28 C 109/2021-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 30 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 6. 10. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit včetně úroku ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 11. 2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 600 Kč, která byla započtena na úrok ve výši 462,06 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 137,94 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila dne 28. 10. 2016. 2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dále dne 23. 7. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit včetně úroku ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 9. 2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 3 900 Kč, která byla započtena na úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 603,39 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 896,61 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila dne 28. 10. 2016. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byly pohledávky z obou smluv postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Za období od postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětné pohledávky uhrazeno ničeho, žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 16 800 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 941,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 661,43 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a dále částky 13 500 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 500 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 435,83 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 829,14 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 6. 10. 2016 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila celkem částku 600 Kč (tvrzení žalobkyně). Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 7. 2016 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila celkem částku 3 900 Kč (tvrzení žalobkyně). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 má za soud za prokázané, že obě pohledávky žalobkyně za žalovanou byly postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podací lístek ze dne 7. 1. 2020). 6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji uložil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 8. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na shora uvedené smlouvy o zápůjčce z níže uvedených důvodů je nutno nahlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, když žalovaná měla vedle každé poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč uhradit vždy ještě poplatek ve výši 7 400 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvách o zápůjčce rozdělen na tři části, a to na úrok, administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy s žalovanou smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 7 400 Kč nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že se tak jedná ujednání o úrocích, které činí cca 66% ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami (sazba v říjnu 2016 činila 10,35 % p.a., sazba v červenci 2016 činila 10,59 % p.a.), pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je neplatná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na neplatnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017. 9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 2 x 10 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila