25 C 229/2020-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 4 115 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce, který je vlastníkem domu [adresa] na adrese [adresa žalované], stavba je součástí pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. a [územní celek], pronajal v návaznosti na nájemní smlouvu, kterou uzavřel se žalovanou dne 7. 11. 2016, byt [číslo] nacházející se v 1. nadzemním podlaží shora označené nemovitosti. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou, a to od 1. 12. 2016 do 30. 9. 2017 s možností obnovy nájemní smlouvy, pokud pronajímatel nájemci písemně do 30-ti dnů před dnem ukončení nájmu neoznámí, že trvá na ukončení této smlouvy, a to na dobu šesti měsíců. Žalobce dal žalované výpověď z nájmu bytu, protože žalovaná závažným způsobem porušila své povinnosti, když nezaplatila nájemné a zálohy na služby ve výši přesahující trojnásobek měsíčního nájemného a nákladů na služby, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. Nájemní vztah skončil výpovědi žalované ke dni 25. 5. 2017. Předmětný byt žalovaná žalobci předala až dne 16. 11. 2018. Žalovaná porušovala své povinnosti a neplatila řádně nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Nájemné bylo splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za nějž se nájemné hradí. Žalovaná dluží žalobci za nedoplatek na nájemném za část měsíce listopadu 2018 (tj. do 16. 11. 2018) částku 2 356 Kč a dále úhradu nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 759 Kč, přičemž nedoplatek byl splatný dne 31. 8. 2019 a žalovaná z celkově vyúčtované částky 4 758,74 Kč zaplatila dne 21. 1. 2019 částku 3 000 Kč). Celkem tak žalobci dluží částku 4 115 Kč, kterou ani přes výzvu nezaplatila. Vedle dlužné částky žalobce požádal i o přiznání úroku z prodlení v zákonné sazbě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce, jakožto vlastník domu [adresa] na adrese [adresa žalované], uzavřel se žalovanou dne 7. 11. 2016 nájemní smlouvu, kterou pronajal žalované (nájemkyni) bytovou jednotku [číslo] umístěnou v 1. nadzemním podlaží shora specifikované nemovitosti, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] v k.ú. a [územní celek] (citovaná smlouva, výpis z katastru nemovitostí). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 9. 2017. Pokud by pronajímatel neoznámil písemně do 30-ti dnů před dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, došlo by k obnově nájemní smlouvy za týž podmínek na dobu 6-ti kalendářních měsíců. Účastníci sjednali výši nájemného, a to v částce 82,10 Kč za m2 podlahové plochy bytu nájemné v měsíční výši. Žalovaná se zavázala platit měsíčně i zálohy na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu, přičemž nájemné včetně záloh byla povinna platit měsíčně se splatností k poslednímu kalendářnímu dni běžného měsíce (citovaná smlouva). Z evidenčního listu platného od 1. 12. 2016 včetně příloh je patrné, že nájem včetně služeb činil částku 5 293 Kč, z evidenčního listu platného od 1. 11. 2018 soud zjistil, že došlo ke snížení nájemného včetně služeb na částku 4 418 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 16. 5. 2017 žalobce vypověděl nájem výše označeného bytu a vyzval žalovanou k opuštění a k odevzdání bytu (výpověď z nájmu bytu z uvedeného dne včetně dodejky). Z nevyrovnaných předpisů ke dni 4. 8. 2020 soud ověřil, že žalovaná dluží za nájem a vyúčtované služby celkem částku 63 701,80 Kč. Tato částka jí byla vyúčtována za období od 1. 1. 2017 do 4. 8. 2020 jako nájemné a nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu včetně vyúčtování služeb (nevyrovnané předpisy k uvedenému dni, konto (předpisy/platby) za období od 1. 1. 2017 do 4. 8. 2020). Z rozúčtování služeb za období roku 2018 vyplývá, že celkový nedoplatek činil částku 4 759 Kč. Z protokolu o převzetí bytu je patrné, že žalovaná odevzdala byt žalobci dne 16. 11. 2018. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobci ani přes upomínku ze dne 23. 1. 2020 (předžalobní upomínka z uvedeného dne včetně doručenky) splnila. 4. Podle ustanovení § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně. 5. Podle ustanovení § 2295 NOZ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 6. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 2235 a násl. NOZ nájemní smlouva, na jejímž základě žalované vzniklo právo nájmu k předmětné bytové jednotce. Žalovaná byla v souladu s výše citovaným ustanovením § 2251 odst. 1 NOZ povinna hradit sjednané nájemné, jež bylo splatné do posledního dne příslušného měsíce. Žalovaná porušovala své povinnosti, řádně a včas nehradila nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Nájemní vztah skončil v souladu s ust. § 2291 NOZ ke dni 25. 5. 2017. Ode dne následujícího po doručení výpovědi z nájmu bytu žalované (tj. ode dne 26al 5. 2017) žalovaná užívala byt bez právního důvodu, když předmětný byt nevyklidila a nepředala (až do 16. 11. 2018) žalobci. Povinnost žalované hradit náhradu ve výši ujednaného nájemného, pokud byt neodevzdá pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy jej skutečně předá pronajímateli, vyplývá z ust. § 2295 NOZ. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nerozporovala, vyplynulo, že žalovaná dluží za shora označené období částku 2 356 Kč, neboť žalovaná svoji povinnost řádně nesplnila a nezaplatila žalobci poměrnou část na nájemném a na zálohách na služby za část měsíce listopad 2018, stejně tak žalobci neuhradila nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2018 v částce 1 759 Kč (z vyúčtované částky 4 758,74 Kč uhradila toliko částku 3 000 Kč), celkem žalobci dluží částku 4 115 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejích závazků, má žalobce v souladu s ust. § 1970 NOZ ve spojení s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. právo na přiznání úroku z prodlení. Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 1 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 126 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 726 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.