16 C 29/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 11. 2021 domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 16 640 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 8. 10. 2005 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou. Na základě smlouvy poskytl [anonymizováno] žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná dlužnou částku nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou tak byla postoupena na žalobkyni dne 5. 1. 2021. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. V řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav: [anonymizováno] coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovanou dne 10. 10. 2005 Smlouvu [anonymizována dvě slova]. Na základě této smlouvy poskytl provident žalované 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 6 640 Kč. Celkovou dlužnou částku 16 640 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 52 týdenních hotovostních splátkách po 320 Kč, a to nejpozději do 7. 10. 2006 (smlouvou [anonymizována dvě slova] [číslo]). Žalovaná neuhradila po uzavření smlouvy ničeho. Provident dne 18. 12. 2020 uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 s dokladem o odeslání, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020). Žalobkyně zaslala žalované dne 12. 11. 2021 předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 11. 2021 s dokladem o odeslání). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (o. z.), v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 657 o. z. se smlouvou [anonymizována dvě slova] přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o. z. Při [anonymizováno] peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 39 odst. 1 o. z. je neplatným je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. [anonymizováno] a žalovaná uzavřely smlouvu [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 657 o. z., na základě které [anonymizováno] poskytl žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 6 640 Kč. Celkovou dlužnou částku 16 640Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná vystupovala ve smyslu § 52 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 11. Povinností poskytovatele půjčky je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 199,4 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v roce 2005 činila 15 %. Ve smlouvě byla tedy více než 10 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 39 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu [název soudu], podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli deseti a více násobkem. 12. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou [anonymizováno] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny, tj. 10 000 Kč. 13. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Provident vyzýval žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalované dne 11. 1. 2021, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 26. 1. 2021. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 454,90 Kč, přičemž tato částka představuje 20,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 640 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.