14 C 116/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 005 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 29. 3. 2021 za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu [anonymizována dvě slova], dle níž žalované vyplatila na účet částku 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tyto splátky však nehradila a ke dni 1. 7. 2021 došlo k zesplatnění [anonymizováno] Žalovaná částka se skládá z jistiny 5 000 Kč a smluvní pokuty dle čl. VI. smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč za dobu od 2. 7. 2021 do 18. 1. 2022 ve výši celkem 1 005 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná ač řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila, ani včas nepožádala o jeho odročení, žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, soud proto jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně soudu předložila smlouvu [anonymizována tři slova] s označením žalobkyně jako věřitele a žalované jako klienta, uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované [anonymizováno] s možností opakovaného čerpání ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tento [anonymizováno] splatit vždy k 29. dni v měsíci. Smlouva není opatřena podpisem žalované. V čl. 6 bylo sjednáno, že pokud klient nezaplatí jakoukoliv ze splátek úroku v den splatnosti či neuhradí úvěr v termínu splatnosti, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž platbou je klient v prodlení (smlouvou). Dne 29. 3. 2021 poukázala žalobkyně částku 5 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (potvrzením o provedené platbě, oznámením o schválení žádosti o půjčku). 5. Pokud jde o ověření úvěryschopnosti žalované, pak žalobkyně doložila výpis z interního systému, z něhož není zřejmé, v jakých databázích žalobkyně žalovanou lustrovala a s jakým výsledkem. Dále žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2021 a od 1. 2. 2021 do 28. 2. 2021, kdy tento je veden na jméno žalované a jsou zde evidovány příjmy za leden 2021 ve výši 71 892 Kč a výdaje 73 335,41 Kč, přičemž značnou část obratu představují čerpání a úhrady tzv. krátkodobých půjček, kdy jména poskytovatelů těchto půjček jsou notoricky známá, např. [anonymizována tři slova], takto jen za leden 2021 žalovaná čerpala krátkodobé půjčky ve výši 18 550 Kč (výpisem z účtu) 6. Dopisem ze dne 1. 7. 2021 žalobkyně oznámila žalované, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek došlo k zesplatnění zápůjčky a žalovaná má uhradit částku 12 951,25 Kč, a to do 5 dnů od doručení (oznámením [anonymizována tři slova]). K odeslání dopisu žalobkyně předložila výpis z interní databáze, ten však odeslání žalované nijak neprokazuje (výpisem z databáze žalobkyně – potvrzení o odeslání). 7. Dne 4. 11. 2021 žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu s výzvou k úhradě částku celkem 5 764,38 Kč do 7 dnů od odeslání (předžalobní výzvou, podacím archem). 8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaná jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z.) byla uzavřena [anonymizováno] smlouva [anonymizována dvě slova] dle § 2395 a násl. o. z., [anonymizováno] žalovaná vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel, na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované [anonymizováno], aniž by před jeho poskytnutím relevantním způsobem zkoumala schopnost žalované [anonymizována dvě slova] splácet. 9. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele [anonymizována dvě slova] splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 10. Byť § 87 odst. 1 zákona o [anonymizována dvě slova] upravuje pro případ porušení povinnosti věřitele upravené v § 86 toliko relativní neplatnost smlouvy o [anonymizována dvě slova], dle aktuální judikatury [název soudu] mají obecné soudy poskytovatele [anonymizováno] vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj [anonymizováno] splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. [anonymizováno] smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. [ústavní nález]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření [anonymizováno] smlouvy může vést k posouzení [anonymizováno] smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání [anonymizováno] zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. K tomu nutno dodat, že uvedené závěry byly promítnuty do nového znění uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o [anonymizována dvě slova] s účinností od 29. 5. 2022. 11. V tomto konkrétním případě žalobkyně ani přes výzvu soudu ze dne 22. 4. 2022 dostatečným způsobem nedoložila, že před uzavřením smlouvy s vynaložením odborné péče zkoumala schopnost žalované [anonymizováno] splácet. Soud neshledal dostatečným výpis z interního systému žalobkyně, neboť z něj není zřejmé, jaké konkrétní kroky žalobkyně v rámci zkoumání [anonymizováno] žalované činila a s jakým výsledkem, v žalobě k tomu žalobkyně netvrdí ničeho. Vůbec se pak žalobkyně nezabývala příjmy a výdaji žalované. Přitom z výpisu z účtu žalované za dobu leden až únor 2021, tedy dobu bezprostředně předcházející poskytnutí [anonymizováno], je zcela zřejmé, že žalovaná v té době čerpala velké množství krátkodobých půjček a dostává se do dluhové pasti, tedy jsou namístě pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý [anonymizováno] splatit. Pokud přes uvedené [anonymizováno] žalované poskytla, je smlouva [anonymizována dvě slova] neplatná. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán, čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. usnesení [název soudu] z 27. 10. 2020, sp. zn. [ústavní nález] a rozhodnutí [název soudu] z 24. 3. 2010, sp. zn. [spisová značka]). Je-li pak neplatná smlouva, tak včetně všech ujednání o úrocích a případných dalších poplatcích. 12. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy [anonymizována dvě slova] poskytla žalované částku 5 000 Kč, plnila tak z neplatné smlouvy a vzniklo jí dle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnila. Bezdůvodné obohacení na straně žalované činí částku 5 000 Kč, když v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná žalobkyni něčeho uhradila. Dle výše uvedeného tak soud žalobě co do částky 5 000 Kč vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., do prodlení se přitom žalovaná dostala první výzvou k peněžitému plnění, tj. předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2021, odeslanou žalované dne 4. 11. 2021, splatnost nastala uplynutím 7 denní lhůty od odeslání v této výzvě stanovené, tj. dne, dne 11. 11. 2021, žalovaná se tak ode dne 12. 11. 2021 ocitla v prodlení. 13. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou výrokem II. zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 749 Kč, přičemž tato částka představuje 66,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,26 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,74 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 005 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realiz