98 C 361/2022-77 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 584 590,62 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobci pronajal návěsy a tahače [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [číslo] ([číslo]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [číslo] ([číslo]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), dále proto, že žalovaný způsobil na pronajatých movitých věcech - [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [číslo] ([číslo]), [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] škodu, a nakonec proto, že sám pro žalovaného provedl dopravu, a to v době [datum], [datum] a v době [datum] – [datum], nakonec uzavřel, že podává tuto žalobu, když výzva nevedla k úspěchu, ve které rovněž navrhuje přiznání a 1 200 Kč dle § 3 odst. 2 nař.vlády č. 351/2013 Sb. 2. Usnesením ze dne 03.05.2023 č.j. 98 C 361/2022-73 zdejší soud žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114 b) odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Následně proto soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne [datum], avšak do dne uplynutí lhůty se nevyjádřil, resp. se nevyjádřil vůbec. 3. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání, protože žalovaný na svou obranu neuvedl žádná konkrétní tvrzení a ani neoznačil důkazy k nim – takže žalovaný nesplnil strategickou litigací vyžadovanou podmínku – protože neprojevil svůj zájem účastnit se projednávání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (I. ÚS 1024/15). 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze kterých soud vyšel, vyplývá, že nárok se opírá o nájemní smlouvu movitých věcí (§ 2202 a násl. OZ), dle které žalobce žalovanému za nájem přenechal na určitou dobu k užívání různorodá motorová vozidla, ovšem žalovaný nájemné dle smlouvy neplatil, dále jí opírá o povinnost žalovaného uhradit škodu na motorových vozidlech, které mu pronajal a kterou na nich žalovaný způsobil (§ 2913, 2952 OZ), ale neuhradil a nakonec o smlouvu o přepravě (§ 2555 a násl. OZ), za dosud nezaplacenou přepravu věcí, kterou sám žalobce pro žalovaného provedl. Pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalobce požaduje z žalovaných částek i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). Dále soud přiznal paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky (27) vždy po 1 200Kč (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Za situace, kdy skutkové okolnosti obsažené v žalobě jsou z pohledu znaků skutkové podstaty obsažené v hypotéze jednotlivých smluv dostatečné pro závěr, tak lze přisoudit to plnění, jehož se žalobce domáhá. Ze všech těchto důvodů vznikl žalobci nárok na zaplacení žalované částky resp. jednotlivých žalovaných částek, a proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikci uznání nelze odvolat stejně jako uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř. 6. Náhrada nákladů řízení, který je odůvodněna § 142 odst. 1 o.s.ř., a zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 29 230 Kč, odměnu advokáta za jeden úkon právní služby, což je v daném případě 13 261 Kč (§ 7vyhl. č. 177/1996 Sb.) při úkonech (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby, § 11 odst. 2 písm. h) - jednoduchá výzva k plnění za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ještě se 3 režijními paušály za každý úkon právní služby po 300 Kč, protože § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby - takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál, a to vše s 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..