9 C 258/2024-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 132 368 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“) se dne 1. 6. 2021 zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 67 487 Kč (úroková sazba 20,94 % ročně) a poplatkem za zpracování zápůjčky 1 500 Kč v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 6 619 Kč s poslední splátkou splatnou 6. 3. 2023. Poslední splátku žalovaný uhradil 14. 7. 2021. K 3. 12. 2021 žalovaný dlužil na jistině 68 400,38 Kč a na úroku a poplatcích 63 967,62 Kč, tj. celkem uhradil 6 619 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 s účinností k 27. 9. 2023; o tomto byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení dlužní jistiny 68 400,38 Kč, úroku s poplatky ve výši 63 967,62 Kč, kapitalizovaných úroků 8 156,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 12 516,32 Kč, úroků ve výši 20,94 % ročně z částky 68 400,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 68 400,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným, a jím doložených dokumentů, kterými měla být pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Dále argumentovala zásadou presumpce poctivosti právních jednání. Uvedla, že právní předchůdkyně se žalovaného dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto skutečnosti ověřovala, což zanesla do zákaznické karty. Majetkový situace žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a faktur za leden, únor, březen 2021. Z veřejně dostupných rejstříků bylo zjištěno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Bylo povinností žalovaného jednat v právním styku poctivě. Dále žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j.5 Co 231/2020 – 97. Případné nedostatečné ověření schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet bylo důvodem relativní neplatnosti, nikoli absolutní neplatnosti právního jednání.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 7 p. v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 1. 6. 2021 se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 70 000 Kč; žalovaný tyto měl vrátit spolu s poplatkem 68 987 Kč (67 487 Kč úrok; 1 500 Kč částka za zpracování spotřebitelského úvěru) v 21 měsíčních splátkách po 6 619 Kč (poslední splátka 6 607 Kč). Úroková sazba byla 86 % ročně. Účelem smlouvy bylo refinancování předchozího úvěru, kdy z částky 70 000 Kč byla částka 30 540 Kč na jeho úhradu a zbývající část (39 460 Kč) byla vyplacena žalovanému. Podle zákaznické karty žil žalovaný v rodinném domě, byl svobodný, měl středoškolské vzdělání, neměl žádnou vyživovací povinnost, vlastnil auto, byl podnikatelem. Žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 257 318 Kč, další čisté příjmy 25 000 Kč; neměl mít žádné kreditní karty a zápůjčky u jiné společnosti. Příjmy měly být ověřeny z žalovaným předložených faktur za období 1/2021 – 3/2021 a pracovní smlouvy. Odhadované měsíční výdaje žalovaného byly 20 000 Kč. Podle tabulky umoření byla žalovanému požadovaná částka vyplacena 1. 6. 2021. Dne 14. 7. 2021 žalovaný uhradil celkem 6 619 Kč, ničeho dalšího neuhradil.5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, když pohledávka za žalovaným byla uvedena v příloze č. , hodnota, – Seznam postoupených pohledávek, konkrétně na listině označené žalobkyní jako „seznam_PP_10619676_20_fib.pdf“. Dopisem právní předchůdkyně ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Podle podacího lístku byl dopis podán na poště 27. 10. 2023. Dopisem žalobkyně ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný informován o zpracování osobních údajů. Dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 3. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 12. 4. 2024; dopis byl podle podacího lístku podán na poště dne 2. 4. 2024.6. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:7. Právní předchůdkyně se dne 1. 6. 2021 zavázala žalovanému poskytnout částku 70 000 Kč a žalovaný se tuto společně s úrokem 67 487 Kč a poplatkem 1 500 Kč zavázal vrátit v 21 měsíčních splátkách po 6 619 Kč. Úroková sazba byla 86 % ročně. Žalovaný celkem uhradil 6 619 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. K úhradě do 12. 4. 2024 byl vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 3. 2024 podaným 2. 4. 2024.8. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 1. 9. 2021 (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 1. 9. 2021 (dále jen „ZSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o. z., § 2 odst. 1 ZSÚ), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem 86 % ročně ve 21 měsíčních splátkách po 6 619 Kč. Tuto smlouvu však soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o. z.).16. Soud při závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vycházel z toho, že úroková sazba 88 % ročně je v rozporu s dobrými mravy.17. Jak vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem (dostupné z: https://www.cnb.cz/), v prosinci 2021 byla úroková sazba z nových spotřebitelských úvěru 7,31 % ročně (Klientské úrokové sazby: Úroková sazba ze nových spotřebitelských úvěrů, Míra v %, Procenta, Měsíční nebo také Klientské úrokové sazby: Úroková sazba ze spotřebitelských úvěrů, Míra v %, Procenta, Měsíční), 6,98 % ročně [Statistika úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Nad 1 rok a do 5 let včetně, Banky včetně stavebních spořitelen].18. Ve smlouvě uvedená úroková sazba 86 % ročně je pak více než dvanáctinásobná, než činila nejnižší z uvedených úrokových sazeb v červnu 2021 (86 / 6,98 = 12,32), a více než jedenáctinásobná/téměř dvanáctinásobná, než činila nejvyšší z uvedených úrokových sazeb (86/7,31 = 11,76). Jedná se tak o úrokovou sazbu, jež zcela jednoznačně odporuje dobrým mravům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).19. Z uvedených důvodů soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 12. 2021 absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.). Soud doplňuje, že zde nebyla možnost pro aplikaci § 577 o. z., neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Právní předchůdkyně žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou.20. Přestože soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou již pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na tam ujednaný úrok, je daná smlouva taktéž neplatná pro nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně náležitě ověřit schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Zde soud uvádí, že k tomuto byla žalobkyní doložena pouze zákaznická karta. Z této listiny však nebylo možné s