeb byla dohodnuta vždy platit předem za každý měsíc nejpozději do 15. dne měsíce. Nájemné měl žalovaný poukazovat na můj bankovní účet vedený u [právnická osoba], č.ú.: [bankovní účet], [variabilní symbol]. Žalovaný však dluží na nájmu na za [anonymizována tři slova] [rok] a pak i za [anonymizována tři slova], [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], proto i co do výši 245 000 uznal dluh, ale ani tak, dluh dosud neuhradil. 2. Usnesením ze dne 08.08.2023 č.j. 98 C 146/201923-69 zdejší soud žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114 b) odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Následně proto soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky, avšak do dne uplynutí lhůty se nevyjádřil, resp. se nevyjádřil vůbec. 3. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání, protože žalovaný na svou obranu neuvedl žádná konkrétní tvrzení a ani neoznačil důkazy k nim – takže žalovaný nesplnil strategickou litigací vyžadovanou podmínku – protože neprojevil svůj zájem účastnit se projednávání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (I. ÚS 1024/15). 4. Z hlediska hmotného práva vychází nárok žalobce z nedoplatku nájemného za užívání prostoru určeného k podnikání. Žalobce pronajal žalovanému nebytové prostory, čímž mu současně vznikl nárok na řádné a včasné placení nájmu nájemného za nájem prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 a násl. NOZ). Ze zjištěných skutečností soud uzavřel, že žalovaný v žalované době své povinnosti ze smlouvy neplnil, když žalobci nezaplatil po řadu měsíců, a to i přes to, že placení nájmu je obecně známou povinností nájemců, což mimo jiné plyne z tvrzení o uznání dluhu žalovaný. Žalobce má i nárok na úrok z prodlení z dlužných částek, a to v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni splatnosti (dle § 3028 OZ, a proto dle § 1970 OZ). Z těchto důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikci uznání nelze odvolat stejně jako uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto jako právním zástupcem nezastoupenému náhrada nákladů řízení za hotové výdaje, což je v daném případě zaplacený soudní poplatek ve výši 11 250 Kč, a pak úkon 300 Kč - za písemnou výzvu k úhradě a sepsání žaloby (dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..