5 C 346/2020-203 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 8.10.2020 domáhal zaplacení předmětné částky s tím, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek a osobou oprávněnou vykonávat správu domu [adresa] v [ulice] ul., kde jsou žalovaní vlastníky jednotky [číslo], [číslo], [číslo] a předmětná částka představuje dluh na zálohách na služby na dluh na vyúčtování služeb k uvedeným jednotkám za rok 2019, 2020. Dále žalobce požadoval zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 2. V průběhu řízení žalobce učinil dne 20.12.2021 a 16.2.2023 podání, kterými byla žaloba změněna jak ohledně skutkových vylíčení žaloby, tak ohledně předmětné částky, když ke dni rozhodování ve věci samé byla předmětem řízení ohledně jednotky [číslo] částka 97 825 Kč s příslušenstvím jako nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019, 2020 a 2021, ohledně jednotky [číslo] částka 14 628 Kč s příslušenstvím jako nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019, 2020 a 2021 a ohledně jednotky [číslo] částka 14 628 Kč s příslušenstvím jako nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019, 2020 a 2021. Soud změnu a rozšíření žaloby připustil usnesením ze dne 8.3.2023. 3. V rozsahu zpětvzetí žaloby ohledně částky 5 293 Kč bylo řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 věta prvá a ust. § 96 odst. 3 věta prvá a odst. 4 o.s.ř. zastaveno ve výroku I. 4. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že namítli nesprávnost kapitalizovaného úroku z prodlení za zálohy na služby splatné v období listopad a prosinec 2019, neboť žalobce požadoval úrok z prodlení ze záloh až do 31.8.2020, avšak úrok z prodlení žalobci náležel pouze do 30.4.2020. 5. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaní jsou státními občany Gruzie. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť žalovaní byli s řízením obeznámeni a nenamítli nepříslušnost. Rozhodným právem je právo české dle nejužšího spojení dle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobce právnickou sobou, která provádí mj. správu domu [adresa] k.ú. [část obce], ve kterém jsou žalovaní vlastníky jednotek [číslo] (prokázáno evidenčními listy, rozsudkem zdejšího soudu [spisová značka]). Nedoplatek žalovaných z vyúčtování služeb u jednotky [číslo] za rok 2019 částku 12 429 Kč, za rok 2020 činí částku 104 260 Kč, za rok 2021 činí částku 97 825 Kč se splatností dne 31.5.2022 (prokázáno vyúčtováním služeb za rok 2019, 2020 a 2021). Nedoplatek žalovaných z vyúčtování služeb u jednotky [číslo] za rok 2020 činí částku 14 274 Kč, za rok 2021 činí částku 14 628 Kč (prokázáno vyúčtováním služeb za rok 2020 a 2021). Nedoplatek žalovaných z vyúčtování služeb u jednotky [číslo] za rok 2020 činí částku 14 274 Kč, za rok 2021 činí částku 14 628 Kč (prokázáno vyúčtováním služeb za rok 2020 a 2021). 7. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. 8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaní jsou vlastníky shora uvedených jednotek v domě, kde žalobce zajišťuje správu, provoz a opravy, přičemž žalovaní nesplnili povinnost hradit pravidelné měsíční platby spojené s užíváním jednotek vyplývající z členství v SVJ, na základě které měli žalovaní vůči žalobci povinnost hradit měsíční zálohy na služby spojené s jejich užíváním. Žalovaní své povinnosti vůči žalobci neplnili řádně a včas, jak vyplývá z vyúčtování služeb za rok 2019, 2020 a 2021. 9. Na základě provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 10. Dle § 7 odst. 1 shora citovaného zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zaúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 3 zákona finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 11. Dle ust. § 1180 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 12. Dle ust. § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 13. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl ohledně celkové částky 273 214,20 Kč představující dluh žalovaných za vyúčtování služeb jednotky [číslo] za rok 2019, 2020 a 2021, jednotky [číslo] za rok 2020 a 2021, jednotky [číslo] za rok 2020 a 2021, a to včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení jednotlivých dlužných částek představující dlužné částky záloh na služby spojené s užíváním jednotek do data splatnosti vyúčtování záloh, když v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce provedl vyúčtování záloh na služby řádně a vyúčtování bylo žalovaným doručeno a nastala jeho splatnost. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 17. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se rovněž domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ze záloh na služby za jednotku [číslo] splatných dne 20.11.2019 a 20.12.2019 ve výši 8 389 Kč, přičemž kapitalizovaný úrok požadoval do 31.8.2020, dále zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ze záloh na služby za jednotku [číslo] splatných dne 20.11.2019 a 20.12.2019 ve výši 1 333 Kč, přičemž kapitalizovaný úrok požadoval do 31.8.2020 a dále požadoval zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ze záloh na služby za jednotku [číslo] splatných dne 20.11.2019 a 20.12.2019 ve výši 1 333 Kč, přičemž kapitalizovaný úrok požadoval do 31.2.2020, a celkovou částku kapitalizovaného úroku z těchto částek žalobce vyčíslil částkou 1 632 Kč, byla žaloba ohledně částky 735,80 Kč zamítnuta, když kapitalizovaná částka úroku z prodlení ve výši 10% u každé z jednotlivých částek dlužných záloh činí do 30.4.2020 pouze částku 896,20 Kč. Žalobci nemohl být přiznán nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení až do 31.8.2020, a to s ohledem na ust. § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kdy není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zaúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Jelikož žalobce měl povinnost vyúčtovat zálohy splatné v r. 2019 do 30.4.2020, pak se může domáhat zaplacení úroku z prodlení ze záloh pouze do 30.4.2020, a nikoliv až do 31.8.2020, kdy nastala splatnost vyúčtování. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudn