20 C 95/2026-27 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o úvěru, na základě které, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, poskytla banka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 11,90 % ročně, jakož i cenu za vyřízení úvěru á , částka, , cenu za vedení splátkového účtu a cenu za případné další doplňkové služby. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách á , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne , datum, a při dodržení všech podmínek splácení byla poslední splátka á , částka, stanovena ke dni , datum, , tj. den končené splatnosti úvěru. Od , datum, do , datum, využil žalovaný ochranou dobu – odklad splátek, který prodloužil splatnost celého úvěru, ale výše splátek zůstala stejná. Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku od , datum, do , datum, částku ve výši , částka, . Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, přestal hradit splátky, ač byl vyzván opakovaně žalobkyní. Žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni , datum, zesplatnila a žalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalovaného k zaplacení celého zůstatku nejpozději ke dni , datum, , přičemž celý zůstatek činil ke dni , datum, částku ve výši , částka, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , řádného úroku ve výši 4 607, , částka, , úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalobkyni doručena do datové schránky dne , datum, a žalovanému dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu bydliště žalovaného uvedenou v návrhu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany banky zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně vycházela jak z údajů poskytnutých žalovaným, tak z interní i externí databáze. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, , který vyčerpal v celé výši dne , datum, . Žalovaný se na základě smlouvy zavázal splatit úvěr nejpozději do , datum, , a to v pravidelných měsíčních splátkách á , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne , datum, a při dodržení všech podmínek splácení byla poslední splátka á , částka, stanovena ke dni , datum, , tj. den končené splatnosti úvěru, celkem tedy , hodnota, splátek. Od , datum, do , datum, využil žalovaný ochranou dobu – odklad splátek, který prodloužil splatnost celého úvěru, ale výše splátek zůstala stejná. Úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 11,90 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) v době uzavření smlouvy ve výši 13,10 %. Dále byla sjednána cena za vyřízení úvěru á , částka, , kterou byl žalovaný povinen splatit ke dni uzavření smlouvy bez ohledu na to, zda úvěr bude čerpat či nikoliv. Podle čl. 7 smlouvy bylo sjednáno také pojištění úvěru, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v souladu s aktuálně platným ceníkem, dle smlouvy á , částka, měsíčně. Pro případ porušení smlouvy si strany v čl. 8 smlouvy ujednaly sankce, a to (mimo jiné) zesplatnění úvěru, úrok z prodlení v zákonné výši (vedle smluvního úroku z prodlení). Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku za období od , datum, do , datum, částku ve výši , částka, . Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, přestal hradit splátky, ač byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě. V upomínce ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, , a to do , datum, , a současně ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru, tj. na možnost zániku splátkového kalendáře. Žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celého zůstatku nejpozději ke dni , datum, , přičemž celý zůstatek činil ke dni , datum, částku ve výši , částka, . Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka ve výši , částka, se skládá z jistiny ve výši , částka, , řádného úroku ve výši , částka, , úrok z prodlení ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, .5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem v říjnu 2018 činila 8,44 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tj. 25,32 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR, tzv. RPSN, činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2018 výši 8,76 %. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 13,10 %.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.10. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.11. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne