5 C 306/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 26. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se jedná o pohledávku za žalovanou vzniklou na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 22. 3. 2007 mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka v částce 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem v částce 13 920 Kč. Žalovaná však z celkové částky 33 920 Kč uhradila pouze částku 8 980 Kč a zbylou částku 24 940 Kč již neuhradila. Tato pohledávka byla proto postoupena na [právnická osoba] S. á. r. l. a poté na žalobkyni. 2. Obvodní soud pro Prahu 8 vyslovil usnesením ze dne 31. 5. 2023, [číslo jednací] svou místní nepříslušnost, pročež byla věc po právní moci daného usnesení postoupena zdejšímu soudu coby soudu místně příslušnému. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Maltské republiky, žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 7. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (dále jen„ Provident“) byla dne 22. 3. 2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Provident se zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku (spolu se souhrnným poplatkem v částce 13 920 Kč) splatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Dle smluvních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, činila roční procentní sazba nákladů (RPSN) 206,8 % (Smlouva; Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). 8. [právnická osoba] S. á. r. l. (dále jen právní předchůdce žalobkyně) byla dne 19. 6. 2015 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Přílohou [číslo] této smlouvy pak byl seznam postoupených pohledávek. Dle tohoto seznamu byla právnímu předchůdci žalobkyně postoupena pohledávka za žalovanou v částce 24 940 Kč. Současně je zřejmé, že se jednalo o pohledávku vzniklou na základě Smlouvy. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována. Pohledávka byla postoupena ke dni 25. 6. 2015 (Smlouva o postoupení pohledávek; Seznam postoupených pohledávek; Oznámení Providentu o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 vč. podacího archu ze dne 17. 7. 2015). 9. Právní předchůdce žalobkyně poté pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována (Oznámení právního předchůdce žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 vč. podacího archu ze dne 13. 9. 2018). 10. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (Předžalobní výzva ze dne 26. 4. 2023 vč. podacího archu ze dne 27. 4. 2023). 11. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 12. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). 13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. obč. zák„ Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ 14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák.„ Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.“ 15. Podle § 121 odst. 3 obč. zák.„ Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ 16. Podle § 39 obč. zák.„ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“ 17. Podle § 3 odst. 1 obč. zák.„ Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“ 18. Podle § 451 odst. 1 obč. zák.„ Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ 19. Podle § 451 odst. 2 obč. zák.„ Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“ 20. Podle § 457 obč. zák.„ Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“ 21. Podle ust. § 570 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.)„ Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ 22. Podle ust. § 573 o.z.„ Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ 23. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z.„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ 24. Soud v prvé řadě konstatuje, že v řízení bylo prokázáno že Provident půjčil žalované částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem v částce 13 920 Kč O tomto poplatku sama žalobkyně uvádí, že„ jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků“ a dále, že„ souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky“. Jelikož se žalovaná podle uzavřené smlouvy zavázala vrátit Providentu celkem částku 33 920 Kč, zavázala se ve skutečnosti vrátit částku 20 000 Kč spolu s úrokem ve výši 69,6 %. Takovýto úrok shledal soud jako nepřiměřený, a proto v rozporu s dobrými mravy; Smlouva je proto neplatná ve smyslu § 39 obč. zák. Tento závěr je ostatně podpořen také příslušnou judikaturou Nejvyššího soudu, která výslovně uvádí, že„ nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ (Rozsudek ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. [spisová značka]). Shledal-li soud Smlouvu neplatnou, pak včetně všech ujednání týkajících se poplatků apod. Soud proto s odkazem na § 451 a § 457 obč. zák. přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 11 020 Kč, jelikož žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 20 000 Kč, která jí byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné Smlouvy, a podle tvrzení žalobkyně, které bylo obsaženo již v žalobě, byla žalovanou dosud uhrazena částka 8 980 Kč. 25. Pro neplatnost Smlouvy, pak soud žalobu zamítl co do částky 8 980 Kč, a to s odkazem na shora uvedené v odstavci 24. 26. V řízení bylo dále prokázáno, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení, když počátek prodlení byl stanoven nikoliv podle smlouvy, která byla shledána za neplatnou, ale až na základě prokazatelné výzvy k úhradě, za kterou soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne [číslo], které bylo žalované odesíláno dne 17.7.2015. V souladu s ust. § 573 o.z. je pak považován za den doručení výzvy k plnění 20.7.2015, den následující měla žalovaná plnit a to v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o.z., a jelikož se tak nestalo, je žalovaná dnem 21.7.2015 v prodlení a od tohoto dne tak byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení pak byla stanovená v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,05% ročně, když výše úroků z prodlení je konstantní a po celou dobu prodlení dlužníka neměnná. V této souvislosti proto soud nad rámec uvedené výše úroku z prodlení, žalobu rovněž zamítnul. 27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 229,70 Kč, přičemž tato částka představuje 10,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,1 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve