14 C 51/2025-72 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce (konečný spotřebitel) se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , domáhal po žalovaném vyhotovení a zaslání vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , za zúčtovací období 1. 1. 2023 - 31. 12. 2023, (dále jen „vyúčtování služeb“ či „vyúčtování“), které bude obsahovat údaje uvedené v písm. a) - p) § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětného bytu v domě, jehož správu vykonává žalovaný. Vyúčtování služeb mu bylo doručeno dne , datum, , v návaznosti na to požádal dne , datum, o podklady, které mu byly předloženy dne , datum, (faktury v číselné řadě 1-75). Vzhledem k nesrovnalostem číselných hodnot ve vyúčtování zaslal dne , datum, žalovanému námitky proti způsobu a obsahu vyúčtování, avšak žalovaný jeho reklamaci neuznal. Žalobce si proto nechal zpracovat , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek, dle něhož trpí vyúčtování služeb věcnými nedostatky. Předně jsou ve vyúčtování uvedeny dvě různé hodnoty nákladů za teplo pro vytápění pro zúčtovací jednotku, kdy je min. jedna hodnota nepochybně špatně. Tím pádem nelze říci, zda je správně částka nákladů za teplo pro vytápění připadajících na jednotku. V rozúčtování je počítáno s náklady za teplo pro vytápění ve výši 382 865,60 Kč, přičemž z této částky je vypočtena částka nákladů pro konečného spotřebitele ve výši 19 005,56 Kč. V celkovém vyúčtování jsou však vyčísleny náklady ve výši 19 216,66 Kč. Dále znalec shledal, že výpočet spotřební složky pro konečného spotřebitele je špatně, neboť dle údajů obsažených ve vyúčtování činí její výše částku 12 505,22 Kč, avšak ve vyúčtování je uvedena částka 11 786,50 Kč. Nelze proto zjistit, zda jsou správně celkové náklady na vytápění a procentuální část nákladů konečného spotřebitele z celkových nákladů v zúčtovací jednotce. Ve vyúčtování je dále uvedena odchylka od průměru 105,30 %, avšak odchylka je pouze 5,3 %. Další nesprávností je dle znaleckého posudku skutečnost, že ve vyúčtování nejsou uvedeny koeficienty pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb (koeficient výkon Kq a koeficient přestupu tepla Kc), když ve vyúčtování je uveden pouze jejich součin KqKc. Kromě toho nejsou ve vyúčtování vůbec uvedeny koeficienty pro výpočet započitatelné podlahové plochy bytu (dále jen „ZPP bytu“). Žalobce proto uzavřel, že vyúčtování nelze zkontrolovat, a vzhledem k tomu, že neobsahuje všechny náležitosti, je neplatné. Žalovaný však nezjednal nápravu ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva.2. V průběhu řízení žalobce doplnil, že zákon č. 67/2013 Sb. sice po novele stanovil prekluzivní lhůtu v délce 30 dní pro podání námitek, avšak nikterak nespecifikoval, jak by tyto námitky měly vypadat. Dle jeho názoru je třeba přihlížet k tomu, že koneční spotřebitelé jsou laici, a tak je také třeba přistupovat k nárokům na odůvodnění námitek.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a na svou obranu tvrdil, že v podání ze dne , datum, žalobce pouze uvedl, že „buď je celé vyúčtování špatně, anebo mi byly předloženy špatné podklady“. Konkrétní nedostatky vyúčtování nenamítl, tudíž je otázkou, zda v žalobě uváděné nedostatky vůbec byly včas uplatněny jako námitka. K tvrzeným nedostatkům vyúčtování pak uvedl, že, pokud jde o rozdílné náklady za teplo pro vytápění zúčtovací jednotky, ve vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové/nebytové jednotky, (dále jen „vyúčtování A“), jsou náklady včetně celkových nákladů na vyúčtování (tj. 8 927 Kč, pro žalobce 211 Kč). Důležitá je však částka tyto náklady nezahrnující. Ohledně nákladů za teplo pro vytápění je ve vyúčtování A uvedena částka 19 216,68 Kč oproti částce 19 005,68 Kč uvedené ve vyúčtování B, kdy rozdíl těchto částek je právě 211 Kč. K výpočtu spotřební složky pro koncového spotřebitele doplnil, že hodnota uváděná žalobcem (50 594,28) nereflektuje nezbytnou korekci dle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb., kvůli níž je ve vyúčtování B uvedena hodnota 53 679,48 jako výpočtové jednotky celkem na zúčtovací jednotku. Rovněž odchylka 105,30 % je přímým projevem aplikace § 3 odst. 2 cit. vyhlášky pro výpočet korekce. Jde-li o koeficienty pro přepočty odečtů měřidel, nikde není stanoveno, že by měly být uvedeny jednotlivě. Dle metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj je výslovně stanoveno, že se tyto koeficienty uvádějí zpravidla v agregované podobě. Ke koeficientům pro výpočet ZPP pak konstatoval, že § 6 písm. g) cit. vyhlášky hovoří o koeficientech pro přepočty podlahové plochy nebo ZPP, nikoli pro výpočet ZPP, které ve vyúčtování postrádá žalobce. Domnívá se proto, že došlo pouze k záměně pojmů. Proto navrhl žalobu zamítnout.4. V průběhu řízení žalovaný doplnil svou argumentaci ve vztahu ke koeficientům pro přepočty ZPP tak, že ve vyúčtování B se uvádí ZPP jednotky a poměrná část plochy použitá pro výpočet v totožné míře. Vzhledem k tomu, že žalobcův byt není v místě se sníženým stropem, nebyly dány důvody, aby přepočítával ZPP. Rovněž dle metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj musí vyúčtování obsahovat údaje, z nichž příjemce služeb získá informace o použitých vstupních hodnotách. Tvrzení žalobce o chybějícím koeficientu považuje za nedostatečná, jelikož chybí alespoň základní určení koeficientu, který ve vyúčtování postrádá. Dále poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2198/2024, dle něhož na splatnost nedoplatku nemají vliv takové vady, které nemají vliv na jeho výši. Ministerstvo pak ve své metodice uvádí jako příklad této formální vady mj. neuvedení koeficientů použitých pro přepočty ZPP. Jelikož judikatura řádnost vyúčtování zpravidla spojuje se splatností nedoplatků, je otázkou, zda lze s ohledem na formální charakter vady hovořit o tom, že vyúčtování není řádné. Zpochybnil také závěry znaleckého posudku, když např. závěr znalce o koeficientech Kc a Kq jde proti odborné praxi potvrzené metodikou ministerstva. Dále poukázal na to, že znalec neprováděl žádné přepočty, ale vyúčtování zkoumal pouze stran údajů, jež v něm měly být obsaženy. Nerozlišoval tedy mezi náležitostmi, které mají vliv na výši nedoplatku, a těmi, jež jsou pouze formální.5. Na jednání dne , datum, učinili účastníci nesporným, že žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , který je ve správě žalovaného. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2023 bylo žalobci doručeno dne , datum, . Dne , datum, žalobce požádal o doložení dokladů, načež mu byly dne , datum, předloženy faktury v číselné řadě 1-75. Dne , datum, odeslal žalobce žalovanému datovou zprávou podání nazvané jako námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. Tato shodná tvrzení účastníků soud vzal soud dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), za svá skutková zjištění.6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Předmětem činnosti žalované je správa domu (zjištěno z výpisu z rejstříku SVJ vedeného , Anonymizováno, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, ze dne , datum, ).8. Ve vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové/nebytové jednotky (vyúčtování A) jsou uvedeny celkové náklady na teplo ve výši 391 425,65 Kč, náklady pro žalobce 19 216,68 Kč. Dle předmětného vyúčtování vznikl žalobci za dané období nedoplatek ve výši 2 897 Kč (zjištěno z vyúčtování příspěvků a záloh na služby spojené s užíváním bytové/nebytové jednotky za období 1-12 roku 2023 včetně průvodního dopisu ze dne , datum, ). Ve vyúčtování záloh a nákladů na služby (vyúčtování B) jsou uvedeny celkové náklady na dodávku tepla za ZJ ve výši 382 865,60 Kč, náklady na dodávku tepla za žalobcovu jednotku ve výši 19 005,68 Kč. V kolonce „finanční vypořádání“ jsou vyčísleny náklady vyúčtování v částce 211 Kč. Koeficienty Kq a Kc jsou zde uvedeny v souhrnné hodnotě. Spotřební složka nákladů na dodávku tepla činila dle vyúčtování 229 719,36 Kč, výpočtové jednotky celkem za ZJ 53 679, 48, přepočtené jednotky celé ZJ pak 50 594,28. Spotřební složka nákladů na teplo za byt žalobce byla vypočtena v částce 11 786,50 Kč. Započitatelná podlahová plocha jednotky byla ve vyúčtování uvedena v totožné výši jako poměrná část plochy použitá pro výpočet, tj. 59,4 m2. Podlahová plocha jednotky uvedená ve vyúčtování dodávek teplé vody jest 60,10 m2. V tabulce doplňujících informací k vyúčtování je uvedena výchozí odchylka od průměru 105,30 %. V samotném závěru vyúčtování B je uvedeno: „výpočtové jed. – přepočtené jednotky po korekci dle vyhlášky 269/2015 Sb. § 3 odst. 2“ (zjištěno z vyúčtování záloh a nákladů na služby).9. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím datové schránky zprávu označenou jako „námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování“, v níž upozornil na nesrovnalosti mezi hodnotami uvedenými ve fakturaci a hodnotami ve vyúčtování služeb. Konstatoval, že buď je celé vyúčtování špatn