14 C 53/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 868 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 23. 4. 2016 uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvou [anonymizována dvě slova] [číslo] dle níž mu byla poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 20,98 % ročně kapitalizovaného částkou 910 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč, tj. celkem částku 15 910 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 376 Kč počínaje 30. 4. 2016 a s poslední splátkou splatnou dne 18. 2. 2017. Žalovaný však uhradil pouze částku 2 300 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok ve výši 910 Kč, na poplatek za administrativní činnost co do částky 891,38 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek co do částky 459,14 Kč, na poplatek za životní pojištění co do částky 39,48 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 10 000 Kč, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaného částkou 8 316,24 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaného částkou 3 190,93 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, soud proto jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: [anonymizováno] 23. 4. 2016 došlo byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným podepsána smlouva označená jako„ smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo]“, kterou se [právnická osoba] [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně kapitalizovaný částkou 910 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč a úplatu za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 258 Kč, tj. celkem částku 16 168 Kč, to ve 43 týdenních splátkách po 376 Kč, splatných v hotovosti, s první splátkou splatnou 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy (smlouvou [anonymizována dvě slova] [číslo]). Zároveň byl žalovaný zařazen do pojistného programu, kdy mu takto bylo sjednáno pojištění pro případ smrti či invalidity (zařazením zákazníka do pojistného programu). 5. V kartě zákazníka jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, a dále z této karty soud zjistil, že je zde zaškrtnuto, že žalovaný má učňovské vzdělání, je ženatý a s manželkou bydlí ve společné domácnosti a to v nájmu v rodinném domě [adresa] v obci [obec], s náklady na bydlení 1 500 Kč měsíčně a dalšími výdaji na bydlení ve výši 4 500 Kč měsíčně, dále je zde uvedeno, že žalovaný je od 1/ 2016 nezaměstnaný s příjmem ze sociálních dávek (blíže nespecifikovaných) ve výši 10 226 Kč měsíčně (kartou zákazníka). 6. Dne 15. 1. 2021 uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se [právnická osoba] [anonymizováno] zavázala postoupit na žalobkyni soubor pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru, uvedených v seznamu pohledávek, mezi nimi pohledávku za žalovaným identifikovanou označením žalovaného a číslem smlouvy (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek). 7. Dopisem ze dne 12. 2. 2021, podaným k poštovní přepravě dne 15. 2. 2021, [právnická osoba] [anonymizováno] informovala žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě celkem částky 13 868 Kč ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu (oznámením o postoupení pohledávky, podacím archem). 8. Před podáním žaloby žalobkyně dne 14. 5. 2021 zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou, podacím archem). 9. Pokud je o závěr o skutkovém stavu, pak soud odkazuje na skutková zjištění výše, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. <i>10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>12. Podle § 420 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2).</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 21. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: [anonymizováno] legitimace žalobkyně vychází z § 1879 a násl. o. z., kdy se žalobkyně stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným, o změně v osobě věřitele byl žalovaný řádně informován. Mezi žalobkyní (její předchůdkyní, dále však pro zjednodušení označována jako žalobkyně) a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z.) byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., Jelikož žalovaný vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel, na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, aniž by před jeho poskytnutím relevantním způsobem zkoumala schopnost žalovaného daný úvěr splácet. 22. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spot