9 C 220/2019-123 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 10. 6. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 50 635 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 15 855,28 Kč. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Rovněž bylo ověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku a ani neměla u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a že zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 151,62 % ročně (vyjádřeno v efektivní úrokové míře) splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2018. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když byla v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění na svůj dluh uhradila pouze 3 splátky po 3 279 Kč (celkem 9 837 Kč). Dle bodu 6.1 smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů se splatností 10 dnů ode dne jejího vzniku. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s 4. a 5. splátkou. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s 4. a 5. splátkou dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč (tj. 2 x 200 Kč). K datu 22. 7. 2018 došlo v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 49 237,03 Kč. Žalovaná byla povinna tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, jinak žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě ode dne 24. 7. 2018 až do zaplacení. Podle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplacení částky 50 635 Kč představující novou jistinu úvěru (49 237 Kč), smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu vzniklých nákladů ve výši 400 Kč, dále částku 15 855,28 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky dlužné nové jistiny od 24. 7. 2018 do data vyhotovení žaloby (tj. 10. 6. 2019) a úrok ve výši 95,9 % p. a. (vyjádřeno v nominální úrokové sazbě) z částky 39 734,46 Kč představující zbývající dlužnou jistinu od 24. 7. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 188 870 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a z účasti na ústním jednání dne 30. 1. 2020 se omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve spojení s Oznámením o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru a s listinou PROHLÁŠENÍ KLIENTŮ bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 23. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované dne 24. 1. 2018 poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet žalobkyni úvěr formou měsíčních splátek po 3 279 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2018. Úroková sazby za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 151,62 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru, činila 157 392 Kč. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení se splácením úvěru.4. Z listiny nazvané , název, ze dne 24. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná měla před sjednáním smlouvy o úvěru pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 13 834 Kč, výdaje žalované byly tvořeny výdaji na dítě ve výši 2 000 Kč a výdaji na bydlení ve výši 1 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná neměla žádné jiné výdaje (například na záliby, dopravu a podobně). Dále bylo jako výdaj žalované uvedeno „životní minimum“ ve výši 3 410 Kč. Sama žalovaná ve formuláři , název, uvedla v kolonce prohlášení klienta o příjmech odpověď ANO na následující otázky: Očekáváte v blízké budoucnosti změny v příjmech a/nebo výdajích? Odpovězte ANO pokud plánujete nebo očekáváte v době splacení úvěru pokles příjmů svých nebo manžela/ky (partnera/ky) a/nebo nárůst výdajů na Vás, vyživované osoby, závazky nebo domácnost, a to jak Vás, tak případně Vašeho manžela/ky (partnera/ky). Odpovězte ANO také pokud: plánujete nebo očekáváte svůj nebo manželův/čin (partnerův/čin) odchod do důchodu či jiné relevantní události mající dopad do poklesu příjmů a/nebo nárůstu výdajů, a to jak Vás, tak případně Vašeho manžela/ky (partnera/ky) v době splacení úvěru (např. výpověď v zaměstnání, či jiného obdobného poměru, mateřství, rozvod, rozhodnutí soudu ukládající majetkové plnění apod.), nebo máte pochybnosti o dostatečnosti Vašich příjmů pro splácení úvěru, aniž by došlo k Vašemu nepřiměřenému strádání, nebo předlužení, nebo v případě, že máte sezónní příjmy a nemáte dostatečnou finanční rezervu pro překlenutí období poklesu sezónního příjmu, aniž by došlo k nepřiměřenému strádání nebo předlužení.5. Ze smlouvy ze dne 18. 10. 2017 ve spojení s výplatními páskami a „pohyby“ na účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 18. 10. 2017 se zaměstnavatelem , právnická osoba, pracovní smlouvu na dobu neurčitou a její průměrná čistá mzda v měsících listopad – prosinec 2018 činila 13 834 Kč.6. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 23. 1. 2018 nebyla učiněna žádná skutková zjištění, neboť žalobkyní doložený „výsledek pro hledání“ neobsahoval žádné relevantní informace.7. Z výstupu z databáze Nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyhodnocena „kódem příznaku: 14“, což podle připojené legendy znamená, že „klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti“.8. Dopisem ze dne 22. 5. 2019 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 23. 5. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky, přičemž tento dopis podala k přepravě právě dne 23. 5. 2019.9. Další důkazy soud neprováděl, neboť tyto byly nadbytečné s ohledem na níže popsaný závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy.10. Provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Mezi účastníky byla dne 23. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,62 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje únorem 2018. Žalovaná zaplatila (podle tvrzení žalobkyně) před podáním žaloby celkem 3 splátky po 3 279 Kč, tedy 9 837 Kč.11. Smlouvu o úvěru soud posuzoval jak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tak i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, provedla žalobkyně lustraci klienta týkající se případného insolvenčního řízení a výpis žalované v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Pokud z těchto lustrací vyplynulo, že žalovaná – podle tvrzení žalobkyně – neměla u žalobkyně smlouvu „ve stavu žalobního vymáhání“, pak ale tato skutečnost ničeho nevypovídá o tom, zda žalovaná event. neměla již nějaký neuhrazený úvěr, s jehož splácením byla v prodlení. Dle posledně uvedeného výpisu z nebankovního registru klientských informací byla žalovaná vyhodnocena „kódem příznaku: 14“, což podle připojené legendy znamená, že „klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti“. Žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy podepsala žalobkyní předpřipravené formulářové prohlášení klienta, v němž mimo jiné uvedla, že si je vědoma sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou „pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla , název, dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předloženém formuláři nazvaném , název, vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí 13 834 Kč, čemuž odpovídají žalobkyní předložené doklady vyžádané od žalované, tj. výplatní pásky včetně pracovní smlouvy, kte