10 C 74/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 1. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předmětná pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], jako původního věřitele, byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], na základě [anonymizováno] o postoupení pohledávek. Přičemž aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze [anonymizováno] o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem, a žalobkyní, jako novým věřitelem a postupníkem. Žalobkyně požadovala žalovanou částku z [anonymizováno] nároku na vydání [anonymizována dvě slova] na straně žalovaného, a to vzhledem ke skutečnosti, že mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobkyně uzavřenou smlouvu není schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 15. 7. 2016 částku ve výši 9 600 Kč prostřednictvím platby z [anonymizováno] účtu původního věřitele na [anonymizováno] účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a žalobkyně tak po žalovaném požaduje vydat to, oč se obohatil. Žalovaný doposud žalobkyni neuhradil ničeho, přičemž na předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne 18. 11. 2019 jakkoliv nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 29. 8. 2022, č. j. [číslo jednací], doručené mu fikcí do datové schránky dne 10. 9. 2022 svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 15. 7. 2016 byla z [anonymizována dvě slova] původního věřitele provedena bezhotovostní platba ve výši 9 600 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], pod [anonymizována dvě slova] [číslo] s poznámkou k [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [číslo] z [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba]), přičemž předmětná platba byla připsána na bankovní účet žalovaného dne 18. 7. 2016 ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno], organizační složky, ze dne 30. 6. 2022 + [anonymizováno] o provedení transakce dne 18. 7. 2016). Předmětná pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem, společností [právnická osoba], postoupena ke dni 31. 7. 2017 na [právnická osoba] vries [právnická osoba] (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31. 7. 2017 včetně přílohy). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem [právnická osoba] vries [právnická osoba] ([anonymizováno] o postoupení pohledávky). Následně byla předmětná pohledávka za žalovaným [právnická osoba] vries [právnická osoba] postoupena ke dni 14. 8. 2018 na žalobkyni ([anonymizováno] o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2018). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem [právnická osoba] vries [právnická osoba] ([anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2019). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně vyzvala [anonymizováno] výzvou ze dne 26. 9. 2018 a předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2019 žalovaného k úhradě dlužné částky ([anonymizováno] k úhradě před podáním žaloby ze dne 26. 9. 2018 + podací lístek; [anonymizováno] k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019 + podací lístek). 5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Původní věřitel a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] [anonymizováno] převodem bez právního důvodu zaslal žalovanému na [anonymizováno] žalovaného dne 15. 7. 2016 částku ve výši 9 600 Kč, čímž došlo na straně žalovaného k [anonymizována dvě slova] a žalobkyně má tak právo na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil (§ [číslo], § 2993 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. z.“ /). Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě stanovené předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2019 nevrátil (§ 1958 odst. 2 o. z.), neboť žalobkyni neuhradil ničeho. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své povinnosti vyplývající z titulu bezdůvodného obohacení dostál řádně a včas. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z. 7. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky či její části netvrdil. 8. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost žalobkyni zaplatit dlužnou částku ve výši 9 600 Kč (§ 2991 a § 2993 o. z.). Pro stanovení výše úroků z prodlení je rozhodující den, kdy se dlužník dostal do prodlení. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 a § 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky úroky z prodlení, jejichž výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2. o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu nedoložitelnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše bezdůvodně poskytnuté částky, výše dlužné částky a termínu splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem v řádově desítkách obdobných případů u zdejšího soudu, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky a žalobkyně z důvodu nedoložitelnosti této smlouvy nárokuje po žalovaném vrácení poskytnutých finančních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. 12. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 9 600 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %