18 C 9/2026-97 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut na jeho účet uvedený ve smlouvě úvěru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal jemu poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 71,04% splácet formou 48mi měsíčních splátek á , částka, splatných vždy k 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalobce dále uvedl, že před uzavřením smlouvy prověřoval úvěryschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod.). Žalovaný úvěr řádně neplatil, když uhradil žalobci pouze 4 splátky á , částka, , a to dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vzniklo žalobci právo na zesplatnění úvěru a rovněž právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši , částka, (podle smlouvy vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30ti dnů). V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši , částka, byl žalovaný povinen zaplatit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byla mu poskytnuta lhůta v délce 30ti dnů. Žalobce se tak vůči žalovanému domáhá úhrady celkové částky ve výši , částka, sestávající z nové dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , dále úhrady smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to počínaje dne , datum, v celkové výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku z prodlení a úhrady nákladů řízení.Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, doručení měl vykázáno a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud vyzval žalobce, aby doplnil svůj návrh a doplnil skutková tvrzení tak, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným byla ze strany žalobce jako věřitele posuzována s odbornou péčí úvěryschopnost žalovaného a k tomuto doložil důkazy. Na výzvu soudu reagoval žalobce podáním ze dne , datum, tak, že uvedl, že prověřoval žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících, na základě výpisu z databáze NRKI a SOLUS, dále provedl hodnocení klienta a prohlášení dlužníka, když zjistil, že celkový příjem žalovaného je ve výši , částka, , náklady žalovaného jsou ve výši , částka, a volné zdroje ke splácení jsou pak ve výši , částka, . Dále uvedl, že žalovaný nebyl v době podání žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Rovněž uvedl, že sám žalovaný sdělil žalobci relevantní údaje pro poskytnutí úvěru, když žalobci poskytl kromě jiného i výplatní pásky za měsíc říjen 2023 a došlo k ověření bankovního účtu dokládajícího, že žalovaný je majitelem tohoto účtu, na který měl být úvěr vyplacen.Soud v průběhu řízení provedl důkaz smlouvou o úvěru č. , hodnota, , dodatkem ke smlouvě, předžalobní výzvou, podacím archem.Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žežalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný spolu se sjednaným úrokem zavázal žalobci vrátit formou 48mi měsíčních splátek á , částka, . Smlouva byla uzavřena na žádost žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím e-mailové komunikace, když žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje, když technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu je uveden v příloze žaloby. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě (citovaná smlouva, dodatek č. 1 k návrhu o smlouvě)před podáním žaloby žalobce žalovaného upomenul o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně (předžalobní výzva, podací arch).Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody, pro které soud neprovedl další žalobcem navrhované důkazy, budou uvedeny dále.Dle ust. § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů.Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ust. § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle ust. § 588 věta prvá o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek.Dle ust. § 2291 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o.z., na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které byly žalovanému zaslány na jeho účet specifikovaný ve smlouvě a které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky dle sjednaných smluvních podmínek.Soud se v dané věci zabýval nejprve otázkou, zda žalobce jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti a s odbornou péčí náležitě zjistil schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr dle sjednaných smluvních podmínek.Při řešení této otázky je třeba zdůraznit, že povinnost posouzení úvěryschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samotných, neboť odborné posouzení úvěryschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří týmž spotřebitelům poskytly úvěry či jiné služby již dříve (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak má být spotřebiteli poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou „důvodné pochy