Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 22 335 Kč s níže specifikovaným příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně , webové stránky, , tedy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná nejprve vyplnila požadované osobní údaje v registračním formuláři a poté učinila vůči žalobkyni návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru. Smlouva byla podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na její telefonní číslo, a který žalovaná následně zadala do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě výsledků lustrace v databázích CEE, ISIR, CRKI, BRKI a výpisů z bankovního účtu žalované. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, dluží proto žalobkyni částku ve výši 22 335 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 6 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, která za období od 23. 5. 2024 do 20. 8. 2024 činí 1 335 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 21 000 Kč od 23. 5. 2024 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila nic, a to ani přes výzvy ze strany žalobkyně.2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně považuje za nedůvodný a neuznává jej v plném rozsahu, jelikož se žalobkyní uzavřela dohodu o narovnání, kterou došlo k jednoznačnému stanovení výše závazku. Žalobkyně tak postupuje v rozporu s uzavřenou dohodou, a stejně tak se zásadou poctivosti, když po žalované požaduje plnění nad rámec sjednané částky.3. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 30. 7. 2026 bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli byla řádně předvolán postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že obsahuje text smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí revolvingového úvěru do výše úvěrového limitu až 15 000 Kč. Jako smluvní strany jsou označeny žalobkyně a žalovaná. Ve smlouvě je uvedena úroková sazba 40 % měsíčně a v případě prodlení s plněním pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení. Listina obsahuje pouze podpis jednatelky žalobkyně, podpis žalované zde chybí.5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici osobní údaje žalované a informace, že žalovaná je svobodná, bydlí ve vlastním domě bez hypotéky, od srpna 2022 je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, . Její příjem činí 31 440 Kč měsíčně a měsíční výdaje má ve výši 4 860 Kč.6. Z výplatních pásek žalované u zaměstnavatele , právnická osoba, . soud zjistil, že mzda žalované činila za říjen 2023 28 591 Kč, za listopad 2023 38 152 Kč a za prosinec 27 578 Kč.7. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 18. 1. 2024 soud zjistil, že z účtu žalobkyně, vedeného u platební brány ThePay, byla na bankovní účet č. , č. účtu, téhož dne odeslána částka 15 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 9. 4. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Podle Potvrzení o provedené transakci byla na tento účet dne 18. 1. 2024 připsána platba s variabilním symbolem , var. symbol, ve výši 15 000 Kč a dne 26. 1. 2024 pak platba v totožné výši označená stejným variabilním symbolem, přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedeno IDENTIFIKACE KLIENTA A POSKYTNUTÍ ZÁPŮJČKY OD , právnická osoba9. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.10. Z Dohody o narovnání uzavřené dne 9. 2. 2025 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni částku 19 880 Kč ve 20 měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy k 13. dni v měsíci od 13. 2. 2025 do 13. 9. 2026.11. Ze seznamu operací vyhotoveného pro bankovní účet č. , č. účtu, , právnická osoba, . soud zjistil, že z tohoto účtu odešla ve dnech 19. 2. 2025, 17. 3. 2025, 18. 4. 2025, 16. 5. 2025, 17. 5. 2025 a 16. 7. 2025 platba ve výši 1 000 Kč označená variabilním symbolem , var. symbol, .12. Předloženými důkazy nebylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť předložená listina neobsahovala podpis žalované a žalobkyně k prokázání svého tvrzení, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru prostřednictvím verifikačního SMS kódu zadaného do formulářového pole na webových stránkách , webové stránky, nepředložila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla uzavřena, nemohl z takové smlouvy žalované vzniknout žádný závazek. Existence dohody o narovnání ze dne 9. 2. 2025 na tomto závěru nic nemění, neboť sama o sobě neprokazuje uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ani nezakládá nárok na smluvní úroky či smluvní pokutu požadované žalobkyní.13. Bylo však prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku 15 000 Kč. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení v této výši. Jelikož žalovaná uhradila žalobkyni podle dohody o narovnání v dílčích splátkách celkem částku 6 000 Kč, kterou soud započetl na povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniklé přijetím uvedených peněžních prostředků. Soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně částky 9 000 Kč podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně příslušenství požadovaného na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 9 000 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalovaná byla vyzvána dopisem odeslaným dne 20. 8. 2024 k uhrazení dlužné částky, přičemž tuto výzvu lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. V této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k úhradě v délce 3 dnů a žalovaná je tedy od 24. 8. 2024 v prodlení s úhradou dlužné částky. Proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., právě od tohoto data a ve zbývajícím rozsahu jej jako nedůvodný zamítnul.14. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že žalobě by nemohl v plném rozsahu vyhovět, ani v případě prokázání platného uzavření smlouvy, neboť žalobkyně rovněž neprokázala, že posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., jelikož nepředložila žádné důkazy, ze kterých vyplývalo, že před uzavřením smlouvy zjišťovala a ověřovala výdaje žalované. Od podrobnějšího odůvodnění tohoto závěru soud upouští, neboť s ohledem na závěr o neprokázání uzavření smlouvy je podrobné odůvodnění nadbytečné.15. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř., přestože z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci procesně úspěšná a měla by tak právo na náhradu svých nákladů řízení. Žalované však v této fázi řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, proto jí soud právo na jejich náhradu nepřiznal.