15 C 181/2026-26 – Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se návrhem došlým zdejšímu soudu dne 4. 11. 2025 domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaná přistoupila jako účastník – pojištěný k pojistné smlouvě, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k hrazení pojistného, a to v pravidelných měsíčních splátkách, z nichž výše každé měla činit částku 220 Kč. Pojistná smlouva následně zanikla pro neplacení pojistného. S ohledem na zánik pojištění byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužného pojistného za to období trvání pojistné smlouvy, kdy pojistné nebylo hrazeno. Dále žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny, ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni za odběr elektřiny. Protože žalovaná ze smluv řádně a včas neplnila, domáhá se žalobkyně zaplacení dlužných částek z obou smluv, tj. dlužného pojistného ve výši 220 Kč, jakož i dlužné částky za neuhrazenou dodávku elektřiny ve výši 4 384,15 Kč, smluvní pokuty ve výši 9600 Kč a smluvní pokuty ve výši 100 Kč, a dále zákonného úroku z prodlení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Dne 16. 7. 2024 žalovaná přistoupila k pojistné smlouvě uzavřené dne 31. 5. 2016 mezi společností , právnická osoba, . a , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a to podáním přihlášky k , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 15. 9. 2024. Žalovaná se v přihlášce zavázala platit každý měsíc pojištění ve výši 220 Kč. Dále žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se zavázala žalobkyni platit za dodávky elektřiny. Za zúčtovací období od 30. 7. 2024 do 23. 10. 2024 žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, vznikl jí tak vůči žalobkyni dluh ve výši 4 384,15 Kč sestávající z neuhrazené platby za dodávku elektřiny a smluvní pokuty ve výši 100 Kč. Pro případ porušení platební povinnosti ze smlouvy se žalovaná zároveň zavázala uhradit žalobkyni pokutu ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc následující po předčasném ukončení smlouvy, přičemž smlouva byla uzavřena na 15 měsíců, od 30. 7. 2024, žalobkyně dodávku elektřiny ukončila dne 23. 10. 2024. Žalobkyně proto požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý z celkem 12 měsíců, kdy ze smlouvy nebylo plněno, tj. částku 9 600 Kč. Žalovaná uvedené nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2025.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Vztah mezi účastníky se řídí obecnou úpravou § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a v části týkající se dodávky elektřiny též § 50 odst. 2 zákona č. 458/200 Sb., energetického zákona. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vzniká zákazníkovi povinnost hradit dodavateli cenu za dodanou elektřinu a související služby, z pojistného vztahu pak povinnost hradit pojistné. Nesplní-li dlužník peněžitý dluh řádně a včas, je v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., přičemž věřitel se může domáhat splnění dluhu dle § 1969 o. z., jakož i požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Věřitel je rovněž oprávněn požadovat smluvní pokutu, a to bez ohledu na vznik škody podle § 2048 o. z., přičemž zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit i utvrzený dluh dle § 2049 o. z. Žalobkyni předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě, totiž že žalovaná žalobkyni pojistné ani platbu za dodávku elektřiny neuhradila. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost dlužnou částku spolu se smluvními pokutami a zákonným úrokem z prodlení žalobkyni zaplatit (výrok ad I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 188 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 304,15 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za podání návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 850 Kč za podání, jímž byl vysloven souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 800 Kč ve výši 588 Kč (výrok ad II).