5 C 43/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 12. 2. 2022, domáhala po žalovaném vyklizení bytu. V žalobě tvrdila, že je vlastníkem nemovité věci – garáže bez č.p./č.e. na pozemku č. parc. [číslo], k.ú. [část obce], obec Praha, zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl. ml. [část Prahy] (dále jen garáž) a že dne 30. 1. 2019 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu garáže s tím, že nájemné bylo sjednáno ve výši 3 000 Kč měsíčně, se splatností vždy k 25. dni kalendářního měsíce, předcházejícího měsíci, za nějž je nájemné hrazeno. Žalovaný neplnil řádně a včas, když od září 2019 včetně přestal hradit nájemné a vznikl mu vůči žalobkyni dluh na nájemném ve výši 87 000 Kč, a to za období od 26. 9. 2019 do 26. 1. 2022, tj. 29 měsíců. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužného nájemného, avšak dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Žalobkyně vypověděla nájem z důvodu neplacení nájemného dopisem ze dne 10. 11. 2021 a následně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k předání vyklizené garáže, avšak žalovaný předmětnou garáž nevyklidil a na žádné výzvy žalobkyně k zaplacení dlužné částky ani vyklizení nereagoval. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státní občan Slovenska s bydlištěm na území České republiky. Pravomoc soudu je dána čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovému stavu: 6. Žalobkyně je vlastníkem nemovité věci – garáže bez č.p./č.e. na pozemku č. parc. [číslo], k.ú. [část obce], obec Praha, zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl. ml. [část Prahy] (prokázáno internetovým výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 30. 1. 2019 smlouvu o nájmu garáže s tím, že nájemné bylo sjednáno ve výši 3 000 Kč měsíčně, se splatností vždy k 25. dni kalendářního měsíce, předcházejícího měsíci, za nějž je nájemné hrazeno (prokázáno smlouvou o nájmu ze dne 30. 1. 2019). Žalovaný neplnil řádně a včas, když od září 2019 včetně přestal hradit nájemné a vznikl mu vůči žalobkyni dluh na nájemném ve výši 87 000 Kč, a to za období od 26. 9. 2019 do 26. 1. 2022, tj. 29 měsíců. Žalobkyně zaslala žalovanému výpověď z nájmu garáže bez č.p./č.e. na pozemku č. parc. [číslo], k.ú. [část obce], obec Praha a výzvu k úhradě dlužného nájemného před podáním žaloby, avšak žalovaný předmětnou garáž nevyklidil, na žádné výzvy žalobkyně nereagoval a zůstal nečinný (prokázáno výpovědí z nájmu garáže ze dne 10. 11. 2021 vč. podacího lístku; předžalobní výzvou vč. podacího lístku). 7. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: 8. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Dle § 2205 o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. 10. Dle § 2206 odst. 1 o.z. pronajímatel odevzdá nájemci věc v ujednané době, jinak v den následující poté, co jej o to nájemce požádá. Dle odst. 2 cit. ust. pronajímatel odevzdá nájemci věc se vším, co je třeba k řádnému užívání věci. 11. Dle § 2213 o.z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 12. Dle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Dle odst. 2 cit. ust. při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání. 13. Dle § 2229 o.z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba. 14. Žalobkyně má dle § 1042 o. z. jako výlučný vlastník nemovitosti právo nakládat s nemovitostí dle svého uvážení a její vlastnické právo požívá právní ochrany. 15. V současné době ale žalovaný zasahuje do vlastnického práva žalobkyně a ruší jej. Žalovaný užíval předmětné nemovitosti z titulu souhlasu žalobkyně jako výlučné vlastnice s užíváním žalovaného. Žalobkyně ale odvolala svůj souhlas výpovědí z nájmu vůči žalovanému. Žalovanému tak pro užívání předmětných nemovitostí nesvědčí žádný právní titul. Soud proto žalobě o vyklizení žalovaného z předmětné nemovitosti vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 0 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; žaloba; předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 17. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.