9 C 72/2023-128 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 142 137,95 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. s odůvodněním, že dne 6. 11. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně uzavřela se žalovanou též smlouvu o úvěru č. [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 166 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to prostřednictvím informací sdělených žalovanou. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 2 944 Kč, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 10,9 % ročně. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když neuhradila splátku připadající na 17. 8. 2022. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru, a to ke dni 17. 10. 2022. Dlužná částka ze smlouvy o úvěru činí na jistině celkem 111 789,31 Kč. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 6. 2022 Dodatek č. 7 k rámcové smlouvě – smlouvu o úvěru č. [číslo], jejímž podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 29 938 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru II“). Dne 27. 6. 2022 byla částka 29 938 Kč vyplacena na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 587 Kč, které byly splatné vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 17,9 % ročně. Žalovaná však ode dne 17. 8. 2022 nehradila sjednané splátky řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, a to ke dni 17. 10. 2022. Dlužná částka na jistině ze smlouvy o úvěru II činí 29 644,64 Kč. Žalobkyně má dále nárok na částku 704 Kč, a to konkrétně na 600 Kč za náklady na upomínání žalované a částku 104 Kč, která představuje poplatek za pojištění dle smlouvy o úvěru II. Přesto, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověno. Ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. K ústnímu jednání konanému dne 13. 4. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, přestože byla řádně předvolána více než 10 dnů před jeho konáním. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z rámcové smlouvy ve spojení s dodatkem č. 2 k rámcové smlouvě, dodatkem č. 7 k rámcové smlouvě, přehledem párování mobilního zařízení, přehledem událostí v internetovém bankovnictví a mobilní aplikací – logovacích souborů a IP adres bylo zjištěno, že žalobkyně dne 6. 11. 2019 uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování bankovních služeb a zřízení běžného účtu č. [bankovní účet]. Součástí rámcové smlouvy byla též smlouva o úvěru č. [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 166 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 79 měsíčních splátkách po 2 944 Kč, které byly splatné vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 10,90 % ročně. Dne 9. 12. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou dodatek č. 2 k rámcové smlouvě, jehož předmětem bylo sjednání kontokorentního úvěru k běžnému účtu č. [bankovní účet], a to s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 18,90 % ročně. Dne 27. 6. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovanou dodatek č. 7 k rámcové smlouvě, jehož součástí byla smlouva o úvěru č. H01205012. Dodatek č. 7 k rámcové smlouvě byl uzavřen prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím mobilní aplikace, kde žalovaná zažádala o poskytnutí úvěru a zároveň zde odsouhlasila znění smlouvy o úvěru, čímž došlo k podpisu smlouvy. Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 29 938 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 97 měsíčních splátkách po 587 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 17,90 % ročně. Součástí úvěrové smlouvy bylo též ujednání o pojištění schopnosti splácet, za které se žalovaná zavázala platit poplatek ve výši 52 Kč měsíčně. 5. Z výpisu aplikačních dat bylo zjištěno, že žalovaná dne 30. 10. 2019 požádala o úvěr ve výši 166 000 Kč. Tato žádost byla schválena a úvěr byl poskytnut na základě smlouvy č. [číslo]. Dále žalovaná dne 27. 6. 2022 požádala o úvěr ve výši 29 000 Kč. Tato žádost byla schválena a úvěr byl poskytnut na základě smlouvy č. [číslo]. 6. Z úvěrových zpráv ve spojení s potvrzením o výši příjmu a záznamem interních dat bylo zjištěno, že žalovaná měla v době uzavření rámcové smlouvy dva existující kontrakty – konkrétně kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, který byl ke dni zpracování zprávy přečerpán o 266 Kč a dále kreditní kartu s úvěrovým rámcem 64 000 Kč, kde zůstatek jistiny činil 63 990 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná předložila k prokázání příjmu potvrzení o výši příjmů od zaměstnavatele [právnická osoba] k prokázání svých čistých měsíčních příjmů, z nichž vyplývá, že za poslední tři měsíce před vystavením potvrzení činily 24 056 Kč. Ze záznamu z interních dat pak vyplynulo, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru vycházela z toho, že výdaje domácnosti na bydlení činí 6 000 Kč měsíčně a výdaje na léky-jídlo-dopravu činí 2 000 Kč měsíčně. Je zde též uveden záznam, že příjmy ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o úvěru II měla žalovaná 5 existujících kontraktů, konkrétně dva osobní úvěry – jeden ve výši 20 000 Kč, kde byla žalovaná 253 dnů v prodlení se splácením a druhý ve výši 166 000 Kč dle smlouvy o úvěru uvedené shora, dále měla žalovaná sjednán kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, kde měla vyčerpanou částku 29 736 Kč a byla v prodlení se splácením 19 dnů a dvě kreditní karty s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, přičemž v obou případech byla v průběhu trvání smlouvy opakovaně v prodlení se splácením. Ze záznamu z interních dat pak vyplynulo, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru II vycházela z toho, že výdaje domácnosti na bydlení činí 9 000 Kč měsíčně, výdaje na léky-jídlo-dopravu činí 10 000 Kč a výdaje na splátky ostatních členů činí 5 000 Kč. Je zde též uveden záznam, že žalovaná je na mateřské dovolené, její příjem z peněžité pomoci v mateřství činí 18 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč. 7. Z výpisu z běžného účtu ze dne 19. 11. 2019 bylo zjištěno, že na bankovní účet vedený na jméno žalované byly dne 19. 11. 2019 převedeny finanční prostředky ve výši 166 000 Kč. Transakce je označena jako načerpání půjčky/půjčka 1. 8. Z výpisu z běžného účtu ze dne 27. 6. 2022 bylo zjištěno, že na bankovní účet vedený na jméno žalované byly dne 27. 6. 2022 převedeny finanční prostředky ve výši 29 938 Kč. Transakce je označena jako načerpání půjčky/půjčka 2. 9. Z výpisu z běžného účtu za období od 5. 9. 2022 do 30. 9. 2022 bylo zjištěno, že za toto období vznikl na bankovním účtu žalované záporný zůstatek ve výši 704 Kč, a to za dvě inkasované platby označené jako účelně vynaložené náklady vymáhání (2 x 300 Kč) a za dvě inkasované platby označené jako pojištění schopnosti splácet úvěr Půjčka 2 (2 x 52 Kč). 10. Z přehledu plateb ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná za dobu trvání úvěru uhradila celkem částku 95 227,78 Kč. 11. Z přehledu plateb ke smlouvě o úvěru II bylo zjištěno, že žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila celkem částku 587 Kč. 12. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to právě předžalobní výzvou ze dne 17. 10. 2022, která byla žalované odeslána dne 18. 10. 2022. V předžalobní výzvě stanovila žalobkyně žalované lhůtu k úhradě dluhu do 26. 10. 2022. 13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitel