2 C 69/2024-32 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky s úrokem ve výši , částka, , odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši , částka, vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na [datum] Celkem se žalovaná zavázala splatit částku , částka, . Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas neuhradila, když uhradila celkem pouze částku , částka, . Žalobkyně po žalované požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a žalovanou dosud uhrazenou částkou.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalobkyni a žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované při uzavření smlouvy v hotovosti zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s navýšením o poplatek ve výši , částka, . Poplatek v celkové výši , částka, sestával z úroku ve výši , částka, , částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši , částka, a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po , částka, , když poslední splátka činila , částka, . Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 29 % ročně a RPSN činilo 230,82 %. Z tabulky umoření vyplynulo, že žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila celkem částku , částka, . Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované dle podacího lístku odeslána téhož dne.5. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad [příjmení], tabulky Statistika úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů s fixací nad jeden rok do pěti let poskytovaných domácnostem činila v červnu 2017, tj. v době uzavření smlouvy o zápůjčce, průměrně 8,63 % ročně.6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , nebo dále sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená ve smyslu § 2390 o. z. mezi účastníky dne [datum] je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Ve smlouvě je sice stanoveno, že úrok činí 29 % ročně a byl sjednán v celkové výši , částka, , avšak zároveň si strany ujednaly poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v celkové výši , částka, . Soud v případě obou zmíněných poplatků dospěl k závěru, že se nejedná o poplatky odpovídající reálně poskytnutým službám, ale že jejich účelem je navýšit odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Ve své podstatě tak lze i tyto poplatky považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. Při této úvaze pak činí celková částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit za poskytnutí zápůjčky, , částka, , což odpovídá 75 % ročně z poskytnuté částky. Podle statistických údajů [obec] národní banky však v době uzavření smlouvy činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let průměrně 8,63 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 25,89 % ročně. Pokud však v daném případě činí RPSN 230,82 % a odměna za poskytnutí zápůjčky (sjednaný úrok včetně dalších poplatků) činí 75 % ročně, je patrné, že částka, kterou měla žalovaná za poskytnutí zápůjčky zaplatit, dosahuje více než osminásobku běžného úroku sjednávaného v daném období. Za těchto okolností je nutno podle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. na ujednání o úroku a poplatcích za administrativní činnost, vedení účtu a komfortní splácení pohlížet jako na absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., neboť těmito ujednáními smlouva obchází zákon, když stanovením dalších poplatků vedle úroku směřuje k navýšení odměny za poskytnutou zápůjčku. V daném případě částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, dosahuje více než osmdesáti pěti procent zapůjčené částky. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo.8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, na základě neplatné smlouvy o zápůjčce, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., které je žalovaná podle § 2991 odst. 2 o. z. povinna vrátit. Protože žalovaná dosud vrátila pouze částku , částka, , uložil soud žalované výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .