9 C 307/2020-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], přičemž na fakturu [číslo] znějící na částku ve výši [částka], vystavenou žalobkyní téhož dne za poskytnuté ošetření a pobyt na záchytné stanici, splatnou dne [datum], žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Žalovaný shora uvedený dluh dne [datum] písemně uznal co do důvodu i výše. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum], žalovaný však na dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla spolu s usnesením, obsahujícím výzvu k vyjádření se k žalobě a výzvu ke sdělení, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, ze dne 25. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dne [datum]. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. žalovaný nevyjádřil a žalobkyně souhlasila již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je příspěvkovou organizací, zřízenou Hlavním městem Prahou za účelem poskytování zdravotnické péče a zajišťování činností s tím souvisejících, a tedy i provozování záchytné služby. Dne [datum] bylo žalovanému poskytnuto ošetření v protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo]. Při propuštění téhož dne byla žalovanému vystavena faktura [číslo] znějící na částku ve výši [částka] se splatností dne [datum] (fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], splatnou dne [datum]). Žalovaný tento dluh vůči žalobkyni dne [datum] písemně co do důvodu i výše uznal a zároveň prohlásil, že jej v celém rozsahu žalobkyni uhradí do 30 dnů od podpisu této listiny, a to na účet žalobkyně, v hotovosti na pokladně žalobkyně nebo poštovní poukázkou (uznáním dluhu ze dne [datum]) Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku s datem podání [datum]). 5. Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Všechny shora uvedené důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu navzájem logický celek. Soud vycházel při zjišťování skutkového stavu pouze z tvrzení žalobkyně a z důkazů žalobkyní předložených, když žalovaný ani přes výzvu soudu žádná skutková tvrzení neuvedl a žádné důkazy neoznačil ani nepředložil. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ust. § 13 a následujících zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a ust. § 20 a § 21 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči, která není hrazena ze zákonného zdravotního pojištění, a proto žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku, kterou na tuto péči vynaložila (§ 24 zák. č. 65/2017 Sb.). Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, tedy ke dni [datum], je v prodlení s plněním peněžního dluhu, a žalobkyně má tak právo požadovat po žalovaném vedle tohoto plnění také úroky z prodlení dle § 513, § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když z důvodu shora uvedených je zřejmé, že žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po splatnosti předmětné faktury. Výše úroku z prodlení pak byla přisouzena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Náklady řízení právního zastoupení včetně soudního poplatku činí tedy [částka]. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.