Okresní soud Plzeň-jih 11 C 117/2026-42 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: 044440170, a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka společnosti , právnická osoba, ., za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, sdělila, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytovatel úvěru řádně a individuálně posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě výpisu z bankovního účtu, z něhož byla ověřena pravidelnost a výše jeho příjmů. Z předložených údajů vyplynulo, že žalovaný disponuje stabilními příjmy a že výše sjednané splátky úvěru nepředstavovala nepřiměřené zatížení jeho rozpočtu. Současně byla o žalovaném vedena karta klienta obsahující další relevantní údaje poskytnuté žalovaným v rámci úvěrového procesu, zejména informace o jeho osobních a ekonomických poměrech a zaměstnání.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně poplatku ve výši , částka, a úroku ve výši 36,5 % ročně ve lhůtě do 30 dnů. RPSN smlouvy činila 5 395,58 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy neuhradil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Společnost , právnická osoba, ., postoupila svoji pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, , která ji postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, . Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky , částka, jakožto jistiny s úrokem z prodlení ve výši 36,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, sestávající se ze smluvního úroku ve výši , částka, , poplatku za úvěr ve výši , částka, , jednorázového poplatku za prodlení dlužníka ve výši , částka, , nákladů za odeslané upomínky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , celkem ve výši , částka, .6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně pouze tvrdila, že před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na své osobní, rodinné a majetkové poměry, přičemž tyto informace od žalovaného byly zaznamenány do jeho zákaznické karty, a zejména na základě výpisu z bankovního účtu žalovaného. Z předloženého výpisu účtu však vyplývá, že v době poskytnutí úvěru žalovaný čerpal a splácel řadu dalších úvěrů, rovněž jsou z nich zřejmé nemalé výdaje žalovaného na hazard. Soud má tak za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána a v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tak jde o absolutně neplatné právní jednání.9. Pro úplnost soud dodává, že ve věci má za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 5 395,58 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání i pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.10. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytl na základě neplatného právního jednání žalovanému částku , částka, , má žalovaný povinnost tuto sumu žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a to bezprostředně poté, co byl o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem požádán. O vydání plnění byl žalovaný poprvé prokazatelně požádán předžalobní upomínkou dne , datum, , ve kterém byl vyzván k úhradě dluhu do sedmi dnů od doručení tohoto dopisu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni částku , částka, nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Poměr úspěchu obou účastníků s přihlédnutím k příslušenství pohledávky byl zhruba shodný, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.