23 C 131/2021-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 400 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 4. 4. 2014 (dále jen„ smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále také jen„ žalobkyně“) a žalovaným. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaného žalobkyni. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 1. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Výše uvedenou smlouvou ze dne 4. 4. 2014 žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě – žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit částku 23 409 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 576 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 321 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 512 Kč, a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 857 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 5. 2015 Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 51 409 Kč sníženou o částku za hotovostní režim splátek ve výši 14 512 Kč Součástí smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky poskytovatele, kterými jsou strany vázány. Z uzavřené smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů zápůjčky (tzv. RPSN) 63,93 % a také výši výpůjční úrokové sazby 19,98 % pro variantu 60 týdenních (sedmidenních) splátek. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku celkem 4 600 Kč. Žalobkyně požaduje pouze zaplacení částky 23 400 Kč, jež představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 28 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 4 600 Kč včetně příslušenství. 2. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 3. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 4. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 5. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu [anonymizováno] jako smlouvu o úvěru, kterou se spotřebitelem (žalovaný) uzavřel profesionál (a nikoliv tedy jako smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 o. z.). Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení občanského zákoníku chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením § 588 o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. 6. Soud se tedy předně zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., s ohledem na výši sjednané„ ceny úvěru“ (spočívající v celkových nákladech úvěru).„ Cena úvěru“ je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí 21 Cdo 1484/2004) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky v sekci měnová statistika – úrokové sazby pro nové obchody soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy o úvěru (duben 2014) činily v průměru 15,34 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, v níž byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 63,93 %, tvoří takto sjednaná RPSN více než čtyřnásobek v této době obvyklé úrokové míry. S ohledem na závěry citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 23 409 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné. 7. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. S ohledem na ustanovení § 576 o.z. se soud dále zabýval tím, zda neplatnost výše uvedeného ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Sjednání úroků, popř. jiného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. V daném případě je nepochybné, že poskytování úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně a tento tak zcela jistě neměl zájem poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti nelze oddělit neplatné ujednání o výši úroků (poplatku) od zbývající části smlouvy, jak umožňuje § 576 o.z. a soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 4. 4. 2014, nazvaná jako smlouva o zápůjčce, je neplatná jako celek. 9. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 28 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni částku ve výši 4 600 Kč, má dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 23 400 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil včas (ve lhůtě do 29.5.2015, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to za dobu od 30.5.2015 do 20.1.2020 v celkové výši 8 879,55 Kč, a dále v zákonné výši 8,05 % ročně za období od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 622 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 170 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.