98 C 306/2018-459 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal částky 48 922,50 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů řízení s náklady dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Svůj návrh odůvodnil tak, že žalovaný a žalobce jsou české obchodní společnosti, když žalovaný byl leasingovým nájemcem motorového vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno 9 slov], číslo karosérie [anonymizováno], od [datum], po řádném skončení leasingu ovšem žalovaný nezaplatil žalobci náhradu za snížení hodnoty vozidla nadměrným opotřebením dle [číslo] VOP, které byly součástí leasingové smlouvy. Žalobce sice vystavil fakturu [číslo] – [číslo] na 56 655 Kč, na kterou postupně započetl dluhy vůči žalovanému ve výši 616,60 Kč, 541,10 Kč a 6 585,40 Kč podle opravných faktur splatných jednotlivě, ale stejného dne [datum], ovšem žalovaný zbývající částku nezaplatil, a to ani na výzvu, takže proto podává tuto žalobu. 2. Dne [datum] se žalovaný po kvalifikované výzvě soudu č.j. 98 C 306/2018 - 14 ve lhůtě jemu soudem uložené vyjádřil k žalobě tak, že žalobu navrhuje zamítnout jako nedůvodnou, protože poškození dotčeného vozidla odpovídalo jeho stáří a najetým kilometrům, navíc všechna nadměrná poškození vozidla byla opravená prostřednictvím autoservisu [anonymizováno] [právnická osoba], vozidlo bylo havarijně pojištěné, takže jestliže žalobce inkasoval 148 237 Kč na pojistce, tak žalovaný nárok je neoprávněný. 3. Soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř. a k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém byli řádně poučeni ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání, poučil soud na prvním ústním jednání (I.ÚS 212/06, NS ČR 33 Cdo 1074/2011) s upozorněním na důvody i důsledky poučení v podobě koncentrace řízení (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06 č.l. 49) žalobce o jeho povinnosti tvrdit v žalobě všechny právně významné skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě uplatňuje svůj nárok (§ 101 odst. 1 o.s.ř.), takže jak přesně vypočetl žalovanou částku a jak přesně dospěl k závěru, že tato částka představuje snížení hodnoty dotčeného vozidla, zda vozidlo převzal nebo nepřevzal po skončení leasingu a nechť hodnověrně svá tvrzení prokáže (§ 120 o.s.ř.), a to včetně prokázání celkového přiměřeného opotřebení a posudku z.ú. [příjmení], což jsou dokumenty uvedené v článku [číslo] leasingové smlouvy. Žalovaného pak soud poučil dle stejných ustanovení a na stejném ústním jednání, a to nechť tvrdí jaké tedy bylo stáří vozidla, a počet nejatých kilometrů, dále nechť doplní svá tvrzení o to, o jaká konkrétně poškození vozidla se jednalo, a jak byla vyřešena pojišťovnou – jestliže tvrdí, že byla plně kompenzována pojistkou a hodnověrně vše prokáže. 4. Žalobce ve lhůtě jemu uložené se vypořádal s poučením soudu tak (č.l. 57) tak, že vyčíslení žalované částky je dáno ohledáním vozidla a oceněním jednotlivých zjištění opotřebení a poškození vozidla, dále uvedl, že z podstaty věci nemůže být nadměrné opotřebení, kryto opravami, protože opravy se týkají důsledků dopravních nehod. Dále uvedl, že částka odpovídající nepřijatelným poškozením a opotřebením vozidla vyšla na 71 023 Kč, od které žalobce provedl odpočet korekce odpovídající vlivu na snížení ceny vozidla ve výši 17 391,90 Kč, následně žalobce vystavil fakturu [číslo] – [číslo] na 56 665, 63 Kč a provedl zápočet nájemného, na které žalobce neměl nárok v důsledku změny délky leasingu a zápočet částky za sporné částky za opravu levých zadních dveří (žalobce zde neuvedl, že došlo k odpočtu i částky za poškozené vnitřní obložení, viz níže) Nakonec uvedl, že znalecký posudek z.ú. [příjmení] dle článku [číslo], nepořizoval. 5. Žalovaný ve lhůtě jemu uložené se nijak nevypořádal s poučením soudu, zcela na něj resignoval a zůstal pasivní až do dalšího ústního jednání, jehož se účastnil, ovšem svá tvrzení ničím nedoplnil, a to ani na slovní výzvu soudu (č.l.92). 6. V závislosti na provádění dokazování a vývoje tvrzení účastníků soudu vyplynula potřeba soudu účastníky poučit na ústním jednání i dne [datum] dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06 č.l.93), o tom aby doplnili svá tvrzení a prokázali je. Předně soud poučil žalobce, že nechť logicky skloubí své tvrzení o poškození vozidla v hodnotě 53 631 Kč s faktem, že žalovanému ze stejného důvodu fakturoval 56 665 Kč a pak žalovaného, že ačkoliv zůstal zcela pasivní, tak jestliže trvá na svém tvrzení (č.l.93), že žalobce poškození správně řešil s pojišťovnou, nechť přesně uvede, co to konkrétně znamená v poměrech souzené věci. 7. Žalobce ve lhůtě jemu soudem uložené (č.l.82) vyložil, fakturovaná částka zcela odpovídá kontrole vozidla a vyčíslení opotřebení a nově poukázal na aktuální verzi zprávy, která je jiná, než původně byla soudu předložená (a soudem provedená jako důkaz), protože tato nově předkládaná zpráva je poslední, kterou žalobce vyhotovil a tedy fakturovaná částka odpovídá této (nyní předkládané) zprávě a nikoliv té, kterou předložil soudu jako první. Odlišnost obou verzí spočívá v tom, že poslední (nyní předkládaná) verze reflektuje žalovaným dodatečně vrácené příslušenství vozidla žalobci, proto je částka nižší. [příjmení] argument pak soudu zopakoval i na ústním jednání (č.l.122). 8. Žalovaný ve lhůtě jemu soudem uložené (č.l.79) uvedl, že poškození uvedená žalobcem v protokolu byla buď běžného charakteru, nebo byla opravena autoservisem, nebo měla být žalobcem reklamována u autoservisu, anebo neexistovala. Dále uvedl, že [jméno] [celé jméno svědka], který protokol za žalovaného podepsal, byl kurýr a neměl oprávnění rozporovat nebo uznávat nároky žalobce, že zpráva o vozidle byla vypracována žalobcem bez součinnosti žalovaného. K jednotlivým nárokům jmenovaných dle žalobcovy zprávy o stavu vozidla pak uvedl, že položky 4), 6), 7) jsou běžná nikoliv nadměrná opotřebení, položka 5) byla opravena autoservisem, což plyne z faktury (č.l.24), položka 8) byla v pořádku jak plyne z e.mailu ze dne [datum], položka 9) se týká poškození výbavy, kterou si ale žalovaný pořídil do vozu sám a žalobce to také uznal v e.mailu ze dne [datum], položka 10) byla opravena autoservisem, což plyne z faktury (č.l.23), položka 11) byla opravena autoservisem, což plyne z faktury (č.l. 28), položka 12) žalobce v e.mailu [datum] uvedl, že jí bude reklamovat u autoservisu 13) je promáčknutí střechy, ovšem fakturace prací autoservisu byla komplexní, takže jistě zahrnovala i tuto opravu, položky 14), 15) a 16) neobsahují žádný rozsah a závažnost poškození, které žalobce vůči žalovanému nyní uplatňuje. Své tvrzení pak doplnil na ústním jednání (č.l.124) tak, že žaloba je na duplicitní plnění, protože škodu na vozidle si žalobce způsobil sám, že věc neřešil s pojišťovnou, anebo s autoservisem, takže žalobce nepostupoval správně, když ovšem oba právní vztahy jsou jen mezi žalobcem a autoservisem nebo pojišťovnou. 9. V závislosti na tvrzení žalovaného soudu vyplynula potřeba soudu žalovaného poučit na ústním jednání i dne [datum] dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (NS ČR 26 Cdo 5408/2014, 27 Cdo 3528/2018, které bylo řádně protokolováno ÚS ČR I. ÚS 21/06 č.l.147), o tom aby doplnil svá tvrzení o tom, že pojišťovna zcela kompenzovala škodu, kterou žalobce uplatnil touto žalobou, a to základě listiny, které soud opatřil u pojišťovny dle § 128 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. – když žalovaný tvrdil, že si relevantní informace opatřit nemůže, neboť není účastníkem právního vztahu mezi žalobcem a pojišťovnou (č.l.123, 124). 10. Žalovaný se s poučením vypořádal ve lhůtě jemu uložené (č.l.139), tak že SGS není objektivní při posouzení rozsahu škod, protože se žalobcem spolupracuje, že [jméno] [celé jméno svědka] neměl plnou moc, která by zmocnila k podpisu protokolu a pak uvedl, že po té co právní zástupce ověřil situaci, tak věc se má tak, že vozidlo žalovaný žalobci přistavil ke kontrole již [datum], kde byl sepsán protokol o vadách vozidla, žalovaný vozidlo odvezl do servisu, který vozidlo nafotil, fotky poslal žalobci z důvodu jednání s pojišťovnou a vozidlo opravil, a takto opravené jej dne [datum] žalovaný odvezl žalobci k předání, když druhé klíč od vozu pak [jméno] [celé jméno svědka] předal žalobci až [datum] a uzavřel, že žalobce z předání žádný protokol žalovanému neposkytl, nakonec zopakoval výhrady k opotřebení, podle položek přesně tak jak učinil již před tím (č.l.79). 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 12. Žalobce je česká právnická osoba, vzniklá v roce [rok], jejíž předmět podnikání je i výroba, obchod a služby dle příloh 1 – 3 živnostenského zákona (tyto skutečnosti má soud za prokázané z OR, MS v [obec], oddíl C, vložka [číslo] č.l.5). 13. Žalovaný je česká právnická osoba, vzniklá v roce [rok], jejíž předmět podnikání je i výroba, obchod a služby dle příloh 1 – 3 živnoste