Obvodní soud pro Prahu 10 47 C 146/2026-25 – Náklady řízení

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 496 Kč, sestávající z jistiny ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 496 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 954,86 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s původním věřitelem, společností , právnická osoba, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, splatný jednorázově dne , datum, , s úrokovou sazbou 0 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil a dostal se proto od , datum, do prodlení. Původní věřitel pohledávku postoupil společnosti , právnická osoba, , která ji následně dne , datum, postoupila žalobkyni. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný po postoupení pohledávky ničeho neuhradil; náklady za upomínky v celkové výši 100 Kč žalobou neuplatnila. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný vyzván také právním zástupcem žalobkyně formou předžalobní výzvy. Původní věřitel posuzoval před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného dotazy na úvěrové registry, nebankovní registr klientských informací a bankovní registr klientských informaci a na základě svých interních pravidel.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně svou žalobu v rozsahu částky ve výši 2 496 Kč odpovídající požadované smluvní pokutě zpět. Svůj návrh odůvodnila tím, že nedisponuje dokumenty k ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru.4. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), aniž nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili (žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu, žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu v určené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil).5. Soud proto nejprve rozhodl o dispozičním úkonu žalobkyně a ohledně částky 2 496 Kč řízení v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil, neboť žalobkyně vzala v tomto rozsahu žalobu zpět před prvním jednání ve věci (výrok I.).6. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení nevrácené jistiny ve výši 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 954,86 Kč.7. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:8. Žalovaný dne , datum, uzavřel s původním věřitelem, společností , právnická osoba, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , celková částka jistiny 16 000 Kč, datum splatnosti , datum, , RPSN 0 %, délka splatnosti 61 dnů; smlouva umožňovala prodloužení splatnosti na základě zaslání poplatku, čímž zároveň dochází ke změně některých obsahových náležitostí, např. u 1. prodloužení o 30 dní ke změně RPSN na 142,7 % (Smlouva o úvěru č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, S.R.O., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).9. Úvěr ve výši 16 000 Kč byl žalovanému poskytnut bezhotovostně dne , datum, pod VS , var. symbol, (Výpis z běžného účtu).10. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele jako postupitele na společnost , právnická osoba, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. příloh a společného prohlášení s výčtem postoupených pohledávek, oznámení postoupení pohledávky z , datum, ),11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. přílohy 1 – seznam postupovaných pohledávek oznámení postoupení pohledávky z , datum, )12. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění (výzva z , datum, vč. podacího archu z , datum, ).13. Soud neměl důvod pochybovat o žalobkyní předložených důkazech ani skutečnostech z nich zjištěných, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení žalobou uplatněné částky netvrdil.14. Z těchto skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:15. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl dne , datum, žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil, pohledávka byla postoupena na žalobkyni.16. Po právní stránce soud věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, stíhala žalobkyni jako věřitele povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předložených listinných důkazů žalobkyně však nevyplývá, na základě jakých podkladů byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána, a zda vůbec k takovému zkoumání došlo. Sama žalobkyně k dotazu soudu výslovně uvedla, že dokumenty k ověření úvěruschopnosti nedisponuje. Soud proto uzavřel, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že původní věřitel jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil svou povinnost dle § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. V důsledku toho je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení jistiny úvěru z titulu bezdůvodného obohacení, která je splatná v nové přiměřené době splatnosti (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. Protože žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, určil tuto lhůtu soud, a to v délce 30 dnů s přihlédnutím k tomu, aby byla lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok II).17. Co do požadavku na zaplacení smluvního úroku s ohledem na výše uvedený závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a speciality zákona o spotřebitelském úvěru ve vztahu k právní úpravě bezdůvodného obohacení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok III).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobkyně svým zpětvzetím žaloby procesně zavinila zastavení řízení v rozsahu 2 496 Kč (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.), co do částky 16 000 Kč (86,5 %) byla úspěšná, procesní úspěch žalobkyně tak činí 73 %. Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 496 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Při reflektovaném částečném procesním neúspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů toliko částku 1 679 Kč (73 % z 2 300 Kč) (výrok IV.).19. Ačkoliv žalobkyně požadovala ve své žalobě plnou náhradu nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalované a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových