98 C 89/2023-64 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení částky 69 891 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná dlužný nájem, zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu a úroky z prodlení za pozdní platby. V žalobě dále uvedl, že uzavřel nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] [rok] se žalovanými, kterou jim jako pronajímatel pronajal byt [číslo] v [anonymizováno] podlaží budovy [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], který žalovaní opustili dne [datum]. Podle nájemní smlouvy byli žalovaní povinni hradit nájem řádně a včas – tedy do konce měsíce, na který se platí. Žalovaní však žalobci neplatili nájemné včas, a to po dobu [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] dluží nájem a zálohy na služby a totéž i za 8 dnů měsíce [anonymizováno] [rok], a dluží úrok z prodlení za prodlení, ke kterému v [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [rok], při placení vyučovaných služeb za rok [rok], pak v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] - což je dohromady 990 Kč. Nic žalobci žalovaní nezaplatili ani poté, co byli k tomu vyzván. 2. Žalobce na svém návrhu výslovně vyloučil rozhodnutí dle § 115a o.s.ř., proto tedy soud nařídil ústní jednání. 3. Žalobce těsně před konáním prvního ústního jednání vzal částečně zpět, neboť tu žalovaní zaplatili, tak že žalobci si dne [datum] započetl přeplatek na jednotlivé dlužné částky, v jednotlivých měsících. Vzhledem k tomu, že začátek jednání dle § 118 o.s.ř. nastává až sdělením předmětu projednávané věci soudem účastníkům (US ČR III. ÚS 118/97), k čemuž v tomto řízení nedošlo - tak soud tedy v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce řízení zastavil ve výroku I. rozsudku (§ 96 odst. 1, 2 o.s.ř), aniž by bylo nutné zjišťovat stanovisko strany žalované (§ 96 odst. 3, 4 o.s.ř.). 4. Ačkoliv byli účastníci řádně a včas předvoláni k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nikdo z nich nedostavil, ačkoliv žalobce na možnosti své účasti výslovně trval. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 5. Žalobce je vlastníkem domu byt [číslo] v [anonymizováno] podlaží budovy [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z informace o budově zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek]). 6. Žalobce uzavřel se žalovanými nájemní smlouvu, podle které byli jako nájemci povinni platit nájem a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v měsíčně, dle evidenčního listu, splatnost nájmu i záloh nastávala poslední den měsíce za který se platí, když dne [datum] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z nájemní smlouvy a předávacího protokolu bytu, z evidenčních listů za rok [rok] a [rok]). 7. Žalovaní za [anonymizováno] [rok] zaplatili nájem a zálohy za služby jen ve výši 5.336 Kč, a pak od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] nezaplatili již nic (tyto skutečnosti má soud za prokázané z evidence předpisu plateb, které jsou opatřeny razítkem a podpisem odpovědné osoby správcovské společnosti domů žalobce). 8. Přeplatek ve výši 8.487 Kč žalobkyně započetla dne [datum] na dlužné nájemné a úhrady za služby za celé období měsíce [anonymizováno] [rok] ve výši 2.457 Kč a část období za [příjmení] [rok], které bylo ke dni [datum] poníženo z částky 7.991 Kč o částku 6.030 Kč ([číslo] + [číslo] = [číslo]) na novou výši 1.961 Kč. Žalobkyně tak eviduje za žalovanými níže uvedené pohledávky, které nadále zůstávají předmětem žaloby: [anonymizováno] [rok] ve výši 1 961 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 7 991 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 7 991 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 7 991 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 7 991 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 7 991 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 8 147 Kč, [anonymizováno] [rok] ve výši 8 147 Kč, září 2022 část za dobu užívání ve výši 2 174 Kč, (tyto skutečnosti má soud za prokázané vyúčtování služeb). 9. Soud vyšel z dokazování, ze kterého vyplývá, že žalobce byl pronajímatelem bytu, který pronajal žalovaným. Ačkoliv žalovaní byli dle nájemní smlouvy mimo jiné povinni řádně a včas platit nájemné a zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním předmětného bytu (§ [číslo], § 2251 OZ), takto souvisle od [anonymizováno] [rok] - kdy byli ještě v nájmu nečinili, a navíc ze jmenovaného důvodu dluží i za sice zaplacené, ale opožděné platby nájmu a záloh na v roce [rok] kapitalizovaný úrok z prodlení. Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení (nebylo zaplaceno) není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalované takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaných nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku zaplatili, nebo že by nájemní smlouva skočila dříve, neboť žalovaní byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinným, tak (logicky) žalovaní negativní tvrzení žalobce ničím nepopřeli, a tím méně vyvrátili. Z daného důvodu byla žalovaným uložena povinnost dlužnou částku pojistného žalobci zaplatit. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost z této dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). 10. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o.s.ř, § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch, když k zápočtu mohlo dojít až po podané žalobě, prostě proto, že vyúčtování bylo splatné v červnu, kdež to žaloba byla podána v dubnu (NS ČR 28 Cdo 2953/2014), jinými slovy žalobce osvědčil zánik závazku žalovaných, po dni podaní žaloby (NS ČR 28 Cdo 1878/2013) - protože pouhé tvrzení této zásadní skutečnosti pro hodnocení procesního úspěchu by totiž nestačilo (VS v [obec] 12 Cmo 320/98). Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem, a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem (II. ÚS 2396/09). A dále soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný - neboť vychází přímo ze zákona a pak z výše nájemného. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě, a proto tedy nelze říci, že by tato věc vyžadovala odbornou, sofistikovanou právní pomoc – a vyhledal-li jí žalobce, pak si náklady nese sám (Pl ÚS 39/13). Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 494 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), když ničemu nevadí, že žalovaná částka je vyšší než 50 000 Kč (NS ČR 28 Cdo 1934/2016). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 12,1%, je nižší, než v prvním a druhém kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla (od ledna 2022 se stále ještě nevrátila na původní úroveň), což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly i dnes posledním rokem dosti finančně vyčerpané. Soud nepřehlédl, že žalovaní neresignují na své povinnosti nájemce – protože snaživě, i když ne dokonale nájemní smlouvy plní, což soud přičetl tomu, že se žalovaní s vysokou pravděpodobností dostali do vážných finančních potíží. Současně soud vzal vážně fakt, že žaloba se týká bydlení, když nájemci z pohledu právní úpravy dlouhodobě požívají ochrany. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí - zejména když žalobu podal až po roce, takže zjevně na zaplacení tolik nespěchá a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky, a to včetně náhrady nákladů řízení na dobu, kdy žalo