9 C 96/2023-62 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 21 635 Kč s příslušenstvím tvořeným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 142,25 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 21 635 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení. Podání žaloby odůvodnila tím, že se žalovaným dne 20. 1. 2022 uzavřela úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy ověřila žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž z odborného posouzení vyplynulo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na bankovní účet, jehož číslo uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč, a to ve lhůtě 24 měsíců. Ve smlouvě byly dále sjednány poplatky za další volitelné služby. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 1 Kč. Dále již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a dluží žalobkyni celkem částku 21 635 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 14 999 Kč, poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 196 Kč, úrokem v celkové výši 2 205 Kč, poplatkem za„ korunový odklad“ ve výši 1 485 Kč, náklady vymáhání ve výši 660 Kč a smluvními pokutami v celkové výši 1 000 Kč. Ačkoli byl žalovaný upomínán, na svůj dluh již ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Podáním ze dne 11. 4. 2023 žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného, přičemž uvedla, že bonitu spotřebitele ověřuje prostřednictvím důsledného credit scoringu, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka spotřebitele. Žalobkyně též přihlíží ke klientským informacím jako jsou věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Dále před uzavřením smlouvy prověřila osobu žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. 4. K ústnímu jednání konanému dne 25. 4. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přestože byl řádně předvolán více než 10 dnů před jeho konáním. Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Ze smlouvy o úvěru ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu žalovaného a printscreenem ze systému žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru označenou ID žádosti [číslo] Smlouva byla uzavřena na dálku, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu [číslo] zaslaným mu žalobkyní na jeho telefonní číslo. K uzavření smlouvy došlo dne 20. 1. 2022. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo je uvedeno ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve 24 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla sjednána ve výši 1 467 Kč, dalších sedm splátek bylo sjednáno ve výši 1 508 Kč a dalších 15 splátek bylo sjednáno ve výši 773 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku 20 640 Kč. 6. Z úvěrové zprávy ve spojení s potvrzením o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy o úvěru dva další již existující kontrakty. Konkrétně osobní úvěr ve výši 100 000 Kč se splátkou 3 113 Kč měsíčně, s předpokládaným datem ukončení dne 15. 3. 2025, a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 7 000 Kč. V potvrzení o provedení ověření bonity klienta je jako příjem žalovaného uvedena částka 20 000 Kč a zdroj příjmu: zaměstnanec. Dále je zde obsažen výpočet [příjmení] [anonymizováno] a [příjmení] [anonymizováno]. Jsou zde též obsaženy poznámky o negativních odpovědích registrů CRIBIS, SOLUS, ISIR a NRKI k osobě žalovaného. 7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ve spojení s potvrzením o provedené platbě ze dne 20. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného (respektive na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl v žádosti) částku 15 000 Kč. 8. Z výpisu čerpání splátek a úhrad ve spojení s potvrzením o provedené platbě ze dne 20. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný na smlouvu uhradil celkem částku 1 Kč, a to dne 20. 1. 2022. 9. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 12. 6. 2022 ve spojení s podacím archem ze dne 14. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 6. 2022. 10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové a právní závěry. Mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného doplnila pouze obecným způsobem. Z jejích tvrzení tak není zřejmé, z jakých konkrétních příjmů a výdajů žalovaného při posouzení úvěruschopnosti vycházela. Z předložených listin bylo zjištěno, že jako příjem žalovaného zde byla uvedena částka 20 000 Kč a jako výdaj splátky jiným společnostem ve výši 0 Kč, dále zde k majetkové situaci žalovaného nebylo uvedeno ničeho. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že by skutečné měsíční příjmy a též skutečné měsíční výdaje žalovaného jakýmkoliv způsobem ověřovala. Proto je nutno uzavřít, že žalobkyně požadavkům zakotveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. neučinila zadost a na smlouvu o úvěru je nutno hledět jako na absolutně neplatnou. Na tom nic nemůže změnit ani to, že žalobkyně prověřila žalovaného v registrech CRIBIS, ISIR, SOLUS a NRKI s negativním výsledkem, když toto prověření samo o sobě je nedostatečné. Řádné posouzení úvěruschopnosti, prostřednictvím zjištění a ověření skutečných měsíčních příjmů a výdajů žadatele o úvěr, nemůže nahradit ani výpočet dle statistických údajů, když ten sám o sobě není dostačující ke zjištění skutečné majetkové situace žadatele o úvěr. Jako dostatečný nelze tedy vzít ani výpočet [příjmení] [role v řízení] a už vůbec ne výpočet [příjmení] [anonymizováno], když zde je zřejmě vycházeno též z údajů o jiných osobách, které nejsou ze smlouvy o úvěru žádným způsobem zavázány. 15. Právní úprava obsažená v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. není odlišná od ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. dovodil (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 30/2015), že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit. Jelikož obsahově obdobná úprava jako v