Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení s odůvodněním právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout neúčelový úvěr , částka, a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky ve výši 11,9% p.a. z vyčerpané jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému dne , datum, dopis, kde žalovaného informoval, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce , částka, , přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny a pak kapitalizované úroky ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka2. Žalovaný zůstal zcela pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř., žalovaný na výzvu k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. usnesením nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu na úvěr , částka, s úrokem 11, 9% p.a., s uvedením přesných splátek, když smlouva byla podepsána s regulérním elektronickým podpisem, když žalovaný se dostal do prodlení takže ke dni , datum, dluží , částka, na jistině, na poplatcích , částka, , a na úrocích 5 890, , částka, a , částka, (což má soud prokázané výpisem z bilance úvěrové smlouvy z oboustranně podepsanou smlouvou elektronickým podpisem). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě úvěru dne , datum, , neboť jak mu současně oznámil, v důsledku postoupení pohledávky se stal jeho věřitelem6. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba není důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:7. Soud se zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ ).8. Žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatného úvěru, a to podle smlouvy (§ 2395 OZ). Žalobce se tedy zachoval dle smlouvy, kdy poté, co mu úvěr není ani ke dni rozhodnutí soudu vrácen, tak požaduje zaplacení podanou žalobou vč. úroků a úroků z prodlení. Protože věřitel – právní předchůdce žalobce své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně splnil, ale žalovaný nikoliv, tak žalovaný žalobci také dluží, dosud nesplacený úvěr vč. úroků, ve výši jak se účastníci dohodli, že jí vrátí (§ 2395 OZ a § 1970 OZ). V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný.9. Z těchto důvodů soudu nezbylo než rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci (ve větší částí žalovaného nároku) soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 808 a odměnu advokáta (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), která při níže uvedených úkonech (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby, a poloviční úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) - jednoduchá výzva k plnění za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. dle vyhl. č. 177/1996 Sb., OS v Lounech sp.zn. , spisová značka, , s režijními paušály za každý úkon právní služby po , částka, , protože § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby - takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál, a to vše s 21% DPH), což je , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora